Role farmaceuta v managementu astmatu je opodstatněná. Avšak stále je podstatný počet pacientů se suboptimální kontrolou astmatu, což ovlivňuje kvalitu jejich života a vede k nedostatečným výsledkům, morbiditě a mortalitě. Cílem bylo identifikovat faktory na straně pacienta, zhodnotit roli nemocničního lékárníka v managementu astmatu ve Velké Británii a identifikovat oblasti, kde by mělo dojít ke zkvalitnění. Byla zvolena metoda sběru dat kvalitativní povahy. Byly provedeny case studies s pacienty, semistrukturované, otevřené pohovory s pracovníky multidisciplinárního nemocničního týmu (MDT). Data byla analyzována a seskupena podle témat. Pacientské studie ukázaly variabilitu v porozumění roli farmaceuta v managementu jejich astmatu, a podobnost v chápání jim dostupných služeb nabízených lékárnou. Z rozhovorů s členy MDT vyplynulo, že komunikace mezi sekundární a primární péčí má nedostatky. Je tedy zřejmé, že zde je prostor pro zkvalitnění, zvláště v implementaci komunikačních systémů. Další výzkum je potřebný v oblasti potřeb pacientů-astmatiků a očekávání kladených na služby poskytované lékárnou. Nemocniční lékárníci jsou v dobré pozici identifikovat astmatické pacienty vyžadující farmaceutickou intervenci, provedení optimalizace farmakoterapie napříč primární a sekundární péčí. Bylo zjištěno, že úroveň pacientova přístupu ke svému astmatu je závislá na jeho zájmu a na využívání informací a služeb poskytovaných lékárnou.

Demence představují v současnosti značnou ekonomickou zátěž pro mnohé ekonomiky. Parkinsonova choroba je druhým nejčastějším typem demence. Cílem této studie je analýza nákladů na osoby trpící Parkinsonovou nemocí v kontextu stavu ekonomik. Nejprve jsou specifikovány náklady na léčbu a péči ve vybraných evropských zemích pomocí existujících studií, tyto údaje jsou porovnávány s údaji z jiných zemí a kontinentů. Důraz je kladen nejen na vyspělé ekonomiky, kde otázka nákladů a PD již způsobuje značné výdaje z veřejných rozpočtů, ale i na rozvíjejících se ekonomik. Použitými metodami byly systematická rešerše a komparativní analýza. Výsledky ukazují, že se náklady v evropských zemí pohybují mezi 1949 € a 12 054 € na osobu za rok. Srovnatelné údaje jsou v USA na 17 064 €, v Austrálii na 7020 € a v Asii, kde se pohybují mezi 649 € a 9544 €. Tyto hodnoty se vážou zejména se stupněm demence, kde horní hranice mezí patří hospitalizovaným pacientům. Náklady byly vztaženy k HDP dané země. Tento relativní ukazatel lépe specifikuje ekonomickou zátěž v mezinárodním a mezikontinentálním srovnání. Výsledky ukazují, že největší relativní zátěž existuje v evropských zemích, ve kterých se navíc v budoucnu očekává další nárůst nemocných.

Koexistencia ľudí s mikroorganizmami je známa už dávno. Okrem vzťahu s infekčnými chorobami sa v dnešnej dobe potvrdzuje význam personálnej mikrobioty pre zdravie, resp. niektoré neinfekčné choroby človeka. Osídľovanie ľudského tela vhodnými mikroorganizmami po pôrode je esenciálne napr. pre fyziologický vývoj imunitného systému a má vplyv aj na vývoj centrálneho nervového systému. Zloženie črevnej mikrobioty ovplyvňuje najmä spôsob pôrodu, výživa v ranom detstve a v neposlednom rade aj životný štýl a používanie liekov, najmä antibiotík. Porovnaním črevného mikrobiómu ľudí z rôznych častí sveta sa našli zásadné rozdiely v jeho zložení na základe čoho boli definované konkrétne enterotypy. Zaujímavé bolo zistenie, že druhovo rôzne zloženie mikrobioty pokrýva tie isté, resp. podobné metabolické dráhy. Ukazuje sa, že práve črevná mikrobiota a jej dysbióza môže mať za následok vznik rôznych tzv. civilizačných ochorení, ako napr. diabetes mellitus, obezita, astma, zápalové ochorenia čreva, alergie a autoimunitné ochorenia.

