Komplexní a racionální fotoprotekce je zásadním předpokladem pro omezení působení negativního vlivu UV záření na lidský organismus. Zahrnuje v první řadě vyhýbání se slunečnímu záření a eliminaci pobytu na slunci, využití fotoprotektivních textilií, ochranných brýlí s UV filtrem i použití prostředků na ochranu proti slunečnímu záření. Ačkoliv je pozornost upírána na výběr optimálního sunscreenu a v něm obsažené UV filtry, zásadní je především jeho dostatečná a opakovaná aplikace. Tento článek si klade za cíl shrnout výše uvedené aspekty, vyzdvihnout důležitost komplexních opatření a připomenout, že i k fotoprotekci je třeba přistupovat se zdravým rozumem.

V roku 1732 vyšiel v Košiciach spis známy pod menom Antidotarium Cassoviense, ktorý predstavuje prvý pokus o liekopis na uhorskom území. Tento je veľmi stručný, v kvartovom formáte má 28 strán. Príspevok sa venuje paratextu Košického antidotária. Obsahuje preklad všetkých jeho častí z latinčiny do slovenčiny ako aj komentár k nim. Časti paratextu sú titulná strana, predslov, dodatok, schválenie lekárov a kolofón. V predslove sa menujú dva dôvody vydania, snaha obnoviť dobré meno mestskej lekárne, druhá, pomôcť zdraviu čitateľa, mesta Košice a celého Horného Uhorska. V paratexte sa trikrát spomína odstránenie starých, neúčinných liekov, ktoré boli dokonca spálené na verejnosti. Autor textu, provizor Thaurenti, prosí čitateľa, aby dôveroval tomuto dielu a vyzýva ho na spoluprácu.

Na 18. kongresu Praktického lékárenství, který se uskutečnil v dubnu 2024 v Olomouci, zazněla přednáška, kterou společně připravily PharmDr. Helena Bačová (Lékárna LEMON, Ostrava) a Mgr. Irena Kiliková (Lékárna AGEL, Ostrava). Přednáška shrnula současná doporučení pro péči o pacienty s chronickým žilním onemocněním (CVD) a s hemoroidálním onemocněním (HD), která by měl znát farmaceut. Pacienti s těmito obtížemi se totiž velmi často obracejí právě na lékárníky. Ti mohou zásadním způsobem ovlivnit kvalitu péče o tyto nemocné. Vhodné je samozřejmě nejprve potvrdit diagnózu u lékaře, ovšem léčba by vzhledem k progresivnímu charakteru obou onemocnění měla být zahájena co nejdříve. U CVD i HD je podle aktuálních doporučení základem léčby systémová farmakoterapie - venofarmaka. Velmi dobře doložený přínos u všech stadií CVD i u HD má mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF®, Detralex^®). Lékárníci mohou pacientům také poradit s používáním komprese u CVD, s výběrem a způsobem aplikace lokální léčby u HD a připomínat jim režimová opatření potřebná u obou těchto onemocnění. Tím přispívají k adherenci pacientů k léčbě a k jejím dobrým výsledkům.

Úvod: Prevalencia metabolického syndrómu (MetS) aj kognitívnej poruchy sa zvyšuje vekom. Vo všeobecnosti MetS spôsobuje zhoršenie intelektuálneho fungovania ako aj zhoršenie celkového zdravotného stavu. Kognitívna porucha u starších pacientov predurčuje vyššie riziko výskytu farmakoterapeutických problémov, zníženú sebestačnosť pri zaobchádzaní s liekmi a zníženú adherenciu. Včasná intervencia v zmysle manažmentu MetS a jej zložiek môže pomôcť kontrolovať kognitívny pokles, rovnako včasne identifikovať rizikových jedincov pre potenciálnu miernu kognitívnu poruchu. Cieľ: Zhodnotiť vedomosti lekárnikov o MetS, posúdiť v akej miere vnímajú lekárnici problematiku výskytu kognitívnych porúch v súvislosti s MetS, zistiť ich postoj k rozšíreniu lekárenskej starostlivosti u týchto pacientov a definovanie bariér pre rozšírenie nových služieb súvisiacich so skríningom MetS v prostredí verejných lekární. Štúdia nadväzuje na naše predchádzajúce zistenia, že MetS a jeho komponenty môžu prispievať k rýchlejšiemu kognitívnemu poklesu u starších pacientov a tomu by mala byť adekvátne prispôsobená aj poskytovaná lekárenská starostlivosť. Metodika: Dotazníkový prieskum bol realizovaný použitím on-line dotazníka. Výsledky a záver: Podľa väčšiny zúčastnených lekárnikov potrebujú pacienti s MetS špecifický prístup pri poskytovaní lekárenskej starostlivosti (57 %) a kognitívny skríning by mal byť súčasťou lekárenskej starostlivosti vo verejných lekárňach (48 %). Je potrebný rýchly orientačný nástroj, ktorý by mohol pomôcť farmaceutom odhadnúť rizikových pacientov s potenciálne zhoršeným kognitívnym výkonom.

