ČASOPIS ČESKÉ FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKÉ FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI

Čes. slov. farm. 2010, 59(5):199-204

Recidivující deprese a spotřeba antidepresiv s dopadem na kvalitu života

L. Kavaliauskienė1, R. Pečiūra1, V. Adomaitienė2, R. Masteiková3,*
1 Lithuanian University of Health Sciences, Medical Academy, Faculty of Pharmacy, Department of Drug Technology and Social Pharmacy, Kaunas, Lithuania
2 Lithuanian University of Health Sciences, Medical Academy, Department of Psychiatry, Kaunas, Lithuania
3 University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences, Faculty of Pharmacy, Department of Pharmaceutics, Brno, Czech Republic

Deprese představuje jeden z nejzávažnějších zdravotnických problémů. Patří mezi onemocnění, které je nejčastějším důvodem invalidity po celém světě, a značně ovlivňuje kvalitu života. Na výskyt tohoto onemocnění navazuje spotřeba antidepresiv. Proto cílem práce byl přehled spotřeby těchto přípravků v Litvě, sledování výskytu depresí diagnostikovaných poprvé a opakovaně s ohledem na demografickou situaci, a následně hodnocení dopadu onemocnění na ženu a společnost. Všechna předepisovaná antidepresiva byla rozdělena do čtyř skupin v souladu s ATC systémem. Spotřeby přípravků v jednotlivých skupinách byly stanoveny v definovaných denních dávkách (DDD) a údaje o spotřebách jsou uvedeny v počtu DDD na 1000 obyvatel a den. Výsledky ukazují, že počet diagnostikovaných depresivních onemocnění s každým rokem roste, za což odpovídá hlavně častější výskyt recidiv. Tento nárůst je doprovázen odpovídajícím zvýšením spotřeby antidepresiv - ta byla v roce 2009 při srovnání s rokem 2004 až o 48 % větší. Současně se za stejné období změnil charakter farmakoterapie - výrazně se snížila četnost předepisování tricyklických antidepresiv a zvýšilo se předepisování bicyklických derivátů a dalších novějších přípravků. Z pohledu demografického vyplývá, že depresemi častěji trpí ženy - v Litvě toto onemocnění bylo diagnostikováno ženám přibližně 4× častěji než mužům, výskyt recidiv byl rovněž větší.

Klíčová slova: deprese; recidivy; spotřeba antidepresiv; kvalita života

Depression relapse and antidepressants consumption in the quality of life aspect

Depression represents one of the most severe health problems. It belongs to the diseases which cause the largest amount of non-fatal disease burden worldwide, and greatly influences the quality of life. The frequency of this disease is connected with the consumption of antidepressants. This study thus aimed to overview the trends of antidepressants consumption in Lithuania, to assess the number of depression cases, when diagnosed for the first time and repeatedly with regard to demographic situation, and to evaluate the impact of this disease on women and the society. All prescribed antidepressants were divided into four groups, according to the ATC classification. Consumption of the preparations from single groups was expressed in defined daily doses (DDD), and utilization was expressed as DDD per 1000 inhabitants per day. The results demonstrate that each year there are more diagnosed cases of depression, which is related mainly with depression relapses. This increase is attended with the growth of antidepressants consumption: from 2004 till 2009 this indicator had increased even by 48%. At the same time, the character of pharmacotherapy has changed - the prescription of tricyclic antidepressants was markedly decreased, and the prescription of bicyclic derivatives (selective serotonin reuptake inhibitors - SSRI) and other more recent preparations increased. The demographic data show that women suffer from depression significantly more - in Lithuania this disease was diagnosed in women four times more than in men, the incidence of depression relapse was often more frequent.