Warfarín je stále rozsiahle diskutovaným liečivom s úzkym terapeutickým indexom. Jeho generické náhrady boli v minulosti príčinou krvácavosti. Ako príčina boli diskutované kvalita substancie a miera obsahovej rovnorodosti. Kvalitu substancie je možné posúdiť vhodnou disolučnou metódou. Doteraz existuje pre tablety s obsahom warfarínu oficiálna miešadlová disolučná metóda s vodným médiom, ktorá nemá rozlišujúci charakter. V priebehu prvých 15 minút u nej dochádza k takmer úplnému uvoľneniu účinnej látky z liekovej formy, čím je znemožnené vzájomné porovnanie tabliet od rôznych výrobcov alebo sledovanie prípadných zmien v priebehu stabilitných testov. Z literatúry je známa aj metóda s médiom s pH 6,8, ktorá sa odporúča ako vhodná alternatíva. Cieľom tejto práce bolo vyskúšať, či táto metóda pri dvoch rýchlostiach otáčok (50 a 25 rpm) bude vhodná k výpočtom faktorov podobnosti a rozdielnosti a prípadne bude mať rozlišujúci charakter vzhľadom k veľkosti častíc účinnej látky a pevnosti tabliet. Za týmto účelom boli vyrobené tablety s obsahom 10 mg sodnej soli warfarínu vo forme kryštalického klathrátu s izopropanolom. Pripravené tablety sa líšili veľkosťou častíc účinnej látky (d₅₀ = 4,8, resp. 22,5 μm) a ich radiálnou pevnosťou (30, resp. 100 N). Obsahová rovnorodosť tabliet, bola overená pomocou indexu spôsobilosti procesu (Cpk) a Bergumovej metódy. Bolo potvrdené, že disolučné médium s pH 6,8 umožňuje vzájomné porovnanie disolučných profilov pomocou výpočtov faktorov podobnosti a rozdielnosti, no za daných podmienok nemá rozlišujúci charakter.

Cílem studie bylo vyvinout nový intramamární kombinovaný přípravek pro veterinární užití založený na citrátu stříbrném, argininu a dexpanthenolu pro léčbu a profylaxi subklinické mastitidy u skotu. Při vytváření kombinovaných léků pro veterinární užití musí být věnována pozornost faktorům ovlivňujícím jejich stabilitu v dané kombinaci, celkovému složení přípravku a technologii přípravy. V této studii byla provedena kvalitativní a kvantitativní kontrola modelových směsí účinných látek, stejně jako kombinovaného přípravku na bázi citrátu stříbrného. Byly studovány následující parametry definující stabilitu intramamarního přípravku: čirost, pH, kvantitativní obsah účinné složky. Na základě experimentálních studií byly pro nový přípravek stanoveny optimální limity pH v rozmezí od 6,4 do 6,7, při kterých jsou roztoky založené na citrátu stříbrném stabilní. Z tohoto důvodu byly studie stabilizace přípravku provedeny při daných hodnotách pH. Stabilitu přípravku se podařilo dosáhnout použitím povidonu, který vykazuje stabilizační vlastnosti. Bylo stanoveno množství argininu, které poskytuje optimální hladinu pH pro zvolenou kombinaci účinných složek. Závěrem lze říci, že bylo vyvinuto optimální složení intramamarního přípravku pro použití v oblasti veterinárního lékařství adjustovaného v 10 ml ampulích s dobou použitelnosti 6 měsíců.

Primárna idiopatická trombocytopénia (idiopatická trombocytopenická purpura) je autoimunitná porucha charakterizovaná izolovanou trombocytopéniou bez abnormalít v erytroidnej a myeloidnej/lymfoidnej línii, ktorej incidencia sa pohybuje okolo 1,6-3,9 na 100 000 osôb za rok. Cieľom našej práce bolo zanalyzovať prípad pacientky s diagnostikovaným ochorením imunitnej trombocytopénie (D69.3) rezistentnej na terapiu cyklosporínom A a zhodnotenie faktorov, ktoré mohli v danom prípade prispieť k neadekvátnej odpovedi na toto liečivo. Získané výsledky poukazujú pravdepodobne na multifaktoriálny pôvod ochorenia pacientky, pričom k refrakterite na terapiu cyklosporínom A mohli prispieť viaceré faktory, a to dlhodobé fajčenie, polymorfizmus MDR-1 génu, genetická predospozícia na výskyt autoimunitných ochorení, hypersenzitivita imunitného systému v podobe alergických stavov, diskutabilná compliance zo strany pacientky, prekonané infekcie ako aj vplyv niektorých užívaných liečiv.

Hyaluronát sodný představuje moderní biomateriál pro široké využití ve farmacii a medicíně. Jedná se o tělu vlastní glykosaminoglykan, který se vyskytuje především v mezibuněčné hmotě, synoviální tekutině, kloubní chrupavce, pokožce a očním sklivci. Funguje jako signální molekula imunologických dějů, ovlivňuje mobilitu a adhezi buněk, hojení ran a má také významné antioxidační vlastnosti. Praktické využití proto nachází v řadě oborů medicíny při potřebě doplnění do tkání v případě jeho nedostatku, nebo v rámci prevence i léčby vybraných onemocnění. Díky svým hydratačním, regeneračním a ochranným účinkům se využívá rovněž v kosmetice.

