ČASOPIS ČESKÉ FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKÉ FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI

Čes. slov. farm. 2024, 73(4):E1-E8 | DOI: 10.36290/csf.2024.036

Rostoucí spotřeba antikoagulancií v zemích střední a východní Evropy v letech 2007–2019

Kateřina Malá-Ládová1, Helena Šťastná Koblihová1, 2, Eva Zimčíková1, Anna Oleárová3, Ria Benko4, Maria Matuz4, Reka Viola4, Katarina Gvozdanovic5, Pero Draganic6, Irina Iaru7, Josef Malý1
1 Department of Social and Clinical Pharmacy, Pharmaceutical Faculty in Hradec Králové, Charles University, Czech Republic
2 Department of Clinical Pharmacy, Hospital Rudolfa a Stefanie, Benešov, Czech Republic
3 Department of Clinical Pharmacology, University Hospital Bratislava - Hospital Ružinov, Bratislava, Slovakia
4 Institute of Clinical Pharmacy, University of Szeged, Hungary
5 Department of Pharmacoepidemiology, Teaching Institute of Public Health "Dr. Andrija Štampar", Zagreb, Croatia
6 Agency for Medicinal Products and Medical Devices, Zagreb, Croatia
7 Department of Pharmacology, Physiology and Pathophysiology, Faculty of Pharmacy, Iuliu Hatieganu University of Medicine and Pharmacy, Cluj-Napoca, Romania

Úvod a cíl: S rostoucí incidencí tromboembolických onemocnění a fibrilace síní lze předpokládat rostoucí trend ve spotřebě antikoagulancií. Cílem práce bylo analyzovat spotřeby antikoagulancií v České republice (ČR), Chorvatsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku v letech 2007−2019.

Metodika: Retrospektivní analýza spotřeb antikoagulancií zahrnující B01AA, B01AB, B01AE, B01AF a B01AX pomocí metodologie ATC/DDD. Analýza byla zahájena v roce před uvedením prvního non-vitamin K dependentního perorálního antikoagulancia (NOAC) na trh. Spotřeba pro každou molekulu byla hodnocena za kalendářní rok a byla vyjádřena jako počet DDD na tisíc obyvatel a den (DDD/TID).

Výsledky: Ve všech zemích byl celkově zaznamenán nárůst spotřeb antikoagulancií, a to na dvojnásobek v ČR, Chorvatsku a na Slovensku, na více než trojnásobek v Maďarsku a na více než čtyřnásobek v Rumunsku. Spotřeba parenterálních antikoagulancií byla stabilní nebo klesala, zatímco podíl perorálních antikoagulancií vzrostl z 61,41 % v roce 2009 na 66,95 % v 2019. Spotřeba antagonistů vitaminu K ve všech zemích klesala, kdy největší spotřeba byla zaznamenána v ČR (11,16 DDD/TID v 2019). Spotřeba NOAC rostla, a to v ČR z 0,002 na 8,33 DDD/TID, v Chorvatsku z 0,001 na 6,73, v Maďarsku z 0,009 na 8,31, v Rumunsku z 0,0005 na 5,40 a na Slovensku z 0,03 na 10,77. V roce 2019 byl kromě Rumunska nejpoužívanějším NOAC rivaroxaban.

Závěr: Studie prokázala nárůst celkové spotřeby antikoagulancií, přesto jednotlivé země vykazují celou řadu národních specifik, která je třeba dále analyzovat, aby byly lépe pochopeny různé faktory ovlivňující spotřebu těchto léčiv.

Klíčová slova: analýza spotřeb léčiv, Evropa, parenterální antikoagulancia, perorální antikoagulancia.

Rising consumption of anticoagulants in Central and Eastern European countries in the period 2007–2019

Introduction and Aim: Due to the growing incidence of thromboembolic disease and atrial fibrillation, increasing trends in anticoagulants consumption can be expected. The aim of this study was to analyse the consumption of anticoagulants in the Czech Republic, Croatia, Hungary, Romania, and Slovakia between 2007 and 2019.

Methods: A retrospective analysis of anticoagulants comprising B01AA, B01AB, B01AE, B01AF and B01AX was performed using ATC/DDD methodology. The analysis was initiated in the year before the launch of the first non-vitamin K oral anticoagulant (NOAC). The consumption of each drug was assessed based on annual data and was expressed as DDD per 1,000 population per day (DDD/TID).