Úvod: Míra farmakorezistence se u pacientů s diagnózou schizofrenie pohybuje okolo 30 %. U těchto pacientů je léčivemvolby klozapin, ovšem ne vždy dochází k adekvátní odpovědi na léčbu. Jedním z možných augmentačních přístupůspecificky u nonadherentních pacientů je aplikace dlouhodobě působících parenterálních antipsychotik. Našim cílem bylozhodnotit dosavadní zkušenosti z podání kombinace atypického antipsychotika klozapinu a dlouhodobě působících injekčních antipsychotik farmakorezistentním pacientům na Psychiatrické klinice FN Brno v České republice a zhodnotit bezpečnost a účinnost takového podání.
Metody: Byla provedena retrospektivní evaluace kazuistik pacientů, kteří byli vletech 2016-2020 hospitalizováni na Oddělení pro terapii psychotických poruch a měli v lékové anamnéze kombinaci klozapinu a depotního antipsychotika.
Výsledky: U více než u poloviny pacientů nedošlo během sledovaného období k relapsu onemocnění. Klinická manifestace nežádoucích účinků kombinační léčby se jeví na našem vzorku pacientů nízká, manifestovaly se především mírné a farmakologicky řešitelné nežádoucí účinky(tachykardie). Pouze u jedné z kazuistik byla zaznamenána neutropenie, která vyústila k vysazení klozapinu a pacientovibyla ponechána medikace dlouhodobě působícího injekčního antipsychotika.
Závěr: Z našeho zjištění vyplývá, že augmentace klozapinu depotními antipsychotiky je možnou terapeutickou intervencí,ze které by mohli mít farmakorezistentní pacienti vysoký profit. Nicméně je nutné zdůraznit, že tento terapeutický přístup by měl být podán pouze po důkladném zvážení dosavadní terapie, a tedy striktně individualizovaný, vázaný na dostatečnou odbornou zkušenost ošetřujícího lékaře, popř. klinického farmaceuta.

Správné podání léčiva s ohledem na potravu nebo nápoje je jedním ze základních nástrojů pro dosahování cílů farmakoterapie. Není známo, zda je toto zohledněno i při péči o hospitalizované pacienty. Cílem této práce bylo popsat a analyzovat současnou praxi při podávání léčiv ve vztahu k potravě a nápojům pacientům hospitalizovaným ve čtyřech nemocnicích České republiky.
Práce vychází z výsledků první fáze prospektivní observační studie zabývající se bezpečností podání léčiv pacientům sestrami. Veškerá data, včetně rozestupu podání léčiv od potravy a údajů o použitém nápoji, byla získána metodou tzv. přímého pozorování, kdy tým pozorovatelů doprovázel sestru během podání léčiv. Správný způsob podání ve vztahu kpotravě/nápoji byl posouzen dle souhrnu údajů o léčivém přípravku a na základě dalších publikovaných dat.
Celkem bylo analyzováno podání 5718 perorálních léčiv a 198 insulinů. Nesprávný rozestup od potravy byl pozorován u 15,7 % podání perorálních léčiv a 26,8 % inzulinů. Nejvíce pochybení stran vztahu k potravě se vyskytovalo u léčiv ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, antihypertenziv a prokinetik. Nejčastěji použitým nápojem na zapití byl čaj (63,4 %).
U některých skupin léčiv byla pozorována pochybení s klinicky závažným dopadem. Práce ukázala na nutnostsystémového přístupu při řešení diskutované problematiky s nutností mezioborové spolupráce.

Práce se věnuje vybraným aspektům bezpečnosti práce v lékárnách. Na případu, který se odehrál ve druhé polovině 19. století v Reebově lékárně "U Čápa" ve Štrasburku, demonstruje rizika, jimž mohly být osoby pracující v lékárnách vystaveny.Případy a situace podobného charakteru se staly impulzem k odborným diskusím a důkladnějšímu zajišťování bezpečnostipráce a ochrany majetku v lékárnách v následujícím období.