Hypokalcemie je závažný stav, při kterém dochází k zásadnímu ovlivnění přenosu nervového vzruchu, kontrakce a relaxace svalů, a to včetně srdečního, a v neposlední řadě patologické sekreci některých hormonů. Základní kauzální léčba je parenterální podání vápníku, a sice glukonátu vápenatého, chloridu vápenatého, eventuálně gluceptátu vápenatého. Parenterální přípravky těchto sloučenin musí splňovat lékopisné požadavky, včetně limitu na obsah hliníku. Každá z těchto molekul má svoje specifické vlastnosti, které předurčují jejich klinické použití. Kromě hypokalcemie jsou používány k ovlivnění řady dalších stavů (otrava fluoridy nebo kyselinou šťavelovou, snížená kontraktilita myokardu při předávkování blokátory vstupu vápníku nebo betablokátory, pomocná léčba při akutních alergických stavech, svědících dermatózách, mokvajících a generalizovaných ekzémech i jako součást parenterální výživy AIO, nebo jako pomocné léčivo při kontinuální náhradě funkce ledvin, záchvatu křečí, laryngospazmu, bronchospazmu a alteraci psychického stavu). Nejasná je v současné době substituce vápníku u septických pacientů. Ačkoliv by se mohlo zdát, že infuzní roztoky s chloridem vápenatým poskytují větší množství vápníku, navíc vysoce ionizovaného, dává se přednost glukonátovým solím z důvodu podstatně menšího podráždění stěny cév. Také v parenterální výživě se spíše uplatňují organické soli vápníku pro lepší kompatibilitu s ostatními nutričními složkami.

Experimentální studie nových vaginálních globulí Melanizol^® a Klimedeks^® byla provedena na modelu experimentální vaginitidy u potkanů vyvolané směsí terpentýnové silice a dimethylsulfoxidu. Získaná experimentální data ukazují, že vaginální globule Melanizol^® a Klimedeks^® vykazovaly 5. a 8. den experimentu významně vyšší terapeutický efekt ve srovnání s kontrolní skupinou a skupinou užívající placebo v oblasti obnovení fyziologických funkcí a kumulace glykogenu ve vaginální sliznici. Melanizol^® a Klimedeks^® překovaly v účinku referenční přípravky globule Gravagin^® a globule s Hippophaes oleum, ale byly méně účinné ve srovnání s referenčním přípravkem vaginální tablety Micogynax^® ve sledovaných kritériích.

V současnosti trpí duševními poruchami přibližně 450 milionů lidí po celém světě. Deprese patří mezi jeden z nejzávažnějších typů chronického onemocnění, představuje zásadní hrozbu zátěže ekonomických a sociálních systémů vlád po celém světě. Jeden z aktuálních nefarmakologických přístupů, který je využíván i u osob trpících depresemi, je tzv. mHealth, tedy používání mobilních zařízení pro léčebné a podpůrné účely. Jeho účinnost je prokázána zejména v časných stadiích deprese.
Cílem tohoto článku je analyzovat nejnovější randomizované kontrolované studie, které ukazují účinnost využití mobilních aplikací v diagnostice nebo léčbě deprese. Cíle je dosaženo pomocí rešerše studií zaměřených na dopady jednotlivých aplikací pro lidi s depresí a na specifikaci kritérií hodnocení kvality těchto aplikací. Výsledky randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) ukazují, že existuje velký potenciál mobilních aplikací v oblasti péče o nemocné trpící depresí, zejména v raných stadiích onemocnění.
Existuje naléhavá potřeba četnějších a dlouhodobějších RCT v této oblasti za účelem prokázání nezvratné účinnosti těchto mobilních aplikací v léčbě deprese. Příspěvek poukazuje i na silné a slabé stránky mobilních aplikací v oblasti detekce, diagnostiky a léčby deprese.

