Metabolický syndrom (MetS) je symptomatický komplex charakterizovaný inzulinovou rezistencí, poruchou prooxidačně-antioxidační rovnováhy organismu s rozvojem subchronického zánětu a dyslipidemií. Cílem studie je prozkoumat vlivkomplexní farmaceutické kompozice (CPC) (antioxidanty a metabolitotropní látky), která se v lékařské praxi na Ukrajině široce používá jako multivitaminový komplex, na experimentální metabolický syndrom u potkanů. Byl hodnocen vliv CPC na korekci experimentálního MetS u potkanů, vyvolaného vysokým obsahem sacharidů a tuků ve stravě. MetS u potkanů byl charakterizován snížením citlivosti buněk na inzulin, zvýšeným obsahem glukózy a porušením její utilizace, a prooxidačně-antioxidační dysbalancí. Výsledky provedených studií naznačují pozitivní vliv CPC, který obsahuje etylestery omega-3 kyselin, vitamin E, koenzym Q10, zinek, vitamin A, biotin a selen, na citlivost buněk k inzulinu, utilizaci glukózy, trvání hyperglykémie a ukazatele oxidačních procesů volných radikálů a antioxidačníchobranných systémů u potkanů s experimentálním MetS. Tyto výsledky dokazují možnost využití CPC k korekci metabolického syndromu.

Vztahy mezi dávkou a odpovědí nejsou u antipsychotik dostatečně dobře prozkoumány. U novějších antipsychotik s více farmakologickými cíli pak nelze redukovat tyto vztahy pouze na úroveň obsazenosti dopaminergních receptorů. Obecně u většiny antipsychotik neexistuje lineární vztah mezí dávkou a efektem. Mezi příčiny patří mj. i farmakokinetické faktory ovlivňující plazmatické hladiny. Na základě metaanalýz sledujících závislost účinku na dávce se ukazuje, že křivka má zvonovitý charakter. U některých antipsychotik se jeví, že i zvyšování dávky nad doporučené rozmezí by mohlo přinést další nárůst účinnosti. Je třeba zdůraznit, že se jedná o off-label postup a nelze jej paušálně doporučit a pro obecné validní závěry není ani u těchto antipsychotik dostatečná evidence. Cestu k četnějšímu monitoringu hladin a lepšímu poznání vztahu dávka-odpověď by mohly otevřít miniinvazivní vzorkování a alternativní matrice, jako jsou sliny nebo suchá krevní kapka.

Formulace mikročástic složených ze směsi nosičů představuje inovativní přístup pro podání léčiv do plic ve formě suchého prášku. Použité nosiče mohou významně ovlivnit výsledné vlastnosti mikročástic, jako je velikost, tvar, povrch, hygroskopicita či agregace, a tím zlepšit aerosolizaci léčiv po jejich inhalaci. Zmíněné vlastnosti jsou klíčové pro efektivní pulmonální terapii. Kombinací nosičů povahy sacharidů a gelujících látek je výhodné pro řízené uvolňování léčiva. Cílem experimentální práce bylo sprejovým sušením připravit a následně zhodnotit několik šarží mikročástic složených z nosičů na bázi cukrů (manitol, maltodextrin, dextran) a gelujících sacharidů (chitosan, chondroitin-sulfát) a vybrat vhodnou kombinaci pro navazující experimentální práce zaměřené na inkorporaci léčiva do mikročásticové matrice. Nejvhodnější parametry vykazovaly šarže, jejichž aerodynamický průměr se blížil 5 µm, a to částice připravené z kombinace manitolu a dextranu, chitosanu a chondroitinu nebo maltodextrinu a chondoitinu. U těchto šarží byla také naměřena nejvyšší hodnota frakce jemných částic (> 43 %). Z pohledu zpracovatelnosti je vhodná šarže se zastoupením maltodextrinu a chondroitinu vzhledem k nižší viskozitě vstupní disperze a pravidelnějšímu tvaru finálních mikročástic.