V uvedenom článku je v nadväznosti na už publikovaný prehľad o celkových inhalačných anestetikách pozornosť venovaná intravenóznym (vnútrožilným) anestetikám. Z chemického hľadiska ide o štruktúrne rôznorodú kategóriu, ako sú barbiturátové deriváty - tiopental (Sodium pentothal®, Trapanal®, Pentothal®), metohexital (Brevital®), hexobarbital (Evipan®, Hexenal®, Citopan®, Tobinal®), nebarbiturátové deriváty - ketamín (Ketalar® Ketaset®), esketamín (Ketanest®) a etomidát (Amidate®, Hypnomidate®), deriváty fenolu - propofol (Diprivan®) a steroidné deriváty - zmes alfadolónu a alfaxalónu (Althesin® v humánnej a Saffan® vo veterinárnej anestézii), deriváty kyseliny fenyloctovej - propanidid (Epontol®, Sombrevin®). S výnimkou propofolu a propanididu ide väčšinou o chirálne zlúčeniny, ktoré sa okrem etomidátu a esketamínu používajú vo forme racemátov. U uvedených anestetík je pozornosť venovaná okrem ich charakteristiky a mechanizmu účinku aj ich chirálnym vlastnostiam.

Studie definuje základní terminologickou strukturu spojenou s pojmy preskripce a užívání léčiv ve vztahu k polypragmazii. Správné pojmenování stávající preskripce či užívání léčiva konkrétním pacientem umožňuje volbu vhodné změny s cílem minimalizace lékové zátěže. Cílem zůstává zachování požadovaných terapeutických výstupů, s důsledkem zlepšení kvality života.

Zvládnutí pandemie se dosahuje především očkováním proti COVID-19. Ačkoliv se ve světě používají různé vakcíny proti COVID-19, o jejich bezpečnosti a vedlejších účincích je známo jen málo. Cílem tohoto výzkumu je proto zjistit krátkodobé vedlejší účinky různých vakcín proti COVID-19 používaných v Iráku. Dále bylo cílem prozkoumat souvislost mezi pociťovanými nežádoucími účinky a značkou podané vakcíny. Současná studie hodnotila krátkodobé vedlejší účinky vakcín Pfizer, Sinopharm a AstraZeneca u pracovníků ve zdravotnictví v Iráku. Ve studii byl použit dotazník, který se skládal ze speciálních částí pro sběr demografických údajů, značky obdržené vakcíny covid-19, krátkodobých nežádoucích účinků a ochoty obdržet třetí posilovací dávku. Pokud jde o vedlejší účinky po očkování, studované vakcíny COVID-19 vykazovaly srovnatelnou škálu vedlejších účinků, jako jsou bolesti hlavy, horečka, bolesti svalů, bolesti kloubů, malátnost, citlivost, zarudnutí a také bolest v místě očkování. Vakcína Pfizer však vykazovala vyšší výskyt bolesti a citlivosti v místě vpichu a horečky ve srovnání s vakcínami AstraZeneca a Sinopharm. Na druhou stranu vakcína Sinopharm byla ve srovnání s vakcínami Pfizer a AstraZeneca spojena s vyšším výskytem bolestí hlavy, svalů, kloubů a malátnosti. Souhrnně lze říci, že krátkodobé nežádoucí účinky všech tří vakcín byly srovnatelné, nicméně vakcína AstraZeneca byla spojena s nižším rizikem výskytu nežádoucích účinků.

Článek prezentuje výsledky studie založené na expertním průzkumu mezi vrcholovým managementem a vedoucími odborníky podniků na výrobu léčiv na Ukrajině a typické problematické aspekty zavádění systémů environmentálního řízení (EMS). Bylo zjištěno, že z podniků, jejichž respondenti se zúčastnili průzkumu, pouze 25 % zavedlo EMS a prošlo certifikačním řízením podle požadavků normy ISO 14001. Významným zjištěným problémem je nedostatek vlivných informačních nástrojů a metodického vývoje pro zavádění, provoz a přínosy EMS ve farmaceutické výrobě, zejména pro zajištění procesů týkajících se připravenosti podniků reagovat na mimořádné události. Nedostatečná podpora byla zaznamenána zejména v oblasti regulačních a finančních pobídek a chybí výhody, které by mohly podpořit efektivnější ekologizaci farmaceutické výroby. Negativním důsledkem je nezájem malých a středních podniků o investice do nových technologií a postupů udržitelného podnikání, které by snížily zátěž na životní prostředí.
EMS by měl být zaveden jako součást celkového systému řízení podniku za účelem řízení environmentálních aspektů, plnění povinných právních požadavků a dobrovolných závazků v souladu s cíli a environmentální politikou podniku, jakož i řešení rizik a příležitostí.
Je důležité upozornit na naléhavost rozvoje teoretických a metodických zásad navrhování, zavádění a dalšího rozvoje EMS za účelem zvýšení environmentální účinnosti podniku, ekologizace při výrobě léčiv a dosažení cílů udržitelného rozvoje.