Úvod: Spolupráca všeobecných lekárov pre dospelých (ďalej len lekárov) a lekárnikov verejných lekární (ďalej len lekárnikov) má priaznivý vplyv na výsledky liečby pacientov. Napriek globálnym snahám o podporu a rozšírenie tejto spolupráce je stále veľa krajín, kde ešte k takýmto aktivitám nedošlo. O stave a spôsoboch spolupráce lekárov a lekárnikov na Slovensku zatiaľ nemáme žiadne dôkazy. Cieľom tejto práce je určenie stavu spolupráce lekárov a lekárnikov na Slovensku a identifikácia kľúčových faktorov, ktoré túto spoluprácu ovplyvňujú. Na základe týchto údajov určiť zhodu medzi týmito profesiami v otázkach ich vzájomnej spolupráce.
Metódy: Dva paralelné dotazníky boli zostavené a elektronicky odoslané lekárom a lekárnikom na Slovensku. Otázky dotazníkov boli rozdelené do šiestich tém: skúsenosti so spoluprácou, postoje k tímovej práci, preferované metódy komunikácie, preferovaná náplň práce lekárnikov, očakávania od budúcej spolupráce a vnímané úskalia, brániace možnej spolupráci. Výsledky boli analyzované najskôr samostatne podľa proporcionálnych súhlasov jednotlivých profesií, následne hľadaním proporcionálnej zhody medzi profesiami.
Výsledky: Z celkového množstva 670 rozoslaných dotazníkov (434 lekárom a 236 lekárnikom); lekári vyplnili a odoslali 347 (79,95 %) a lekárnici 181 (76,7 %). Úspešnosť odozvy dotazníkov bola 78,33 %. Ideálna zhoda v súhlasných názoroch lekárov a lekárnikov bola identifikovaná v(o):
1. preferencii spolupracovať osobne (p = 0,0001)
2. vnímaní pracovného zaradenia lekárnikov (p < 0,0001)
3. úskalí v vzájomnej spolupráci (p < 0,0001)
4. oblastiach ich vzájomnej spolupráce (p = 0,0468)
Väčšina respondentov potvrdila (bez proporcionálneho súhlasu) vyjadrenie, že spolupráca lekárov a lekárnikov prináša zlepšenie výsledkov liečby (71,3 % lekárnikov, 60,5 % lekárov); aj keď iba 15,5 % lekárnici a 17,6 % lekárov indikovalo, že by zvážili vzájomnú spoluprácu v budúcnosti.
Záver: Participujúci lekári a lekárnici vzájomne uznali súčasné postavenie lekárnikov v systéme zdravotnej starostlivosti na Slovensku. Obidve profesie indikovali vzájomnú ochotu spolupracovať v nasledovných oblastiach: 1. konzultácie pacientom lekárnikmi a 2. zlepšovanie adherencie pacientov. Osobná forma komunikácie bola preferovaná obidvoma skupinami respondentov, čo je vnímané ako kľúčový faktor v snahe zlepšiť ich vzťahy (dôvera). Napriek tomu je v záujme vytvárania udržateľného tímového prostredia medzi týmito profesiami, potrebné brať do úvahy aj identifikované úskalia.

Autoři v tomto článku popsali osudy několika židovských farmaceutů a jejich rodin, kteří žili a pracovali na území českých zemí během let 1918-1945. Jejich osudy tvořily příznačnou mozaiku, která odpovídala osudu židovské komunity v českých zemích během druhé světové války - všichni přišli o svůj majetek a téměř všichni o svůj život nebo své blízké. Jen několika z nich se podařilo přežít díky emigraci. Někteří z nich se také dočkali osvobození v koncentračním táboře Terezín.

Práce se v první části zabývá bibliometrickou analýzou článků věnovaných problematice výhrady svědomí farmaceutů/lékárníků. Ve druhé části se zaměřila na zjištění a analýzu současného stavu a postojů farmaceutů/lékárníků (n = 100) a studentů farmacie (n = 100) k výhradě svědomí ve Slovenské republice. Údaje byly získány za použití dotazníkového průzkumu.
Pojem výhrada svědomí byl známý téměř všem respondentům (191, 95,5 %), nejčastěji výhradu svědomí uplatňovali v souvislosti s výdejem/prodejem postkoitální antikoncepce - 43,5 % a hormonální antikoncepce - 26,5 %. Sto sedmdesát osm (89,0 %) respondentů se přiklonilo k tomu, že lékárník má při své práci právo na uplatnění výhrady svědomí a 65 respondentů (32,5 %) ji ve své praxi uplatňuje.

Tento článek se zabývá méně známým tématem - postavením židovských lékařů a lékárníků v dějinách evropské farmacie od 7. století n. l. do počátku 20. století. Důležitou roli hráli již ve zdravotnictví arabského kalifátu od jeho vzniku v 7. století na Iberském poloostrově a po jeho zániku i v počátečním období křesťanského panství až ukončení reconquisty roku 1492, kdy byli vyhnáni z území Španělska, pokud chtěli vyznávat i nadále svoji víru. Většina jich volila přestup na křesťanskou víru a asimilaci do okolního prostředí, ale někteří z nich posléze uprchli před křesťanskou inkvizicí. To byl zlatý věk židovské medicíny i farmacie. V období Franské říše nacházíme o nich pouze ojedinělé zmínky - byli izolováni v prostoru městských židovských ghett. Větší možnost uplatnění nacházejí nejprve z v některých protestantských zemích (Anglie, Holandsko). V Německu a střední Evropě se začínají prosazovat až ke konci 19. století. Řada významných židovských vědců, zejména z východní Evropy, na přelomu 19. a 20. století emigrovala do USA před sílícím antisemitismem.