Od prosince 2019 se onemocněním COVID-19 nakazily stovky milionů lidí na celém světě, avšak závažné příznaky se objevily u 20 % nebo méně. Hlavním cílem této studie bylo posoudit vztah mezi závažností onemocnění COVID-19 a různými klinickými a laboratorními parametry. Do tohoto prospektivního souboru se ochotně zapojilo celkem 466 Arabů. Z celkového počtu mělo 297 osob (63,7 %) negativní test na COVID-19, a byly tedy zařazeny jako kontroly, zatímco 169 osob (36,3 %), u nichž byl test na COVID-19 pozitivní, bylo zařazeno jako případy. Z celkového počtu pacientů s COVID-19 mělo 127 pacientů (75,15 %) mírné příznaky a 42 pacientů (24,85 %) mělo závažné příznaky. Věkové rozmezí účastníků bylo 20 až 82 let. V porovnání s kontrolní skupinou byla závažnost onemocnění spojena s významně vyššími hladinami feritinu (P < 0,001). Závažnost onemocnění byla rovněž spojena s významným zvýšením C-reaktivního proteinu (P < 0,001), D-dimerů (P < 0,001), počtu bílých krvinek (WBC) (P < 0,01), IgM (P < 0,001) a granulocytů (P < 0,01). Kromě toho byly závažné příznaky COVID-19 v této studii spojeny s významným poklesem lymfocytů (P < 0,01). U pacientů s COVID-19, kteří se při přijetí prezentovali závažnými příznaky, došlo ke čtyřnásobnému zvýšení hladiny feritinu v séru. Ten byl spojen s významně vyššími hladinami CRP a D-dimerů. Hyperferitinémie spolu s vysokými koncentracemi CRP a D-dimerů tak mohou sloužit jako spolehlivé prediktory závažnosti onemocnění a špatné prognózy u Arabů s COVID-19.

Zmírnění příznaků syndromu dráždivého tračníku (IBS) zahrnutím probiotik do léčby pacientů trpící tímto onemocněním se ukazuje jako slibná metoda. Cílem této randomizované klinické studie bylo posoudit účinnost probiotického přípravku kombinujícího dva kmeny Lactobacillus (L.): L. acidophilus a L. plantarum u pacientů s IBS s převahou průjmu (IBS-D). Do randomizované zaslepené studie bylo zahrnuto 100 pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin. Pacientům ve skupině A byla podávána standardní léčbu IBS, zatímco pacienti ve skupině B dostávali kromě standardní léčby také probiotika. Obě skupiny byly léčeny po dobu až 12 týdnů. Pacienti byli klinicky hodnoceni pomocí škály závažnosti příznaků IBS (IBS-SSS) před zahájením léčby a poté na jejím konci tak, aby bylo možné zhodnotit skutečný účinek probiotické intervence při léčbě IBS-D. Oba typy léčby vedly k významnému snížení celkového skóre IBS-SSS, ve skupině B však bylo snížení výraznější ve srovnání se skupinou A. Snížení celkového skóre bylo významné v počtu dní s bolestmi, závažnosti břišní distenze, spokojenosti se střevními příznaky a vlivu IBS na život pacientů. Při standardní léčbě došlo ke snížení celkového skóre IBS-SSS o 241 bodů, zatímco přidání probiotika vedlo ke snížení o 307 bodů. Před léčbou měli všichni pacienti závažné příznaky IBS, zatímco po léčbě dosáhlo 100 % pacientů ve skupině B buď úplné remise, nebo měli mírné příznaky, zatímco 14,3 % pacientů ve skupině B mělo stále středně závažné příznaky IBS. Celkově lze konstatovat, že u pacientů užívajících probiotika došlo k většímu snížení celkového skóre IBS-SSS i skóre jednotlivých oddílů. Přidání probiotik ke standardní léčbě zlepšilo také závažnost onemocnění a jeho příznaků. Výsledky této studie by mohly podpořit zařazení probiotik do pokynů pro léčbu IBS.

Na základě údajů v Ph. Eur., v některých dalších novějších lékopisech a v publikovaných experimentálních pracích je navrženo revidovat text Ph. Eur. 2.5.8. V první řadě je třeba specifikovat, která z elektrometrických metod má být k instrumentální indikaci konečného bodu diazotačních titrací v Ph. Eur. použita (nejlépe potenciometrie s platinovou indikační elektrodou). Množství bromidu draselného v roztoku k titraci lze snížit na 1 g, chlazení roztoku před titrací z rámcového postupu vypustit a uvést až v jednotlivých monografiích, pokud bude u některých léčiv k získání přesných a správných výsledků potřebné. Diazotační titraci lze v Ph. Eur. využít ke stanovení obsahu i u některých dalších léčiv.