Byla zjištěna celá řada interakcí mezi doplňky stravy a léky, a proto by si zdravotníci měli být vědomi správného používání doplňků stravy. Hlavním cílem této studie bylo posoudit názory a znalosti týkající se doplňků stravy mezi studenty farmacie. Byla provedena průřezová studie s cílem posoudit názory a znalosti týkající se doplňků stravy mezi studenty farmacie. Byl zpracován přehled literatury o doplňcích stravy s cílem vytvořit 24položkový dotazník a na základě expertních indicií byla stanovena jeho zjevná a obsahová validita. Vzorek tvořilo 142 studentů farmacie na Kypru, jejichž výsledky jsou prezentovány. Většina účastníků užívala doplňky stravy (66,9 %) a domnívala se, že doplňky stravy se mohou vzájemně ovlivňovat a mohou mít toxické účinky. Osoby ve vyšších ročnících studia dosáhly vyššího skóre ve znalostech než osoby v nižších ročnících. Průměrné skóre (průměr ± SD) znalostí o doplňcích stravy bylo 9,14 ± 2,67, 8,71 ± 2,92, 9,91 ± 2,08, 11,16 ± 3,00 a 15,76 ± 2,67 pro jednotlivé ročníky studia a bylo porovnáno pomocí jednorozměrné ANOVA s následnou Bonferroniho korekcí. Hladina statistické významnosti byla stanovena na p < 0,05. Studie ukázala, že studenti farmacie jsou dostatečně informováni o doplňcích stravy a že tento předmět je nezbytný pro kurikulum farmaceutického studia.

Až jednu pětinu pacientů v ordinacích praktických lékařů tvoří pacienti s kožním onemocněním. Mezi závažnější z nich se řadí růžovka (rosacea), která pacientům dokáže významně snížit kvalitu života a zvýšit výskyt psychosociálních poruch (deprese, úzkost, sociální izolace). Onemocnění postihuje okolo 10 % populace. Úspěšná dermatologická léčba rosacey představuje komplexní proces zahrnující správnou diagnostickou rozvahu a volbu vhodného terapeutického postupu. Řídí se především závažností projevů, psychickým dopadem choroby na pacienta a jeho compliance k léčbě. Primárně je třeba omezit provokační faktory, jako podpůrnou a doplňkovou léčbu lze volit dermokosmetiku dostupnou v lékárně, výsledky farmakologické léčby nebývají mnohdy uspokojivé.

Omega-3 mastné kyseliny (n-3 PUFA) získaly významnou pozornost v oblasti výživy a zdraví díky svým mnoha pozitivním účinkům. Tento článek poskytuje přehled n-3 PUFA, včetně jejich definice, klasifikace, strukturálních a funkčních charakteristik, stejně jako jejich důležitosti ve výživě a suplementaci. Kromě toho popisuje nutriční zdroje, zamýšlí se nad maximálními dávkami, popisuje doporučené denní dávky.

Článek poskytuje základní náhled na patofyziologii působení exogenních a endogenních pyrogenů, v souvislosti s parenterálním podáváním léčiv a použitím zdravotnických prostředků. Vysvětluje, že pyrogeny způsobují zvýšení tělesné teploty aktivací termoregulačního centra v hypothalamu, přičemž nejčastějším zdrojem pyrogenní zátěže jsou bakteriální lipopolysacharidy. Kontaminace pyrogenními látkami v léčivých přípravcích může způsobit nežádoucí účinky, včetně život ohrožujících stavů. Text se zaměřuje na moderní metody identifikace pyrogenů, respektive endotoxinů a výběr vhodných analytických postupů jejich stanovení. Ty zahrnují in vivo testy na králících a test bakteriálních endotoxinů a in vitro testy, jako je test aktivace monocytů a test za pomoci rekombinantního faktoru C. Součástí práce je detailní popis provádění těchto testů, jejich výhody a nevýhody a vývoj metod detekce pyrogenů v léčivých přípravcích. Autor vysvětluje základní důvody falešně pozitivních a negativních výsledků testování, a ilustruje výpočty limitů pro endotoxiny. Podává informace o nové strategii Evropského a Českého lékopisu k této problematice, zdůrazňuje snahy o snižování pyrogenní zátěže a potřebu kontroly mikrobiologické a endotoxinové úrovně kontaminace.

Národné toxikologické informačné centrum (NTIC) poskytuje 24-hodinovú telefonickú konzultačnú službu pri akútnych intoxikáciách pre lekárov, zdravotníckych pracovníkov a verejnosť. Viac ako polovicu zo všetkých konzultácií, ktoré NTIC poskytuje, zahŕňa deti vo veku do 18 rokov. Deti do 3 rokov tvoria väčšinu zo všetkých intoxikácií konzultovaných u detí. Intoxikácie u detí do veku 5 rokov sú zväčša náhodné intoxikácie so žiadnymi alebo len miernymi symptómami. U starších deti a adolescentov sa častejšie stretávame s úmyselnými intoxikáciami so závažnejšími symptómami. Chemikálie, lieky a rastliny boli najviac konzultované u detí vo veku do 18 rokov počas rokov 2018 - 2022. Farmaceut má komplexné vedomosti z rôznych vedných disciplín. Je plnohodnotný poskytovateľ zdravotnej starostlivosti v NTIC ako aj v rôznych odvetviach starostlivosti o zdravie v spoločnosti.

