Je současné označení a vymezení základních farmaceutických kategorií správné?

Are the Present Names and Definitions of Principal Pharmaceutical Categories Correct?

M. Řehula

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):251-254

V dosavadních československých lékopisech byly definovány základní farmaceutické kategorie. Nový Český lékopis 1997 však již základní farmaceutické kategorie nedefinuje. Definice jsou uvedeny v zákonu č. 79/1997 Sb. O léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, který platí od 1. 1. 1998. Základní rozdíl oproti dosavadní české tradici je nové označení finálního produktu, který se doposud označoval jako lék. Dle nového zákona č. 79/1997 Sb. se tato kategorie označuje jako léčivý přípravek. Léčivo získalo význam střešního označení. V této práci je uvedeno dosavadní označování základních farmaceutických kategorií v československých...

Poznatky o postantibiotickom účinku antimikróbnych látok

Contemporary Knowledge of Postantibiotic Effects of Antimicrobial Agents

Ľ. Majtánová, V. Majtán

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):255-260

Autori podávajú prehľad literárnych údajov o postantibiotickom účinku (PAE) a postantibiotickom účinku subinhibičných koncentrácií (PA SME) niektorých antibiotík na klinicky významné G- a G+ bakteriálne druhy. Pozornosť sa venuje ovplyvneniu ich fyziologických charakteristík so zreteľom na faktory virulencie.

Excerpta

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):260

Vliv CdCl2 a CuSO4 na produkci flavonoidů kulturou Ononis arvensis L. in vitro

Effect of CdCl2 and CuSO4 on the Production of Flavonoids by the Culture of Ononis arvensis L. in vitro

L. Tůmová, R. Rusková

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):261-263

Byl sledován vliv abiotických elicitorů - CuSO4 a CdCl2 na produkci flavonoidů v kalusové kultuře Ononis arvensis po 24; 48 a 168 hodinové aplikaci. Testované elicitory ovlivňovaly výrazně produkci flavonoidů v této kultuře. Statisticky významný nárůst produkce flavonoidů byl zaznamenán při použití roztoku CdCl2 v koncentraci 0,5 mg.l-1 a koncentraci 0,05 mg.l-1 po 48 hodinách kultivace, u koncentrace 0,005 mg.l-1 po 24 i 48 hodinách kultivace. U roztoku CuSO4 v koncentraci 0,5 mg.l-1 po 48 i 168 hodinách. Nejvyšší nárůst hladiny flavonoidů byl zjištěn po elicitaci CdCl2 v koncentraci 0,005 mg.l-1, kde se produkce zvýšila o 67 % oproti kontrole po...

Brassica oleracea in vitro

J. Dušková, L. Jahodář, J. Dušek

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):264-267

Byla založena tkáňová kultura. Nejvyšších přírůstků čerstvé hmotnosti kultur bylo dosaženo na médiích s přídavkem IBA, NAA a IAA v koncentraci 10,0 mg.l-1. Rozdíly mezi hodnotami na uvedených médiích byly statisticky nevýznamné. V extraktech kalusů byly bez ohledu na hormonální složení média prokázány sacharidy (sacharóza, fruktóza), z terpenoidů b-sitosterol. Obsah aminokyselin byl ovlivněn hormonálním složením média. V porovnání s intaktní rostlinou se vyskytly rozdíly v kvalitativním i kvantitativním zastoupení aminokyselin. Biotransformační pokusy prokázaly schopnost kultury biotransformovat hydrochinon na arbutin. Bylo dosaženo úplné regenerace...

Obsahové látky Iresine herbstii

Constituents of Iresine herbstii

R. Kubínová, V. Suchý, M. Pízová, M. Machala

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):268-270

Etanolický extrakt Iresine herbstii Hook. (Amaranthaceae) vykazuje antioxidační aktivitu. Při studiu obsahových látek, zodpovědných za tuto aktivitu, byly z nadzemní části rostliny vyizolovány vosky, b-sitosterol, kampesterol a 3'4'7-trihydroxy-6-metoxy flavon, který se podílí na antioxidačním účinku. Látky byly identifikovány spektrálními metodami.