Hlavním cílem tohoto článku je prezentovat výsledky syntézy nových alkylových derivátů 5-(2-brom-4-fluorfenyl)-4-ethyl-4H-1,2,4-triazol-3-thiolu a molekulárního dokování studie proti COX-1 a COX-2. Předchozí studie prokázaly široký rozsah biologické aktivity 1,2,4-triazolových derivátů. Proto bylo důležité zjistit, jak nová řada 1,2,4-triazolových derivátů poskytne potenciální protizánětlivou aktivitu. K dosažení cíle byly připraveny alkylové deriváty 5-(2-brom-4-fluorfenyl)-4-ethyl-4H-1,2,4-triazol-3-thiolů ( 2a-2i) z 5-(2Byl získán brom-4-fluorfenyl)-4-ethyl-4H-l,2,4-triazol-3-thiol ( 1e). Struktura syntetizovaných sloučenin byla potvrzena 1H-NMR elementární analýzou. Totožnost a čistota sloučenin byla potvrzena metodou kapalinové chromatografie-hmotnostní spektrometrie. Tyto sloučeniny mají relativně jednoduché schéma syntézy, což jim dává výhodu v procesu tvorby potenciálního léčiva a výskyt alkylových radikálů v molekule by měl mít pozitivní vliv na farmakokinetické ukazatele, stabilitu, selektivitu a biologickou dostupnost. U syntetizovaných sloučenin byla provedena studie in silico, konkrétně molekulární dokování týkající se interakce s COX-1 a COX-2. Na základě indexů selektivity vazebných režimů pozorovaných pro vybrané sloučeniny ( 2e, 2g) s aktivními místy COX1 bylo zjištěno, že sloučeniny mohou pravděpodobně uplatňovat svůj protizánětlivý účinek cestou biosyntézy prostaglandinů, inhibicí COX-1 místo COX-2. Rovněž byl prokázán vliv hydrofobních interakcí alkylových skupin 1,2,4-triazolových derivátů na změnu afinity a selektivity k COX-1 nebo COX-2. Proto jsou deriváty 1,2,4 slibnými kandidáty na zlepšení, další studium a budoucí vývoj nových, účinnějších protizánětlivých léčiv pro terapeutické použití.

Košický lekár Fridrich Jakub Fuker (1749 - 1805) je autorom prác s lekárskou tematikou, ale aj prác zo spoločenského života. Okrem lekárskej praxe vlastnil aj lekáreň a s tým súvisí jeho krátky spis o univerzálnej preventívnej tinktúre. Autor tvrdí, že neexistuje univerzálny liek, ale zato je možné pripraviť univerzálny preventívny prostriedok, ktorý sa hodí pre každého, pre každý vek a pohlavie. Fuker avizoval, že pripraví takú tinktúru a tá bude k dispozícii v jeho lekárni spolu s informáciou o používaní. Jej zloženie však neprezradil, pretože vraj každý lekár znalý veci príde na to sám. Univerzálnou tinktúrou opustil Fuker racionálnu medicínu, možno trpel involučnou depresiou, alebo jednal ako obchodník.

Příspěvek upozorňuje na korelace mezi výsledky instrumentálního měření barevnosti a obsahem některých kovů v medech. Dostatečně těsné korelace mohou vést k vývoji postupů pro rychlé stanovení obsahu těchto kovů v medu měřením barevnosti bez nutnosti náročnější úpravy vzorků.

Bolesť je závažný subjektívny vnem, ktorý hoci má ochranný charakter, pacienta nielen fyzicky, ale aj psychicky vyčerpáva. Farmakologická oblasť vývoja a výskumu liečby a odstraňovania bolesti je od izolovania kyseliny salicylovej stále dynamická a zaujímavá. Po objavení molekulárnej podstaty cyklooxygenázy a jej inhibície sa výskum nasmeroval na selektívne inhibítory COX-2, ktoré však boli veľkým sklamaním. Dnes sa opäť objavuje možnosť ako kombináciou liečiv prispieť pacientovi k bezpečnej a účinnej analgeticko-antiflogistickej liečbe.