1,8-cineol (eukalyptol) je přírodní terpenická látka získávaná z eukalyptové silice, obsažena je i v dalších druzích rostlin, především z čeledí Lamiaceae, Myrtaceae a Zingiberaceae. Rostliny s obsahem 1,8-cineolu se odedávna používají k léčbě nachlazení a dalších respiračních onemocnění, zažívacích potíží, horečky, infekcí, astmatu, revmatismu a kožních onemocnění. 1,8-cineol se používá v potravinářství, v kosmetice, v parfumerii a ve farmaceutickém průmyslu. Má antimikrobiální, antivirový, mukolytický, protizánětlivý a bronchodilatační účinek a je vhodný pro léčbu respiračních infekcí a dalších onemocnění. Léčivé účinky byly potvrzeny nejen in vitro a v experimentech na zvířatech, ale i v klinických studiích. K dispozici jsou léčivé přípravky i doplňky stravy s obsahem 1,8-cineolu.

Problematika diagnostických testů in vitro je poměrně robustní oblastí zdravotnických prostředků. Zahrnuje testy používané při poskytování zdravotní péče, určené tedy zdravotníkům, a skupinu testů určenou přímo spotřebitelům (Direct-To-Consumer tests). Předmětem následujícího sdělení jsou diagnostické testy určené pro domácí in vitro samotestování pacientů v České republice. Cílem je představit základní přehled dostupných testů, přiblížit princip diagnostických testů a u vybraných skupin testů sumarizovat nejdůležitější aspekty správného provedení testů, které jsou součástí farmaceutické péče.

Syndróm polycystických ovárií (PCOS) je komplexné ochorenie endokrinného systému, ktoré postihuje približne 5 – 10 % žien v reprodukčnom veku. PCOS môže mať výrazný vplyv na kvalitu života postihnutých žien, môže prispieť k poruchám plodnosti a zvyšovať riziko vzniku metabolických a kardiovaskulárnych ochorení. Cieľom práce bolo porovnať a vyhodnotiť efektivitu indikovanej 6- mesačnej farmakoterapie u pacientok s PCOS. Údaje boli zhromažďované zo zdravotnej dokumentácie pacientok v gynekologickej ambulancii v Starej Ľubovni. Do štúdie bolo celkovo zaradených 980 pacientok, z ktorých bol PCOS diagnostikovaný u 40 z nich (4 %). V úvode štúdie boli pacientky rozdelené do troch skupín na základe hlavného cieľa terapie. Prvú skupinu tvorili pacientky vo veku od 18 do 24 rokov, u ktorých bol primárny terapeutický cieľ liečba porúch menštruačného cyklu a liečba akné (N= 13). Druhú skupinu tvorili pacientky vo veku od 25 do 35 rokov, ktoré plánovali otehotnieť a terapia bola zameraná na liečbu infertility (N= 19). Tretiu skupinu tvorili pacientky vo veku 36 a viac rokov, ktoré už mali v osobnej anamnéze tehotenstvo, ďalšie tehotenstvo už neplánovali a terapia bola zameraná na komplexnú terapiu metabolického syndrómu a alopécie (N= 8). Pri vyhodnotení efektivity liečby boli porovnávané priemerné hodnoty Body Mass Index-u (BMI) a hormonálneho profilu pacientok párovým t- testom (GraphPad Prism 8. 3. 0), pred zahájením farmakoterapie a po 6 mesiacoch liečby. Za štatisticky signifikantné boli považované výsledky v prípade p

Tento článek představuje výsledky studie zaměřené na syntézu, hodnocení fyzikálně-chemických vlastností, antiradikálové a antimikrobiální aktivity pyrazolových heterocyklických hybridů. Bylo prokázáno, že heterocyklické hybridy nesoucí pyrazol, které obsahují chinazolin, triazolochinazolin nebo triazolové skupiny, jsou dostupné prostřednictvím série reakcí zahrnujících interakci 4-chlorochinazolinu s pyrazolovými hydrazidy, cyklizaci vytvořených produktů na odpovídající triazolochinazolinové deriváty a hydrolytický rozklad elektronově deficitního tricyklického systému. Struktury syntetizovaných sloučenin byly ověřeny komplexem fyzikálně-chemických metod a byly popsány i charakteristické znaky 1H NMR spektrálních vlastností. Hodnocení biologické aktivity získaných sloučenin odhalilo mírný bakteriostatický účinek proti Pseudomonas aeruginosa a Candida albicans, stejně jako vysokou schopnost některých studovaných heterocyklických hybridů zachytávat radikály.