Léčivé rostliny jsou s výhodou používány v terapii onemocnění cest dýchacích. Katary horních cest dýchacích patří mezi nemoci spojené se sezónním snížením imunity, proto je často používáno rostlinných drog s nespecifickým imunomodulačním účinkem. Mezi takové rostliny patří např. echinacea (Echinacea purpurea) a americký ženšen (Panax quinquefolius). Ve spojení s antibakteriálně a antisepticky účinnými léčivými rostlinami, jako jsou tymián (Thymus vulgaris) a pelargonium (Pelargonium sidoides) mohou představovat účinnou pomoc při onemocněních cest dýchacích, zkracovat trvání nemoci a snižovat nutnost antibiotické terapie. Prezentovaný text shrnuje základní informace o těchto rostlinách, jejich obsahových látkách, mechanismech účinku a klinických zkouškách potvrzujících efekt a monitorujících případné nežádoucí účinky.

Diabetes mellitus a jeho kompenzaci provází závažné komplikace. Jednou z nich je hypoglykemie, ke které dochází u pacientů užívajících insulin a/nebo některá perorální antidiabetika. Těmto stavům je možné předcházet lékovou formou s řízeným uvolňováním glukosy. K tomuto účelu byla navržena peletová jádra o třech různých velikostech odpovídajících rozměrům oka extruzní přepážky (0,6; 0,8; 1,0 mm) o čtyřech různých složeních. Jádra obsahují vždy 75-80 % glukosy a u každé kompozice i jednu osmoticky aktivní, resp. bobtnající látku, jako je kroskarmelosa sodná sůl (ADS), směs mikrokrystalické celulosy a sodné soli karmelosy Avicel RC 591 (RC), polyethylenglykol 6000 (PEG) a sodná sůl karboxymethylškrobu (CMS). Jádra byla připravena metodou extruze/sféronizace a jsou určena k následnému obalení polopropustným filmem na bázi ethylcelulosy. Samotná příprava ani fyzikální hodnocení peletových jader není součástí této práce. Jedná se o statistické hodnocení z již publikovaných prací, jejichž výsledky jsou zpracovány formou metaanalýzy s využitím analýzy hlavních komponent. Bylo shledáno, že velikosti jader se odlišují svými fyzikálními vlastnostmi. Ačkoliv vzorky o jednotlivých velikostech měly stejné složení i výrobní postup, jádra vzniklá extruzí skrze oko o velikosti 0,6, resp. 0,8 mm, vykazují podobné vlastnosti, zatímco jádra vzniklá extruzí skrze oko 1,0 mm se od zbylých dvou skupin spíše odlišují.

Téměř všechna konvenční cytostatika se dávkují podle povrchu těla pacienta. Většina monoklonálních protilátek se také dávkuje s ohledem na povrch těla nebo tělesnou hmotnost pacienta. Zatímco v některých evropských zemích existují aktuální informace o antropometrii onkologických pacientů, v České republice taková data chybí. Proto byly vyhodnoceny údaje o povrchu těla a tělesné hmotnosti u dospělých pacientů, kterým byla podávána chemoterapie v Masarykově onkologickém ústavu v letech 2013-2014. Celkový počet zhodnocených pacientů dosáhl 3873, z toho 2476 žen a 1397 mužů. Průměrný povrch těla u žen byl 1,78 m² (95% interval spolehlivosti (CI) 1,77-1,79 m²), u mužů 2,00 m² (95% CI 1,99-2,01 m²), celkově pak 1,86 m² (95% CI 1,85-1,87 m²). Průměrná tělesná hmotnost byla u žen 71,94 kg (95% CI 71,35-72,53 kg), umužů 83,43 kg (95% CI 82,60-84,26 kg), celkem 76,09 kg (95% CI 75,58-76,60 kg).

Evropský průmysl zdravotnických technologií představuje 30 % světových tržeb. Nové zdravotnické technologie přinášejí efektivnější léčebné postupy, pomáhají zkracovat pobyt v nemocnicích, přinášejí lepší léčebné výsledky a v neposlední řadě rychlejší rehabilitace vede k dřívějšímu vrácení pacienta do běžného života.
Legislativní aspekty jsou jednou ze zásadních oblastí ovlivňující rychlost vývoje zdravotních prostředků a jejich uvedení na trh. Cílem příspěvku je specifikovat současný stav legislativy v oblasti vývoje zdravotních prostředků v Evropské unii ve srovnání s hlavními lídry na tomto trhu, jako je Čína, Japonsko a USA.
Nejlépe zavedený trh se zdravotními prostředky představuje v současné době USA. Japonsko a Čína se řídí modelem USA. Nicméně, neprofesionální etický kodex Číny v určitém ohledu přispívá ke snižování kvality zdravotních prostředků v této zemi, zatímco Japonsko a země EU se striktně snaží všem předpisům na výrobu zdravotních prostředků vyhovět.