Keywords: depression; relapse; consumption of antidepressants; quality of life

Vloženo: 29. září 2010; Přijato: 11. říjen 2010; Zveřejněno: 1. květen 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kavaliauskienė L, Pečiūra R, Adomaitienė V, Masteiková R. Recidivující deprese a spotřeba antidepresiv s dopadem na kvalitu života. Čes. slov. farm. 2010;59(5):199-204.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. European Pact for Mental Health and Well-being. http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/life_style/mental/docs/pact_en.pdf(2010.06.30)
    2. Murray, C., Lopez, A.: Alternative projections of mortality and disability by cause 1990-2020: Global Burden of Disease Study. Lancet, 1997; 349, 1498-1504. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Ustun, T., Ayuso-Mateos, J., Chatterji, S., Mathers, C., Murray, C.: Global burden of depressive disorders in the year 2000. Br. J. Psych., 2004; 184, 386-392.
    4. Cuijpers, P., Smit, F.: Excess mortality in depression: a meta-analysis of community studies. J. Affect. Dis., 2002; 72, 227-236. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Eurostat report on the causes of deaths in the EU (2006). http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-NK-06-010/EN/KS-NK-06-010-EN.PDF(2010.08.14)
    6. http://www1.internationalliving.com/qofl2010/(2010.07.21).
    7. European Foundation for the improvement of living and working conditions. Second European quality of life survey - first findings. www.eurofound.europa.eu/ pubdocs/2008/52/en/1/EF0852EN.pdf (2010.08.06).
    8. Sihvo, S., Isometsa, E., Kiviruusu, O., Hamalainen, J., Suvisaari, J., Perala, J., Pirkola, S., Saarni, S., Lonnqvist, J.: Antidepressant utilisation patterns and determinants of short-term and non-psychiatric use in the Finnish general adult population. J. Affect. Dis., 2008; 110, 94-105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Nomesco (Nordic Medico Statistical Committee), 2004. Medicines consumption in the Nordic countries 1999-2003. Nomesco, Copenhagen. Online access: www.nom-nos.dk (2010.08.06).
    10. Isacsson, G., Rich, C.: Antidepressant drug use and suicide prevention. Int. Rev. Psych., 2005; 17, 153-162. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. World Health Organization. Introduction to Drug Utilization Research. 2003. http://apps.who.int/medicinedocs/pdf/s4876e/s4876e.pdf(2010.09.15)
    12. New Treatment Strategy for the Prevention of Recurrent Depression. ScienceDaily, Nov. 15, 2006. http://www.sciencedaily.com/releases/2006/11/061106144928.htm(2010.08.06).
    13. Bauer, M., Monz, B. U., Montejo, A. L., Quail, D., Dantchev, N., Demyttenaere, K., Garcia/Cebrian, A., Grassi, L., Perahia, D. G. S., Reed, C., Tylee, A.: Prescribing patterns of antidepressants in Europe: Results from the Factors Influencing Depression Endpoints Research (FINDER) study. Eur. Psych., 2008; 23, 66-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Jakimavičius, M., Sveikata, A., Vainauskas, P., Jankūnas, R., Mikučionytė, L., Sapolienė, A., Šmigelskas, K.: Analysis of antidepressant prescribing tendencies in Lithuania in 2003-2004. Medicina, 2007; 43, 412-418. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Ufer, M., Meyer, S., Junge, O., Selke, G., Volz, H., Hedderich, J., Gleiter, C.: Patterns and prevalence of antidepressant drug use in the German state of Baden-Wuerttemberg: a prescription-based analysis. Pharmacoepidemiol. Drug Safety, 2007; 16, 1153-1160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Barren, B., Byford, S., Knapp, M.: Evidence of cost-effective treatments for depression: a systematic review. J. Affect. Dis., 2005; 84, 1-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Van de Velde, S., Bracke, P., Levecque, K.: Gender differences in depression in 23 European countries. Cross-national variation in the gender gap in depression. Soc. Sci. Med., 2010; 71, 305-313. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Data of the State Statistics Department. http://www.stat.gov.lt/lt/(2010.09.03)
    19. Ferrera, M.: The southern model of welfare in social Europe. J. Eur. Soc. Policy, 1996; 1, 17-37. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Lewis, J.: Men, women, work, care and policies. J. Eur. Soc. Pol., 2006; 16(4), 387-392. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Plantenga, J., Remery, C.: Reconciliation of work and private life: A comparative review of thirty European countries. Brussels: European Communities, 2005.
    22. Teicher, M., Glod, C., Cole, J.: Emergence of intense suicidal preoccupation during fluoxetine treatment. Am. J. Psych., 1990; 147, 207-210. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Olfson, M., Marcus, S., Druss, B., Elinson, L., Tanielian, T., Pincus, H.: National trends in the outpatient treatment of depression. J. Am. Med. Assoc. 2002; 287, 203-209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Rich, C., Fowler, R., Young, D.: Abuse and suicide: The San Diego study. Ann. Clin. Psych., 1989; 1, 79-85. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Jick, H., Kaye, J., Jick, S.: Antidepressants and the risk of suicidal behaviors. J. Am. Med. Assoc., 2004; 292, 338-343. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Česká a slovenská farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.