Firma Norgine byla založena v roce 1909 a zahájila provoz v Ústí nad Labem. Jejím zakladatelem byl doktor chemie Victor Stein. Původně firma vyráběla z dovezené mořské řasy (podle ní dostala název) alginát sodný a chemické přípravky. K jejím prvním lékům patřilo laxativum Normacol a tinktura k léčbě vředů v dutině ústní Pyralvex (oba se vyrábějí dodnes). Po první světové válce se firma již zcela zaměřila na výrobu léků. Významnou částí jejího portfolia byly inzuliny. Firma také spolupracovala s význačnými německými farmakology z německé univerzity v Praze, nejprve s profesorem Wilhelmem Wiechowským (1873–1928) a profesorem Emilem Starkensteinem (1884–1942). Jednalo se například o spasmolytikum Apasmon či antianemikum Ferrostabil. V roce 1934 Victor Stein zemřel a vedení podniku převzal jeho syn Walter. V kritickém září 1938 byly akcie firmy (vlastněné bankovním domem Petschků) převedeny do Londýna. Po zabrání Sudet nacisty v říjnu 1938 si továrnu Norgine „přivlastnil“ německý koncern Schering AG. Po ukončení války v roce 1946 byla firma znárodněna a včleněna do státního podniku Spojené farmaceutické závody (více se používala známá zkratka SPOFA). Ta byla posléze přejmenována na Chemopharmu. V období socialismu vyráběla náplasti (Spofaplast), farmaceutické substance a léky. Po roce 1989 byla zprivatizována a pokračovala již jen ve výrobě náplastí a dalších, čistě chemických výrobků. V zahraničí po roce 1945 působila firma Norgine nadále jako farmaceutický podnik s výrobou. Úspěšně v této podobě existuje dodnes.

Srdeční selhání je závažné a život ohrožující onemocnění, které je charakterizováno významnou morbiditou a mortalitou, snížením funkční kapacity a kvality života a v neposlední řadě přináší značnou ekonomickou zátěž pro zdravotní a sociální systém. Nejnovější kardiologické doporučené postupy rozšířily doporučenou farmakoterapii pro pacienty se srdečním selháním se sníženou systolickou funkcí levé komory na 4 základní pilíře: blokátory systému renin-angiotenzin-aldosteron (ACE inhibitory, sartany nebo sacubitril/valsartan), glifloziny, betablokátory a antagonisty mineralkortikoidních receptorů, s přidáním diuretik v případě retence tekutin. Novinkou je také doporučení současného nasazení více lékových skupin a jejich velmi rychlá titrace v průběhu týdnů. V případě srdečního selhání se zachovanou systolickou funkcí levé komory jsou základním léčivem glifloziny s přidáním dalších výše uvedených lékových skupin. Vzhledem k rozdílným doporučením i úhradovým podmínkám léčby u různých typů srdečního selhání se sekvence nasazování doporučené medikace liší, při vedení léčby také zohledňujeme přítomné komorbidity, které se na rozvoji srdečního selhání mohou podílet. Aktuální doporučené postupy také výrazně mění přístup k nasazování a titraci jednotlivých léčiv, které pacientům v této indikaci předepisujeme. Znalost aktuální strategie léčby různých typů srdečního selhání je důležitá nejen pro předepisující lékaře, ale také pro farmaceuty.

Gastrointestinální nežádoucí účinky jsou u pacientů léčených protinádorovou farmakoterapií běžné a mohou být facilitovány i samotným onemocněním. Tyto nežádoucí účinky vedou ke snížené kvalitě života a mohou vést k předčasnému ukončení terapie, což může negativně ovlivnit výsledky léčby. V krajním případě mohou vést dokonce k úmrtí pacienta. Tento článek podává přehled o hlavních gastrointestinálních nežádoucích účincích protinádorové farmakoterapie v rámci terapie solidních nádorů a diskutuje vhodný management těchto komplikací. V první části dvoudílného článku se věnujeme průjmu, zácpě, mukozitidě a anorexii.

Přehledový článek se zabývá problematikou nitrosaminů jako nečistot v léčivech. Léčivé přípravky kontaminované nitrosaminem vyvolávají oprávněné obavy týkající se bezpečnosti těchto léčiv. Nitrosaminy jsou prokázanými kancerogeny a mutageny. Z léčiv se jedná o valsartan a další blokátory receptorů pro angiotensin II obsahující tetrazol, ale dále o ranitidin, nizatidin, pioglitazon, metformin, rifampicin, rifabutin, vareniklin a další léčiva, z nichž některá již byla z klinické praxe stažena. Detekce nadlimitních nečistot ve farmaceutických substancích pak vede k výpadkům ve výrobě a nedostatku některých léčiv v praxi. Příslušný amin za vhodných podmínek reaguje s nitrosačním činidlem, tedy prakticky v kterékoli fázi syntézy farmaceutické substance, a nečistoty typu nitrosaminů tak mohou vznikat po celou dobu životnosti hotového léčivého přípravku. Regulační orgány pro léčiva po celém světě stanovily přísné pokyny pro zjišťování kontaminace nitrosaminy pro všechny léčivé přípravky.