Jednou z moderních technologií jak zajistit dostatečnou biologickou dostupnost léčiv s omezenou rozpustností ve vodném prostředí představuje příprava systémů kapalina v pevné fázi, neboli liquisolid systémů. Funkčním principem těchto formulací je nasorbování léčiva v kapalné formě na porézní nosič (aluminometasilikáty, mikrokrystalická celulosa atd.). Po přidání dalších pomocných látek, především obalovacího materiálu (koloidní oxid křemičitý), dochází ke vzniku prášku s vlastnostmi vhodnými pro převod na běžné jednotkové pevné lékové formy pro perorální podání (tablety, tobolky). Léčivo je v pak do organismu podáváno již v rozpuštěném stavu a navíc vysoký měrný povrch použitých excipientů a hydrofilizace jejich povrchů použitým rozpouštědlem usnadňuje jeho kontakt s a přechod do disolučního média i trávicích tekutin. Tato technologie představuje pro svou jednoduchost přípravy zajímavou alternativu k v současnosti používaným postupům. Článek navazuje popisem konkrétních aspektů ovlivňujících přípravu systémů kapalina v pevné fázi na již publikované práce o biologické dostupnosti léčiv a možnostech jejího technologického ovlivňování.

Semena pískavice řecké seno jsou známá díky své vůni polévkového koření a jako ingredience indické směsi koření zvané kari. V lidovém léčitelství se užívá semeno ve formě maceračního odvaru k léčbě diabetu, kašle, plynatosti, zvyšuje sekreci mateřského mléka a pro své protizánětlivé, sexuálně a celkově povzbuzující účinky. Širšímu uplatnění brání nepříjemná vůně a hořká chuť, kterou lze zmírnit například přidáním máty. Antidiabetický efekt prokazují především galaktomannan, 4-hydroxyisoleucin (4-OH-Ile), diosgenin a trigonellin. Tyto obsahové látky v klinických studiích vykazují přímé antidiabetické účinky mechanismem zvýšení sekrece insulinu (4-OH-Ile), snížení insulinové rezistence, snížení resorpce glukosy GIT (galaktomannan) a zvýšení regenerace B-buněk (trigonellin). Dále působí zlepšení lipidového spektra (4-OH-Ile, diosgenin), renoprotektivně (4-OH-Ile, trigonellin), neuroprotektivně (trigonellin) a antioxidačně (diosgenin, trigonellin). Antidiabetické působení trigonellinu je srovnatelné s léčbou glibenklamidem a účinnější než léčba sitagliptinem. Vzhledem k množství popsaných účinných látek, bohaté evidenci účinnosti a slibným výsledkům ve srovnání se standardní terapií mají obsahové látky pískavice potenciál být vzorem k výrobě nových léčiv pro terapii diabetu.

Duševní zdraví ovlivňuje kvalitu života velkého počtu osob a jejich rodinných příslušníků. V současné době činí celosvětově náklady na péči o lidi trpící demencemi více než 1 % hrubého domácího produktu (HDP). V budoucnu se předpokládá nárůst těchto výdajů zejména s ohledem na fakt, že populace vyspělých zemích stárnou a je prokázáno, že demence úzce souvisí se zvyšujícím se věkem. Je zřejmé, že vlády budou nuceny vyčlenit příslušné finanční, materiální a lidské zdroje na léčbu a péči o tyto pacienty. Cílem příspěvku je specifikovat současný stav v oblasti léčby a péče o pacienty trpící Alzheimerovou chorobou a analyzovat přímé a nepřímé náklady související s touto problematikou. Kromě toho je pozornost věnována problematice přístupu vlád a existence strategických plánů v oblasti Alzheimerovy choroby, které by řešily všechny související aspekty včetně investic do výzkumu vývoje léků. V současné době neexistuje léčba, která by uspokojivým způsobem zlepšovala stav těchto pacientů, a to zejména včasné fázi, stejně jako v České republice neexistuje žádný dobře fungující národní strategický plán.

Cieľom práce je analýza klinických skúšaní (KS) vykonaných v Európskej únii (EÚ) a v Českej republike (ČR) v rokoch 2006, 2009 a2012. Predmetmi záujmu tejto analýzy sú dve hlavné oblasti: charakterizácia populácie účastníkov (pozornosť je venovaná predovšetkým vekovej a pohlavnej štruktúre účastníkov klinických skúšaní, ako aj faktu, či boli do klinických skúšaní zaraďovaní zdraví dobrovoľníci a/alebo pacienti) a zameranie klinických skúšaní (fázy klinických skúšaní a diagnózy, na ktoré boli klinické skúšania zamerané). Pozornosť bola taktiež zameraná na zistenie prípadných rozdielov medzi EÚ a ČR ako aj na nárast resp. pokles počtu klinických skúšaní vjednotlivých diagnózach v čase ako následok implementácie Smernice 2001/20/EC Európskeho parlamentu a Rady zo 4. apríla 2001.