Results: The overall rates of anticoagulant consumption increased in all countries. Specifically, doubled in the Czech Republic, Croatia, and Slovakia, more than tripled in Hungary and more than quadrupled in Romania. Parenteral anticoagulant consumption remained stable or decreased, while the proportion of oral anticoagulants increased from an average of 61.41% in 2009 to 66.95% in 2019. The use of vitamin K antagonists declined, with the highest rate in the Czech Republic (11.16 DDD/TID in 2019). NOAC consumption showed substantial growth: from 0.002 to 8.33 DDD/TID in the Czech Republic, 0.001 to 6.73 in Croatia, 0.009 to 8.31 in Hungary, 0.0005 to 5.40 in Romania, and 0.03 to 10.77 in Slovakia. By 2019, rivaroxaban was the most commonly used NOAC in all countries, apart from Romania.

Conclusion: The study showed an overall increase in the anticoagulant consumption. However, specific characteristics of individual countries need to be further analysed to better understand the different factors influencing utilization patterns.

Keywords: drug utilization analysis, Europe, oral anticoagulation, parenteral anticoagulation

Přijato: 6. prosinec 2024; Zveřejněno: 1. leden 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Malá-Ládová K, Koblihová HŠ, Zimčíková E, Oleárová A, Benko R, Matuz M, et al.. Rostoucí spotřeba antikoagulancií v zemích střední a východní Evropy v letech 2007–2019. Čes. slov. farm. 2024;73(4):E1-8. doi: 10.36290/csf.2024.036.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • PDF bude odemčeno 1.1.2026