Koncept farmaceutické péče (FP) existuje jako profesní filozofie již více než 30 let, nicméně po dlouhou dobu bylo pro jeho začlenění do běžné praxe poskytování zdravotní péče učiněno jen málo. Pandemie COVID-19 a s ní spojený zvýšený příliv pacientů do veřejných lékáren (VL) podnítily zkoumání a zavádění nových zdravotnických služeb poskytovaných v rámci VL. Přesto jsou tyto služby lékárenské péče stále nové a pro rozšíření současné role komunitních lékárníků v primární zdravotní péči lze udělat více. Toho lze dosáhnout zlepšením a rozšířením nově zavedených služeb a zároveň začleněním nových služeb ve prospěch veřejného zdraví a snížení výdajů na zdravotní péči, kterým se lze vyhnout. Přestože farmaceutická péče (FP) existuje jako profesní filozofie od roku 1990, pro její začlenění do běžné praxe poskytování zdravotní péče bylo učiněno jen málo. Tento článek přináší přehled informací o přínosech této služby, pokud jde o zdraví pacientů a snížení finančních výdajů souvisejících s nežádoucími účinky léčivých přípravků v prostředí VL. Nežádoucí účinky jsou příčinou značných výdajů na zdravotní péči a potíží pacientů v důsledku příslušných symptomů, návštěv lékaře na pohotovosti a zvýšené míry hospitalizace. Několik studií provedených v mezinárodním měřítku zkoumalo pozitivní dopad farmaceutické péče, kterou vykonávají lékárníci ve VL. Navzdory výsledkům, které někdy vykazují nesouvislý průběh, má FP uplatňovaná za specifických podmínek hmatatelné pozitivní výsledky. U pacientů s městnavým srdečním selháním a diabetes mellitus 2. typu bylo zaznamenáno méně hospitalizací, lepší kontrola symptomů a vyšší adherence ve srovnání s kontrolními skupinami, zatímco studie na pacientech s astmatem odhalila zlepšení inhalačních technik. Všechny intervenční skupiny uváděly zlepšení psychického stavu a lepší porozumění léčbě. Zvláštní zmínka je věnována významu této služby pro pacienty podstupující protinádorovou léčbu a skutečnosti, že lékárníci ve VL mohou hrát klíčovou roli při navrhování, monitorování a změně návrhu těchto léčebných schémat, jejichž složitost a související nežádoucí účinky léčivých přípravků negativně ovlivňují adherenci pacientů. Úloha komunitních lékárníků byla během pandemie velmi důležitá, zejména pro primární péči, a to jak pro pacienty, tak pro systémy zdravotní péče, a zdá se, že bude rozhodující i v období po skončení pandemie. Zvýšená složitost terapie a polyfarmacie vytváří potřebu organizované a aktivní účasti lékárníků na poskytování zdravotní péče tak, aby mohli využívat své znalosti a dovednosti při kontinuální spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky, a poskytovat tak koordinované služby ve prospěch pacienta.

Práce je věnována výsledkům komplexního marketingového výzkumu všech kombinovaných kardiovaskulárních léčivých přípravků. Byl analyzován trh s kombinovanými léčivými přípravky ze skupiny C podle ATC klasifikace ve 41 zemích světa v letech 2019-2022. Analyzovány byly segmentové trhy 27 zemí Evropské unie, Albánie, Běloruska, Bosny a Heregoviny, Kanady, Kolumbie, Velké Británie, Indie, Moldavska, Norska, Ruské federace, Švýcarska a Ukrajiny. Byl také sledován farmaceutický trh Austrálie a Spojených států amerických. Byla charakterizována struktura této skupiny léčivých přípravků a byly identifikovány nejběžnější kombinace na analyzovaných trzích. Bylo zjištěno, že skupina C09 je nejvíce naplněna kombinovanými léčivými přípravky a počet kombinací je nejrozmanitější ve skupinách C09 léčivé přípravky působící na renin-angiotenzinový systém, C10 hypolipidemika, C07 betablokátory a C03 diuretika, která jsou léky první volby u arteriální hypertenze a ischemické choroby srdeční. Existují dvě perspektivní oblasti pro rozšíření nabídky léčivých přípravků ovlivňujících kardiovaskulární systém.

Vzhledem k úloze mikrobiálního faktoru při vzniku infekčně-zánětlivých procesů na orální sliznici bylo cílem výzkumu studovat antimikrobiální účinek nového kombinovaného dentálního gelu obsahujícího Rotocan® (10 %) a triclosan (0,4 %) v podmínkách in vitro a při traumatické stomatitidě u potkanů albínů. Bylo prokázáno, že Rotrin-Denta® vykazoval silnou antimikrobiální aktivitu proti etalonovým kmenům grampozitivních (S. aureus ATTC 6538, S. pyogenes DICK 1, B. subtilis ATCC 6633) a gramnegativních (E. coli ATCC 25922) bakterií, což převyšovalo účinek referenčního přípravku Camident-Zdorovia® a slabší účinky na pseudomonády (P. aeruginosa ATCC 27853) a plísně (C. albicans CCV 885-653) než referenční přípravek. Rotrin-Denta® snižuje mikrobiální inseminaci a odstraňuje orální dysbiózu u potkanů albinů s traumatickou stomatitidou a převyšuje účinek přípravku Kamident-Zdorov'ya®. Výsledky otevírají perspektivu jeho klinického testování a dalšího uplatnění ve stomatologické praxi.

Předkládaný přehledový článek je kompilací několika zahraničních rešeršních a experimentálních prací, stejně jako několika směrnic autorit, které se zabývají fenoménem dose dumpingu pevných lékových forem s modifikovaným uvolňováním léčiva. Cílem publikace je tuto často opomíjenou problematiku představit širšímu domácímu publiku. Práce se věnuje dvěma základním typům dose dumpingu, tj. alkoholem vyvolaný dose dumping a potravou vyvolaný dose dumping. Obsahuje základní faktory ovlivňující tento jev i jejich formulační řešení, která je možné pro jeho eliminaci využít. V neposlední řadě jsou zmíněny také současné požadavky autorit především na testování nově uváděných přípravků s potenciálním rizikem dose dumpingu.