Nová metóda dôkazu rastlinných extracelulárnych proteolytických enzýmov

A New Method of Detection of Plant Extracellular Proteolytic Enzymes

J. Stano, I. Šafařík, P. Kovács, K. Neubert, M. Šafaříková

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):271-272

Pomocou nerozpustného chromogénneho substrátu (čierny gelasfér) sa vypracovala jednoduchá, citlivá a reprodukovateľná metóda dôkazu extracelulárnych proteolytických enzýmov. Extracelulárne proteolytické enzýmy (produkované kalusovou alebo suspenznou kultúrou) hydrolyzujú čierny gelasfér. Zafarbenie okolo kalusovej kultúry a pod ňou je znakom činnosti kalusovou kultúrou produkovaných extracelulárnych proteolytických enzýmov. Intenzita zafarbenia kultivačného média je mierou aktivity extracelulárnych proteolytických enzýmov suspenznej kultúry.

Vliv auxinů na růst kalusové kultury Bellis perennis L. a produkci flavonoidů

Effect of Auxins on the Growth of the Callus Culture of Bellis perennis L. and the Production of Flavonoids

T. Siatka

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):273-275

Byl sledován vliv vybraných auxinů (kyselina 2,4-dichlorfenoxyoctová, kyselina a-naftyloctová, kyselina b-indolyloctová)ve třech koncentracích (0,1; 1 a 10 mg/l) na růst kalusové kultury Bellis perennis L.a produkci flavonoidů. Nejlepší proliferace kultury a současně nejvyššího obsahuflavonoidů bylo dosaženo s kyselinou 2,4-dichlorfenoxyoctovou v koncentraci 0,1 a 1mg/l, s kyselinou b-indolyloctovou v koncentraci 0,1 mg/l a skyselinou a-naftyloctovou v koncentraci 1 mg/l.

Hustota lyofilizovaných očních lamel

Density of Lyophilised Ophthalmic Lamellae

Z. Zatloukal

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):276-278

Je sledován vliv koncentrace hydroxypropylmetylcelulózy (HPMC 4000) 20-60 g/l v hydrogelu na hustotu lyofilizovaného xerogelu. Z lyofilizovaných fólií byly ražením získány lamely o průměru 5,5 mm a odhadnuta jejich hustota. S poklesem koncentrace HPMC 4000 v hydrogelu klesá hustota lamel na hodnoty v rozmezí 50-55 g/l. Jsou diskutovány příčiny tohoto jevu a jeho důsledky pro optimalizaci technologie lyofilizovaných očních lamel.

Formování vědeckých základů české farmacie v letech 1939-1945

Formation of the Scientific Basis of Czech Pharmacy in 1939-1945

L. Nováček

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):279-283

Německá okupace Československé republiky v letech 1938-1945 a následný světový válečný konflikt s omezením dovozu léčiv a léků do českých zemí byly podnětem k rozvoji farmaceutického průmyslu a výzkumu. Do něj přišli pracovníci z řad učitelů a studentů z uzavřených českých vysokých škol. Důležitou úlohu při získávání a šíření vědeckých poznatků ve farmaceutických oborech měly Ústav pro zkoumání léčiv v Praze, Ústřední svaz lékárníků a řada lékáren. Ve výzkumu léčiv bylo připraveno několik nových přípravků; největší úspěch byl dosažen vypracováním výrobního postupu "českého" penicilinu, který byl použit již za války. Domácí surovinovou základnu rozšířilo...

Od Purkyňových farmakologických pozorování k molekulárním lékovým interakcím

From Purkynje's Pharmacological Observations to Molecular Drug Interactions

J. Květina

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):284-291

650. výročí založení Univerzity Karlovy (7. 4. 1348) provokuje k historizujícím rekapitulacím řadu oborů, které jsou na univerzitě dlouhodoběji tradovány. Disciplíny, související s léčení lékem, se v empirickém pojetí rozvíjely na pražské univerzitě od druhé poloviny 14. století, začátky experimentálního lékového bádání jsou však registrovatelné až od poloviny 19. století. Historizující přehled přes "lékové vědy" se proto pokouší o stručné (heslovité) zachycení vývojových etap farmaceutických a farmakologických výzkumů na území Čech a Moravy za poslední cca 150leté období. Uspořádání dat je podřízeno chronologii; v části, zahrnující druhou polovinu...

Nové knihy

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):292

Z činnosti farmaceutických společností

Čes. slov. farm. 1998, 47(6):292