Příspěvek přináší výsledky dotazníkového průzkumu realizovaného u pracovníků lékáren v SR v roce 2012. Bylo rozesláno 1884 dotazníků, návratnost 492 dotazníků (26,1 %). Jeho cílem bylo zjistit vnímání a postoje lékárníků a farmaceutických laborantů k nadváze a obezitě. Průměrné hodnoty BMI u lékárníků byly 25,08, u farmaceutických laborantů 24,86. Nadváha nebo obezita byla zaznamenána u 36,6 % respondentů, BMI ≥ 25 byl u 5,2 % mužů a 33,7 % žen. Nepřítomnost chronického onemocnění uvedlo 61,8 % dotázaných. 38,8 % respondentů sdělilo užívání léčiv - nejčastěji antihistaminik, hormonů štítné žlázy a antihypertenziv. U 220 (44,7 %) respondentů se nadváha/obezita vyskytovala v rodině. Pohybové aktivitě častěji než 3krát týdně se věnovalo 9,6 % dotázaných. Pitný režim byl jako dobrý hodnocen u 52,1 % respondentů. 14,6 % participujících si kompenzovalo jídlem stres.

Cílem práce je formulace pediatrického perorálního přípravku s propranolol-hydrochloridem (PRO) 2 mg/ml pro magistraliter přípravu, určeného k terapii infantilního hemangiomu nebo hypertenze u cílové skupiny dětí od 1 měsíce do školního věku, a hodnocení jeho stability. K dosažení pH okolo 3, optimálnímu pro PRO, byl jako vehikulum využit roztok kyseliny citronové nebo citráto-fosfátový pufr. K maskování hořké chuti PRO byl použit prostý sirup. Všechny roztoky byly uchovávány v dobře uzavřené hnědé lékovce při 5 ± 3 °C a/nebo 25 ± 3 °C. V časových intervalech 0-180 dní byla hodnocena koncentrace PRO a protimikrobní látky, benzoanu sodného, validovanou HPLC metodou. Všechny přípravky byly stabilní při obou teplotách s hodnotou pH v rozmezí 2,8-3,2. V souladu s požadavky lékopisu byla prokázána účinnost protimikrobní látky, benzoanu sodného (Ph. Eur., 5.1.3). Podle našich zkušeností má přípravek s citráto-fosfátovým pufrem lepší chuť než přípravek s kyselinou citronovou.

Náklady na léčení depresí v Litvě rostou převážně z důvodu nárůstu recidiv. Výskyt recidivujících depresí je ve značné míře závislý na kvalitě zdravotnické péče následující po diagnostikování depresivního onemocnění. Proto cílem práce bylo hodnocení léčby depresí diagnostikovaných poprvé a používání antidepresiv na základě názorů tří skupin odborníků. Pro tento účel bylo v roce 2009 dotazováno v Litvě 361 farmaceutů, 317 rodinných lékařů a 280 psychiatrů. Data o diagnostikovaných depresích byla získána z Republikového centra psychiatrického zdraví. Za sledované období (2004-2009) vzrostl celkový počet diagnostikovaných depresí o 12 %, počet recidiv pak o 27 %. Jak vyplývá z odpovědí rodinných lékařů, jen 13 % z nich si netroufne zahájit léčbu sami; v případě recidiv posílá pacienty k psychiatrovi 62 % lékařů. Ti, co ordinují léčbu samostatně, nejčastěji předepisují sertralin, avšak až 38 % rodinných lékařů uvádí, že používají k terapii benzodiazepiny, 32 % rodinných lékařů vyhodnocuje účinnost medikamentózní léčby po 4 týdnech, na druhou stranu 25 % z nich takové sledování neprovádí vůbec. Získané výsledky o rozdílech a efektivitě odborné péče zpochybňují kvalitu léčby depresí v Litvě. Je proto zapotřebí vypracovat doporučení vedoucí k následné úpravě a racionalizaci léčby tohoto onemocnění.