Příspěvek upozorňuje na korelace mezi výsledky instrumentálního měření barevnosti a obsahem některých biologicky aktivních organických látek (zejména fenolů a flavonoidů) v medu. Dostatečně těsné korelace mohou vést k vývoji postupů pro rychlé stanovení obsahu těchto látek v medu měřením barevnosti bez nutnosti náročnější úpravy vzorků.

Tehotenstvo a popôrodné obdobie sa spája s náročnými fyzickými a psychickými zmenami, ktoré neraz vedú k rozvoju psychických porúch. Depresia je diagnostikovaná u viac ako jednej zo šiestich žien po pôrode. Prevalencia popôrodnej depresie však môže byť oveľa vyššia, pretože mnohé prípady ochorenia ostávajú nediagnostikované. V prípade ťažkých foriem depresie sa pacientka nastavuje na farmakologickú liečbu, pričom najčastejšie sa u tejto diagnózy využíva sertralín. Novým liečivom používaným v terapii popôrodnej depresie je brexanolón, ktorý bol registrovaný FDA v roku 2019. Jeho výhodou oproti konvenčnej liečbe je rýchly nástup účinku. Štruktúra brexanolónu predstavuje neuroaktívny steroid - allopregnanolón, ktorý pôsobí agonisticky na δ-podjednotku GABA-A receptora a zlepšuje symptómy popôrodnej depresie. Okrem registrovaného brexanolónu sa v 3. fáze klinického skúšania nachádza aj ďalšie steroidné liečivo zuranolón v perorálnej liekovej forme. Iný syntetický analóg neuroaktívneho allopregnanolónu, známy ako ganaxolón, v druhej fáze klinického skúšania nepreukázal výrazné zlepšenie depresívnych symptómov oproti placebu. Napriek tomu má veľký terapeutický potenciál v liečbe rôznych typov epilepsie.

Ochorenie COVID-19 (coronavirus disease 2019; COVID-19), zapríčinené koronavírusom 2, spôsobujúcim ťažký akútny respiračný syndróm (Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2; SARS-CoV-2), sužuje ľudskú populáciu od prelomu rokov 2019 a 2020, kedy boli vo Wu-chane, v najväčšej metropole a hlavnom meste provincie Chu-pej v strednej Číne, potvrdené prvé prípady infikovania sa týmto patogénom. Od tohto obdobia bolo v liečbe pacientov s COVID-19 navrhnutých a využitých mnoho farmakoterapeutických modalít. Triazavirín (TZV; riamilovir) je syntetické netoxické antiviroticky širokospektrálne účinkujúce liečivo patriace do skupiny azolotriazínov. V kontexte vedomostí o morfológii, štruktúre viriónu, genóme, replikačnom cycle a funkciách jednotlivých proteínov v SARS-CoV-2 a aj v súlade s vykonanými analýzami in silico bolo publikovaných niekoľko hypotéz a návrhov so zámerom využiť TZV v liečbe COVID-19. Výsledky a závery vyplývajúce z dobre známeho randomizovaného klinického skúšania, evidovaného pod registračným číslom ChiCTR2000030001, ktoré bolo realizované v Číne v roku 2020, však indikovali nielen efektívne anti-SARS-CoV-2-pôsobenie tohto azaanalógu guanínu, ale aj niektoré obmedzenia v kontexte všeobecnej interpretovateľnosti a uplatniteľnosti formulovaných výstupov. Primárny zámer tejto prehľadovej publikácie spočíval preto v načrtnutí komplexnejšieho pohľadu na farmakoterapeutické intervencie proti COVID-19/SARS-CoV-2, ktoré sú založené na využití TZV. Pozornosť bola sústredená na relevantné výsledky a závery z klinických skúšaní a praktické skúsenosti definujúce nielen reálne benefity zvolených terapeutických stratégií, ktoré zahŕňajú zmienené antivirotikum, ale aj niekoľko úskalí s nimi spojených.

Příspěvek zachycuje tři základní koncepty pojetí termínu polypragmazie. Význam správného a jednotného použití terminologie demonstruje na analýze čtyř bibliografických databází. Přibližuje také nejčastější početní vyjádření úrovně polypragmazie a nejčastější složená pojmenování polypragmazie.