Článek poskytuje informace o farmakoterapii behaviorálních a psychologických symptomů demence (BPSD) v kontextu medicíny založené na důkazech. Jeho cílem je přinést pro čtenáře praktický a edukativní přehled managementu těchto symptomů. Kognitivní poruchy, včetně demence, jsou důsledkem narušení vyšších korových funkcí mozku. Demence se často projevuje nejen typickou poruchou kognitivních funkcí, ale právě také BPSD, mezi které patří např. agitovanost, agresivita, úzkost, psychózy a poruchy spánku. Tyto symptomy postihují až 97 % osob s demencí a významně snižují kvalitu života jak pacientů, tak i pečovatelů. BPSD jsou také často pro pacienty a pečující více stresující než samotné kognitivní symptomy. Behaviorální symtomy zahrnují širokou škálu příznaků, od neagresivních forem, jako je popocházení a opakování pohybů, až po agresivní projevy jak verbální, tak brachiální. Psychologické symptomy mohou zahrnovat deprese, úzkosti a psychotické příznaky, jako jsou paranoidita a bludy. Příčiny BPSD mohou být různé, stejně tak faktory, které je ovlivňují (např. komedikace, komorbidity, osobnostní rysy pacienta, nevhodná komunikace pečovatelů a vlivy prostředí). Farmakoterapie BPSD je komplexní a často zahrnuje použití antipsychotik, antidepresiv, benzodiazepinů nebo kognitiv. Vzhledem k různorodosti projevů a příčin BPSD nelze však aplikovat jednotný farmakoterapeutický přístup. Preferovány by vždy měly být nefarmakologické postupy, s výjimkou případů závažné formy deprese, psychózy nebo agrese, které mohou ohrozit pacienta nebo jeho okolí. V praxi je mnoho léků indikovaných k terapii BPSD používáno v off-label režimu. Farmakoterapie BPSD by měla být zahájena až po vyloučení jiných příčin BPSD. Také by měla být nasazena až po zvážení všech rizik a možného benefitu, dále preferujeme nasazení nízkých geriatrických dávek, nutné je monitorování nežádoucích účinků, pravidelné přehodnocování efektu a podávání léků co nejkratší možnou dobu.

Náplasti představují širokou kategorii zdravotnických prostředků s mnohostranným využitím, které sahající daleko za jejich tradiční funkci, kterou je krytí ran. Tento článek se zaměřuje na další aplikace náplastí, jako jsou fixační náplasti na kanyly, náplasti pro epikutánní testy, hřejivé a chladivé náplasti a náplasti proti akné, chrápání nebo komárům. Kromě jejich specifických funkcí článek zdůrazňuje důležitost správné aplikace těchto prostředků, což představuje klíčovou znalost nejen pro farmaceuty a farmaceutické asistenty, ale i pro ostatní zdravotnické profesionály, kteří pracují s těmito zdravotnickými prostředky v praxi.

Úvod a cíl: S rostoucí incidencí tromboembolických onemocnění a fibrilace síní lze předpokládat rostoucí trend ve spotřebě antikoagulancií. Cílem práce bylo analyzovat spotřeby antikoagulancií v České republice (ČR), Chorvatsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku v letech 2007−2019. Metodika: Retrospektivní analýza spotřeb antikoagulancií zahrnující B01AA, B01AB, B01AE, B01AF a B01AX pomocí metodologie ATC/DDD. Analýza byla zahájena v roce před uvedením prvního non-vitamin K dependentního perorálního antikoagulancia (NOAC) na trh. Spotřeba pro každou molekulu byla hodnocena za kalendářní rok a byla vyjádřena jako počet DDD na tisíc obyvatel a den (DDD/TID). Výsledky: Ve všech zemích byl celkově zaznamenán nárůst spotřeb antikoagulancií, a to na dvojnásobek v ČR, Chorvatsku a na Slovensku, na více než trojnásobek v Maďarsku a na více než čtyřnásobek v Rumunsku. Spotřeba parenterálních antikoagulancií byla stabilní nebo klesala, zatímco podíl perorálních antikoagulancií vzrostl z 61,41 % v roce 2009 na 66,95 % v 2019. Spotřeba antagonistů vitaminu K ve všech zemích klesala, kdy největší spotřeba byla zaznamenána v ČR (11,16 DDD/TID v 2019). Spotřeba NOAC rostla, a to v ČR z 0,002 na 8,33 DDD/TID, v Chorvatsku z 0,001 na 6,73, v Maďarsku z 0,009 na 8,31, v Rumunsku z 0,0005 na 5,40 a na Slovensku z 0,03 na 10,77. V roce 2019 byl kromě Rumunska nejpoužívanějším NOAC rivaroxaban. Závěr: Studie prokázala nárůst celkové spotřeby antikoagulancií, přesto jednotlivé země vykazují celou řadu národních specifik, která je třeba dále analyzovat, aby byly lépe pochopeny různé faktory ovlivňující spotřebu těchto léčiv.