Frekveční analýzou léčiv dle ATC klasifikace bylo zjištěno, že 48,5 % do analýzy zahrnutých léčivých přípravků tvoří léčiva ze skupiny C - léčiva ovlivňující kardiovaskulární systém. Nejvíce léčivých přípravků bylo předepsáno osobám ve věkové skupině 61 let a více. Potvrzují se tak statistické údaje, že výskyt kardiovaskulárních onemocnění stoupá s věkem. Pouze 8,7 % pacientů, jímž byla předepsána léčiva ze skupiny C, užívalo monoterapii. Nejvíce používaných látek bylo ze skupiny beta-blokátorů. Používají se v terapii hypertenze, ICHS, arytmií, srdečního selhání a kardiomyopatií. Příznivě ovlivňují kardiovaskulární mortalitu a morbiditu. Kombinovanou terapii užívalo 91,3% pacientů. Nejvíce byla předepisována kombinace tří účinných látek této skupiny. Kombinovaná terapie umožňuje snížení dávek jednotlivých účinných látek oproti monoterapii, kdyby se použila dávka maximální a zvýšilo by se riziko výskytu nežádoucích účinků. Farmakoterapie kardiovaskulárních chorob by měla být zvolena individuálně pro každého pacienta dle závažnosti choroby a přidružených chorob.

Kaspasy jsou enzymy sehrávající klíčovou roli v programované buněčné smrti - apoptóze. Dysregulace tohoto procesu vede k řadě onemocnění, na jejichž patogenezi se podílí apoptóza. Nemoci lze rozdělit do dvou skupin: na onemocnění s patologickou inhibicí apoptózy (nádorová onemocnění, některé autoimunitní nemoci) a onemocnění s patologickou indukcí apoptózy (neurodegenerativní onemocnění, AIDS). Práce uvádí přehled nejdůležitějších zástupců aktivátorů a inhibitorů kaspas, které apoptózu řídí, a jsou proto v současnosti intenzivně studovány. Spektrofotometricky byl stanoven vliv skupiny derivátů stobadinu, theofylinu a adeninu na aktivitu kaspasy 1. Studované sloučeniny vykázaly inhibiční aktivitu vůči testovanému enzymu, která u jednoho z derivátů překročila 80 %.

Práce popisuje v současnosti používané způsoby objednávání, jejich časovou náročnost, klady a zápory. Výsledky rozboru dat z lékáren byly porovnány s údaji zjištěnými analýzou dat poskytnutých distributorem. Metodika práce zahrnuje: dotazníkový průzkum, metodu autosnímku a rozbor archivních dat z lékáren a od distributora. Nejčastější odpovědí na počet dodávajících velkodistributorů je 2 (38,1 % lékáren) a 3 (33,3 % lékáren), lékárny od nich nejčastěji odebírají 3x denně (28,1 % lékáren). K sestavení objednávky přistupuje 61,9 % lékáren intuitivně, 38,1 % využívá možnosti automatického návrhu objednávky PC systémem. 66,6 % lékáren využívá modemového objednávání, výhodami jsou rychlost (49,3 %), časová dostupnost (41,2 %), přehled o potvrzených přípravcích (28,5 %) a finanční zvýhodnění (23,8 %). Průměrný čas objednávání činí 21 minut denně pro telefonické objednávky a 4 minuty denně pro modemové objednávky, průměrný podíl ve využití jednotlivých způsobů objednávání je 59,1 % : 40,9 % položek ve prospěch modemových objednávek. Na případu konkrétní lékárny je ukázán dopad změn vyplývajících z přechodu z objednávání výhradně telefonického na objednávání převážně pomocí modemu, časová úspora činila 62,5 % (ze 14,4 s na 5,4 s na l objednávanou položku). Z rozboru dat od distributora vyplývá nárůst podílu položek i balení objednávaných modemem (z 22,2 %, resp. 20,6 % v roce 2000 na 54,5 % resp. 49,8 % v roce 2004).

Příspěvek je věnován problematice názoru a postoju návětěvníku lékáren, které zaujímají k otázceinformačních potřeb a spokojenosti s informacemi a službami poskytovanými v lékárnách ER. Jsouprezentovány výsledky dotazníkového průzkumu v podobě odpovědí na otázky: proč respondentinavštěvují lékárnu a jaký je důvod současné návštěvy, komu dávají přednost při výdeji léku a proč,jak často navštívili lékárnu v posledním období, odkud získávají informace o lécích, zda je pro nivýhodné získávat informace v lékárně a jakou informaci obdrželi při současné návštěvě, kdo tytoinformace nebo rady poskytuje, kolik informací získali a jak jsou s nimi spokojeni, zda požadovaliv lékárni informace, příp. za tímto účelem lékárnu navštívili, zda a proč si respondenti cíleni vybralikonkrétní lékárnu, zda denně užívají léky a které, jaký je jejich názor na výšku doplatku, jaké volněprodejné léky si kupují, kterým lékum dávají přednost, zda se soustřeďují na určitý přípravek, příp.který; jaký je jejich názor na šířku sortimentu volně prodejných léku, zda užívají homeopatika a co v lékárně postrádají.