Podávání léčiv patří mezi nejrizikovější oblasti poskytovaní zdravotní péče provázené řadou možných pochybení. Zapojení pacienta a rodiny je zásadním faktorem pro bezpečnost pacienta v nemocničním prostředí.
Cílem výzkumné studie bylo zhodnotit subjektivní vnímání bezpečnosti procesu podávání léčiv z pohledu hospitalizovaných pacientů a zhodnotit jejich zapojení při podávání léčiv.
Pro získání dat byl použit strukturovaný dotazník vlastní konstrukce. Celkem bylo do výzkumu zahrnuto 329 respondentů ze čtyř nemocnic v Jihočeském kraji v České republice, jednalo se o pacienty hospitalizované na odděleních interních, chirurgických a následné a rehabilitační péče.
Zjistili jsme rozdílné vnímaní a individuální chápání bezpečnosti procesu podávání léčiv jednotlivými skupinami pacientů. Rovněž zájem o účast na podávání léčiv se mezi jednotlivými skupinami pacientů liší. Ženy ve významně větší míře než muži kontrolují léčiva, která jim podává sestra. Pacienti ve věku do 60 let, pacienti s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním a pacienti z chirurgických oddělení by chtěli být více zapojováni do rozhodování o tom, jaká léčiva budou užívat. Pacienti s nízkým stupněm dosaženého vzdělání si přejí více zahrnovat do rozhodování o léčbě své rodinné příslušníky.
Jak zdravotníci, tak pacienti by měli být vedeni managementem nemocnic k většímu zapojení pacientů do procesu podávání léčiv během hospitalizace.

NSAID jsou slibné látky pro prevenci poškození chladem (frigoprotektiva). Vliv profylaktického podávání neselektivního inhibitoru COX diklofenaku sodného (7 mg/kg) a vysoce selektivního inhibitoru COX-2 etorikoxibu (5 mg/kg) na biomarkery cyklooxygenázové dráhy byl studován na modelu akutního celkového ochlazení (vzduchová hypotermie při -18 °C po dobu 2 hodin). Diklofenak zcela zabránil poklesu tělesné teploty a předčil etorikoxib. V játrech potkanů byl bezprostředně po expozici chladu mírně zvýšen obsah COX-1, velmi výrazně obsah COX-2, snížena hladina PGE2 a zvýšeny hladiny PGF2α a zejména PGI2 a TXB2. V krevním séru byla hladina COX-1 snížena a změny hladin COX-2 a prostaglandinů byly podobné jako v játrech. Diklofenak působil mírně směrem k normalizaci obou izoforem COX v játrech, mírně zvyšoval obsah PGE2 a snižoval - PGF2α a TXB2, aniž by měnil hladinu PGI2. V séru diklofenak snížil hladinu COX-1 na podnormální hodnoty a jeho účinek na ostatní biomarkery byl podobný jako v játrech, s výjimkou mírného snížení PGI2. Diklofenak byl tedy horší než etorikoxib, který normalizoval COX-1, COX-2, PGE2, PGI2 v játrech, snížil obsah PGF2α a TXB2 v játrech na podnormální hodnoty, zatímco v krevním séru snížil COX-1, COX-2, PGE2 na podnormální hodnoty, normalizoval PGF2α a PGI2, významně snížil TXB2. Opačný stupeň intenzity vlivu diklofenaku a etorikoxibu na cyklooxygenázovou dráhu a tělesnou teplotu svědčí o disociaci protizánětlivé a frigoprotektivní aktivity. Inhibice oxidačního stresu není pro frigoprotektivní aktivitu NSAID rozhodující, protože diklofenak i přes slabší vliv na obsah 8-isoprostanu v játrech stále vykazuje maximální frigoprotektivní aktivitu.

Metabolický syndrom je rozšířen zejména v ekonomicky vyspělých částech světa. Celosvětově je jím postiženo 20-25 % dospělé populace, ale v současnosti je pozorován častěji i u dětí a dospívajících. Standardní léčba často zahrnuje polyfarmakoterapii, která zvyšuje riziko vedlejších účinků způsobených mezilékovými (drug-drug) interakcemi. Proto je vhodné hledat alternativní zdroje pro podporu léčby komponent metabolického syndromu. Přírodní polyfenolické sloučeniny, zpravidla obsažené v tzv. funkčních potravinách, jsou vzhledem k jejich biologické aktivitě a příznivému vlivu na lidský organismus pro tuto problematiku vhodným kandidátem. Mezi aktuálně studované a užívané přírodní polyfenolické sloučeniny s pozitivním vlivem na složky metabolického syndromu patří quercetin, troxerutin, diosmin, hesperidin nebo silybin. Tyto polyfenoly, kromě antioxidačních a protizánětlivých účinků mají i další pozitivní vlastnosti, které velmi často násobně převyšují jejich vedlejší nežádoucí účinky během jejich užití ve farmakoterapii.