    Reference

    1. Wendelboe AM, Raskob GE. Global Burden of Thrombosis: Epidemiologic Aspects. Circ Res. 2016 Apr 29;118(9):1340-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Lippi G, Sanchis-Gomar F, Cervellin G. Global epidemiology of atrial fibrillation: An increasing epidemic and public health challenge. Int J Stroke. 2021 Feb;16(2):217-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Maly J, Dvorackova S, Zimcikova E, et al. Patterns in anticoagulant utilization in the Czech Republic during 2007-2017. J Thromb Thrombolysis. 2019 Feb;47(2):305-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Afzal S, Zaidi STR, Merchant HA, et al. Prescribing trends of oral anticoagulants in England over the last decade: a focus on new and old drugs and adverse events reporting. J Thromb Thrombolysis. 2021 Aug;52(2):646-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Colacci M, Tseng EK, Sacks CA, et al. Oral Anticoagulant Utilization in the United States and United Kingdom. J Gen Intern Med. 2020 Aug;35(8):2505-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Troy A, Anderson TS. National Trends in Use of and Spending on Oral Anticoagulants Among US Medicare Beneficiaries From 2011 to 2019. JAMA Health Forum. 2021 Jul 23;2(7):e211693. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Van Gelder IC, Rienstra M, Bunting KV, et al. 2024 ESC Guidelines for the management of atrial fibrillation developed in collaboration with the European Association for Cardio-Thoracic Surgery (EACTS). Eur Heart J. 2024 Aug 30:ehae176. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Huiart L, Ferdynus C, Renoux C, et al. Trends in initiation of direct oral anticoagulant therapies for atrial fibrillation in a national population-based cross-sectional study in the French health insurance databases. BMJ Open. 2018 Mar 30;8(3):e018180. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Hanemaaijer S, Sodihardjo F, Horikx A, et al. Trends in antithrombotic drug use and adherence to non-vitamin K oral anticoagulants in the Netherlands. Int J Clin Pharm. 2015 Dec;37(6):1128-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Loo SY, Dell'Aniello S, Huiart L, et al. Trends in the prescription of novel oral anticoagulants in UK primary care. Br J Clin Pharmacol. 2017 Sep;83(9):2096-106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Protty MB, Hayes J. Dawn of the direct-acting oral anticoagulants: trends in oral anticoagulant prescribing in Wales 2009-2015. J Clin Pharm Ther. 2017 Apr;42(2):132-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Kirley K, Qato DM, Kornfield R, et al. National trends in oral anticoagulant use in the United States, 2007 to 2011. Circ Cardiovasc Qual Outcomes. 2012 Sep 1;5(5):615-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Barnes GD, Lucas E, Alexander GC, Goldberger ZD. National Trends in Ambulatory Oral Anticoagulant Use. Am J Med. 2015 Dec;128(12):1300-5.e2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Weitz JI, Semchuk W, Turpie AG, et al. Trends in Prescribing Oral Anticoagulants in Canada, 2008-2014. Clin Ther. 2015 Nov 1;37(11):2506-14.e4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Gong X, He Q, Yan J, et al. A drug utilization study of oral anticoagulants in five representative cities of China between 2015 and 2019. J Clin Pharm Ther. 2022 Jan;47(1):38-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Elewa H, Alhaddad A, Al-Rawi S, et al. Trends in oral anticoagulant use in Qatar: a 5-year experience. J Thromb Thrombolysis. 2017 Apr;43(3):411-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Guidelines for ATC classification and DDD assignment. [Internet]. Oslo: WHO Collaborating Centre for Drug Statistics Methodology. [cited 2021 Nov 1]. Available from: https://www.whocc.no/atc_ddd_index_and_guidelines/guidelines/
    18. Linkins LA, Hu G, Warkentin TE. Systematic review of fondaparinux for heparin-induced thrombocytopenia: When there are no randomized controlled trials. Res Pract Thromb Haemost. 2018 Aug 9;2(4):678-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Al-Shaer MH, Ibrahim T. Safety and Efficacy of Fondaparinux in Renal Impairment. J Pharm Technol. 2015 Aug;31(4):161-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Act No. 306/2016 Coll. on the scope and conditions of reimbursement of medicines, medical devices, and dietetic foods on the basis of public health insurance and on the amendment of certain laws, as amended. [Internet]. [cited 2024 Sept 23]. Available from: https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2016/306/20170401
    21. Théry C, Simonneau G, Meyer G, et al. Randomized trial of subcutaneous low-molecular-weight heparin CY 216 (Fraxiparine) compared with intravenous unfractionated heparin in the curative treatment of submassive pulmonary embolism. A dose-ranging study. Circulation. 1992 Apr;85(4):1380-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Veeranki SP, Xiao Z, Levorsen A, et al. Real-World Comparative Effectiveness and Cost Comparison of Thromboprophylactic Use of Enoxaparin versus Unfractionated Heparin in 376,858 Medically Ill Hospitalized US Patients. Am J Cardiovasc Drugs. 2021 Jul;21(4):443-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Barcellona D, Vannini ML, Fenu L, et al. Warfarin or acenocoumarol: which is better in the management of oral anticoagulants? Thromb Haemost. 1998 Dec;80(6):899-902. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Alias SM, Nair VS, Byju P, et al. A Comparative Study on the effect of Warfarin v/s Acenocoumarol in patients with Atrial fibrillation. Research J Pharm and Tech. 2021; 14(1):1-5. Přejít k původnímu zdroji...
    25. García Rodríguez LA, Cea Soriano L, de Abajo FJ, et al. Trends in the use of oral anticoagulants, antiplatelets and statins in four European countries: a population-based study. Eur J Clin Pharmacol. 2022 Mar;78(3):497-504. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Kjerpeseth LJ, Ellekjær H, Selmer R, Ariansen I, Furu K, Skovlund E. Trends in use of warfarin and direct oral anticoagulants in atrial fibrillation in Norway, 2010 to 2015. Eur J Clin Pharmacol. 2017 Nov;73(11):1417-1425. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Blin P, Dureau-Pournin C, Bénichou J, et al. Comparative Real-Life Effectiveness and Safety of Dabigatran or Rivaroxaban vs. Vitamin K Antagonists: A High-Dimensional Propensity Score Matched New Users Cohort Study in the French National Healthcare Data System SNDS. Am J Cardiovasc Drugs. 2020 Feb;20(1):81-103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Patti G, Pecen L, Lucerna M, et al. Net Clinical Benefit of Non-Vitamin K Antagonist vs Vitamin K Antagonist Anticoagulants in Elderly Patients with Atrial Fibrillation. Am J Med. 2019 Jun;132(6):749-57.e5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Anderson DR, Morgano GP, Bennett C, et al. American Society of Hematology 2019 guidelines for management of venous thromboembolism: prevention of venous thromboembolism in surgical hospitalized patients. Blood Adv. 2019 Dec 10;3(23):3898-944. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Solla Ruiz I, Villanueva Benito I, Paredes Galán E, et al. Differences between patient driven adherence to vitamin K antagonists and direct oral anticoagulants. Do few missed doses matter? ACO MEMS Study. Thromb Res. 2019;179:20-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Xarelto. Summary of product characteristics. [Internet]. State Institute for Drug Control. c2010. [cited 2021 Nov 3]. Available from: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#
    32. Eliquis. [Internet]. State Institute for Drug Control. c2010. [cited 2021 Nov 8]. Available from: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#
    33. Weitz JI, Semchuk W, Turpie AG, et al. Trends in Prescribing Oral Anticoagulants in Canada, 2008-2014. Clin Ther. 2015 Nov 1;37(11):2506-14.e4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Bucek Psenkova M, Visnansky M, et al. Drug Policy in Slovakia. Value Health Reg Issues. 2017 Sep;13:44-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Barnes GD, Burnett A, Allen A, et al. Thromboembolic prevention and anticoagulant therapy during the COVID-19 pandemic: updated clinical guidance from the anticoagulation forum. J Thromb Thrombolysis. 2022 Aug;54(2):197-210. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Česká a slovenská farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.