Česká a slovenská farmacie, 2023 (roč. 72), číslo 1
Původní práce
Nové trendy v terapii pokročilých štádií parkinsonovej choroby
New trends in advanced parkinson disease stage therapy
Mária Kolesárová, Ondrej Franko, Dalibor Kolesár, Andrea Gažová, Ján Kyselovič
Čes. slov. farm. 2023, 72(1):37-44 | DOI: 10.5817/CSF2023-1-37
Cieľom štúdie bolo poukázať na prínos nových invazívnych terapeutických postupov v liečbe pokročilých štádií Parkinsonovej choroby (PCh) v porovnaní s klasickou perorálnou farmakoterapiou. Výsledky boli získané zo súboru 43 pacientov s PCh, z ktorých 39 % podstúpilo klasickú terapiu pozostávajúcu z perorálnych antiparkinsoník, 23 % pacientov užívalo intestinálny gél obsahujúci levodopou (Duodopa), 19 % pacientov malo indikovanú apomorfínovú subkutánnu pumpu a 19 % pacientov podstúpilo hĺbkovú mozgovú stimuláciu (DBS). Väčšina pacientov mala pokročilejšie štádiá PCh, štádium 4 podľa Hoehnovej a Yahra (1967). Výsledky práce ukazujú zlepšenie stavu po...
Jsou některé vakcíny COVID-19 lepší než jiné, pokud jde o krátkodobé nežádoucí účinky?
Are some COVID-19 vaccines better than others regarding the short-term side effects?
Radhwan Al-Zidan, Omeed Darweesh, Muhanad Salah, Pshtiwan Bebane, Hemn Ahmed, Ghayth Abdulrazzaq, Sadeel Shanshal, Nohad AlOmari
Čes. slov. farm. 2023, 72(1):45-54 | DOI: 10.5817/CSF2023-1-45
Zvládnutí pandemie se dosahuje především očkováním proti COVID-19. Ačkoliv se ve světě používají různé vakcíny proti COVID-19, o jejich bezpečnosti a vedlejších účincích je známo jen málo. Cílem tohoto výzkumu je proto zjistit krátkodobé vedlejší účinky různých vakcín proti COVID-19 používaných v Iráku. Dále bylo cílem prozkoumat souvislost mezi pociťovanými nežádoucími účinky a značkou podané vakcíny. Současná studie hodnotila krátkodobé vedlejší účinky vakcín Pfizer, Sinopharm a AstraZeneca u pracovníků ve zdravotnictví v Iráku. Ve studii byl použit dotazník, který se skládal ze speciálních částí pro sběr demografických údajů, značky obdržené vakcíny...
Přehledové práce
Příspěvek k pojmu polypragmazie II. Preskripce a užívání léčiv
Contribution to the concept of polypharmacy II. Prescription and use of medicines
Jozef Kolář, Tünde Ambrus, Dominik Grega, Lenka Smejkalová
Čes. slov. farm. 2023, 72(1):3-10 | DOI: 10.5817/CSF2023-1-3
Studie definuje základní terminologickou strukturu spojenou s pojmy preskripce a užívání léčiv ve vztahu k polypragmazii. Správné pojmenování stávající preskripce či užívání léčiva konkrétním pacientem umožňuje volbu vhodné změny s cílem minimalizace lékové zátěže. Cílem zůstává zachování požadovaných terapeutických výstupů, s důsledkem zlepšení kvality života.
Rozhodovanie o vstupe a konkurencia na trhu lekární: Prípadová štúdia voľnopredajných liekov a deregulácie vlastníctva
Entry and competition of retail pharmacies: A case study of OTC drugs sales and ownership deregulation
Matúš Bilka, António Portugal Duarte, Martin Lábaj
Čes. slov. farm. 2023, 72(1):11-20 | DOI: 10.5817/CSF2023-1-11
Táto štúdia poskytuje nové empirické dôkazy o zmenách v intenzite konkurencie a štruktúre trhu lekární po deregulácii vstupných podmienok. Štúdia skúma vývoj maloobchodného trhu lekární v Portugalsku, ktorý prešiel regulačnými zmenami v rokoch 2004 a 2007. V dôsledku týchto zmien boli predaj voľne predajných liekov a vlastníctvo lekární liberalizované, avšak obmedzenia vstupu súvisiace s veľkosťou trhu a umiestnením nových lekární ostali v platnosti v nezmenenej podobe.Empirická stratégia vychádza z modelov vstupu, ktoré umožňujú porovnanie nevyhnutnej veľkosti trhu pre vstup tej-ktorej lekárne na trh pred a po zmenách v regulácii. Takéto porovnanie...
Dětská obezita: příčiny, důsledky a prevence
Childhood obesity: causes, consequences, and prevention
Aus Tariq Ali, Faisal Al-Ani, Osamah Al-Ani
Čes. slov. farm. 2023, 72(1):21-36 | DOI: 10.5817/CSF2023-1-21
V důsledku dramatického nárůstu prevalence nadváhy a obezity u dětí je dětská obezita jedním z nejzávažnějších globálních problémů veřejného zdraví 21. století. K nárůstu hmotnosti dochází, když příjem energie převyšuje její výdej. Na její patogenezi se podílejí jak genetické faktory, tak faktory prostředí (např. sedavý způsob života). Dětská obezita je spojena s fyzickými, psychologickými a sociálními důsledky. U obézních dětí je vyšší riziko zvýšené glykemie nalačno, inzulinové rezistence, poruchy glukózové tolerance, diabetu 2. typu, hypertenze, syndromu polycystických ovarií (PCOS), aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění (CVD), spánkové...