Článek představuje výsledky studia antimikrobiálních a antimykotických vlastností derivátů 1,2,4-triazolu syntetizovanými na Katedře fyzikální a koloidní chemie Záporožské státní lékařské univerzity. Předchozí studie stanovily antimikrobiální a antimykotickou aktivitu derivátů 1,2,4-triazolu. Proto bylo účelné zkoumat mezi syntetizovanými sloučeninami vysoce účinné látky s antimikrobiálními a antimykotickými vlastnostmi. V první fázi našeho výzkumu byla provedena predikce akutní toxicity. Antimikrobiální a antimykotické vlastnosti byly provedeny metodou sériového ředění na kapalné živné půdě. Na tyto typy aktivit bylo zkoumáno 47 sloučenin různých tříd. Podle našeho výzkumu vykazovaly deriváty 3-amino-1,2,4-triazolu lepší účinnost než 3-thio-1,2,4-triazoly na Staphylococcus aureus a Candida albicans. Největší antimikrobiální a antimykotickou aktivitu vykazoval 5-(1Н-tetrazol-1-іl)methyl-4Н-1,2,4-triazol-3-yl-1-(5-nitrofuran-2-yl)methanimin (11.6). Hlubší výzkum sloučeniny 11.6 byl proveden difuzí v agaru (jamková metoda). Studie ukázaly, že molekula 11.6 vykazovala antimikrobiální a antimykotický účinek na studované testovací kmeny v koncentraci 2 μg/ml. Proto může být tato sloučenina po zjištění její farmakologické bezpečnosti a toxicity vyvinuta jako užitečná léčivá látka.

Cílem této studie bylo stanovit množství energie, která poškodí buněčnou tkáň plátků oddenku červeného galgánu, a množství a kvalitu silice získaného destilací vodní parou. Studie měla randomizovaný blokový design, přičemž ošetření pulzním elektrickým polem (PEF) začínalo napětím 1000, 2000, 3000, 4000 a 5000 V a bez PEF a opakovalo se třikrát. Výsledky ukázaly, že napětí mezi 3000 a 4000 V (E = 120-160 V/cm) nebo ekvivalent 271,5-365,0 kJ/cm3 poškodilo buněčnou tkáň plátků oddenku červeného galgánu. Zvýšení výtěžnosti v důsledku PEF se pohybovalo od 13 % do 73 % a nedošlo ke změně hodnoty indexu lomu a specifické hmotnosti, ale došlo ke změně chemického složení složek silice. Přínosem výzkumu s ošetřením PEF je zvýšení výtěžku a zkrácení doby destilace.

Článek prezentuje výsledky dosažené v rámci preklinické studie podání ramiprilu a candesartanu u experimentální skupiny hypertenzních potkanů různého pohlaví. Antihypertenzní terapie probíhala po dobu 21 dnů. Léčiva byla podávána denně v nízkých terapeutických dávkách, které byly pro potkany vypočteny pomocí koeficientu druhové citlivosti. Byl zjištěn vliv pohlaví na průběh experimentální hypertenze a výraznější hladina metabolitů NO u samců dle krevního tlaku. Použití ramiprilu ze skupiny ACE inhibitorů a candesartanu ze skupiny ARBs u experimentální hypertenze u potkanů vykazuje rozdíly v závislosti na pohlaví. Ramipril je pravděpodobně účinnější při normalizaci krevního tlaku a endoteliálních funkcí u samců ve srovnání se samicemi. Užívání candesartanu neprokázalo významné rozdíly mezi pohlavími, ale u samic byla pozorována tendence vyššího účinku než u samců. Za účelem optimalizace léčby je třeba vzít v úvahu zjištěné rozdíly mezi pohlavími ve farmakoterapii hypertenze.