Článek popisuje složení knižní sbírky medicínské literatury v knihovně kláštera Broumov podle katalogu z roku 1801, zvláště přibližuje knihy z oblasti farmacie a botaniky. Provádí porovnání se současným stavem knihovního oddělení "Medici" a ze záznamů na dochovaných knihách se pokouší určit předchozí majitele a uživatele knih a zjistit, zda a jak klášter v lékárnictví komunikoval s okolním světským prostředím.

Provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků přináší v rámci klinického výzkumu zahrnujícího lidské subjekty rozličné sporné situace etické povahy, s nimiž se je nutné kompetentně vypořádat. Dodržování etických principůmá v klinickém výzkumu zásadní roli na bezpečnost účastníků klinických hodnocení a na minimalizaci rizik v souvislosti s integritou a validitou dat shromažďovaných při provádění klinických hodnocení a jejich analýze. Článek obsahuje přehled nejdůležitějších právních předpisů a etických norem, které oblast klinických hodnocení regulují. Dále jsou v článkuprezentovány některé nejdůležitější etické aspekty, které při provádění klinických hodnocení představují rizikové oblasti. V článku jsou také uvedeny dvě kazuistiky, při nichž byly hodnocené léčivé přípravky aplikovány v rozporu s požadavkyklinické studie a které poskytují náhled na potenciální etické implikace, k nimž při nesprávném provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků může docházet.

Súčasné trendy projekcie liečiv významne reflektujú tzv. privilegované zoskupenia ako základné (tzv. jadrové) štruktúrne fragmenty s rozhodujúcim vplyvom na afinitu k vhodne zvoleným biologickým cieľom, účinok, selektivitu aj toxikologické charakteristiky týchto liečiv a perspektívnych kandidátov na liečivá. Fruquintinib (1) je nový syntetický selektívny inhibítor izoforiem receptora vaskulárneho endotelového rastového faktora (z angl. vascular endothelial growth factor receptor; VEGFR), t. j. VEGFR-1, VEGFR-2 a VEGFR-3. Terapeutikum (1) obsahuje planárne bicyklické heteroaromatické jadro, v ktorom sú vhodne inkorporované dva atómy dusíka, základný (jadrový) bicyklický heteroaromatický kruh - privilegované (substituované) benzofuránové zoskupenie a skupinu pôsobiacu ako donor a akceptor väzby vodíkovým mostíkom (VVM), t. j. amidové funkčné zoskupenie. Fruquintinib (1) bol prvýkrát schválený v Číne pre liečbu metastázujúceho kolorektálneho karcinómu, závažného nádorového ochorenia s vysokou mortalitou. Táto prehľadová publikácia ponúkla stručný pohľad na tému privilegovaných štruktúr, ich niekoľkých parametrov, ktorých rozsah približuje tzv. liečivu podobné (drug-like) vlastnosti, farmakodynamické charakteristiky fruquintinibu (1) a rôzne in silico-deskriptory definujúce štruktúrne a fyzikálno-chemické vlastnosti tohto liečiva (molekulová hmotnosť, počet ťažkých atómov, počet aromatických tažkých atómov, frakcia C-atómov v sp3-hybridizovanom stave, počet akceptorov VVM, počet donorov VVM, celkový polárny povrch, molekulová refrakcia, molekulový objem aj parametre lipofility a rozpustnosti). Niektoré z týchto deskriptorov súviseli s farmakokinetikou aj distribúciou fruquintinibu (1) a navyše by mohli pomôcť predikovať jeho schopnosť pasívne prechádzať hematoencefalickou bariérou (HEB). V publikácii sa hodnotila aj eventuálna súvislosť medzi indukčným potenciálom liečiva (1) voči izoenzýmom cytochrómu P450 (CYP1A2 a CYP3A4) a jeho pasívnym transportom do centrálneho nervového systému via HEB. Stručne boli takisto načrtnuté súčasné klinické skúsenosti s fruquintinibom (1) a budúce liečebné možnosti tohto terapeutika.