Inhalačné prípravky patria medzi preferovanú formu liekov v terapii respiračných ochorení, akými sú priedušková astma a chronická obštrukčná choroba pľúc (CHOCHP), kedy na liečbu používame bronchodilatanciá, resp. kontrolné liečivá. Hlavným cieľom nášho výskumu bolo zistiť všeobecné poznatky verejných lekárnikov o jednotlivých inhalačných systémoch (IS) vydávaných v lekárňach. Informácie potrebné k vyhodnoteniu sme získali prostredníctvom anonymného dotazníkového prieskumu realizovaného v období 09/2020 - 01/2021, ktorý prebiehal v tlačenej a v elektronickej forme. Použitý dotazník bol vlastnej konštrukcie, anonymný, tvorený so sociodemografických údajov (vek, pohlavie, bydlisko - kraj) a 22 výskumných otázok. V rámci prieskumu bolo sledované použitie bronchodilatancií aj inhalačných kortikosteroidov. Prieskumu sa celkovo zúčastnilo 115 respondentov, z toho žien bolo 86 (75 %) a mužov 29 (25 %). Najviac respondentov bolo vo vekovej kategórii do 23 - 29 rokov 45 (39 %). Zo zozbieraných dát vyplýva, že 62 respondentov (53,91 %) sa s výdajom inhalátorov stretáva niekoľkokrát denne, pričom prevažujú aerosólové inhalátory (MDI), čo uviedlo 78 (67,83 %) lekárnikov. Väčšinou sa stretávajú lekárnici s pacientmi trpiacimi prieduškovou astmou 80 (69,57 %) a v terapii sú najviac preskribované bronchodilatanciá 74 (64,35 %). Celkovo 60 respondentov (52,17 %) poskytuje informácie o správnej aplikácií inhalačných liekov na požiadanie pacienta a len 46 (40 %) respondentov ich poskytuje automaticky. Z výsledkov prieskumu vyplýva, že najmenej vedomostí mali verejní lekárnici o nebulizéroch a taktiež o používaní inhalačných nástavcoch. Drvivá väčšina zúčastnených 90 (78,26 %) uviedla, že po ukončení štúdia neabsolvovala žiadnu vzdelávaciu aktivitu zameranú na správnu aplikáciu inhalačných prípravkov v rámci kontinuálneho vzdelávania. Až 95 (82,61 %) respondentov má záujem o makety IS v lekárni, 103 (89,97 %) lekárnikov má záujem o informačné materiály pre vlastné samoštúdium a 110 (95,65 %) respondentov o letáky a brožúry o IS pre pacientov. Pozitívnym zistením prieskumu bolo, že väčšina opýtaných 101 (87,83 %) má záujem sa v budúcnosti ďalej vzdelávať v danej problematike. Z výsledkov nášho prieskumu vyplýva, že vedomosti našich respondentov o IS sú na dostačujúcej úrovni. Väčšina nami oslovených lekárnikov vie poskytnúť pacientom základné informácie týkajúce sa správnej aplikácie inhalačných liekov.

Prezentovaná práca sa zameriava na vývoj a validáciu analytickej metódy na báze kapilárnej zónovej elektroforézy v spojení s UV detekciou pre simultánne stanovenie tramadolu a paracetamolu vo farmaceutických a biologických vzorkách. Základný elektrolyt bol tvorený 50 mM uhličitanom amónnym, ktorý predstavuje pomerne atypický elektrolytový systém. Vyvinutá metóda disponuje vhodnými validačnými parametrami ako linearita (koeficient determinácie r2 ≥ 0,995), selektivita alebo medza dôkazu na úrovni 0,25 - 0,5 μg/ml. Metóda bola charakterizovaná adekvátnymi hodnotami presnosti a správnosti, ktoré boli v súlade s kritériami validačných smerníc, či už pre matrice farmaceutického alebo biologického charakteru. Detekcia bola uskutočnená pri vlnovej dĺžke 200 nm. Daná metóda bola úspešne použitá pre potreby stanovenia tramadolu a paracetamolu v rozličných liekových formách a v biologickej matrici moču. Dosiahnuté výsledky indikujú potenciál začlenenia metódy do procesov kontroly kvality liečiv a/alebo bioanalýzy.

V současné době existuje eminentní zájem států na proočkovanosti obyvatelstva proti COVID-19. V České republice k tomuto účelu slouží podmínečně registrované genové mRNA a vektorové DNA vakcíny, u kterých zatím absentují úplné a dlouhodobé údaje o bezpečnosti. Vakcíny vykazují řadu potenciálních rizik, jako je pronikání lipidických nanočástic do okolních tkání, zabudování DNA do hostitelského genomu, ADE syndrom, vznik rezistentních mutací, myokarditida, perikarditida a tromboembolické příhody. Vzhledem k tomu, že hladina protilátek po vakcinaci brzy klesá, imunita po prodělání nemoci je trvalejší a smrtnost nemoci je zejména u mladistvých velmi nízká, je z etického pohledu přijatelné jen dobrovolné očkování, a to bez případných přímých i nepřímých restrikcí pro neočkované. Tento závěr je v souladu s principy lékařské etiky nonmaleficence, beneficence, autonomie a spravedlnosti.

Přehledová studie charakterizuje role fyzických osob, jimž je poskytována zdravotní péče: zdravý člověk, pacient, klient, příjemce/uživatel zdravotní péče, spotřebitel/ konzument/zákazník a pojištěnec. Přibližuje práva a povinností adresátů péče.