ČASOPIS ČESKÉ FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKÉ FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI

Čes. slov. farm. 2005, 54(3):130-136

Porovnání spotřeb antiepileptik v České republice, Skandinávii a v Austrálii

B. Kořístková, M. Grundmann
Fakultní nemocnice v Ostravě a Zdravotně Sociální fakulta Ostravské Univerzity v Ostravě, Ústav klinické farmakologie

Byly sledovány trendy ve spotřebách antiepileptik (N03A) v České republice (ČR), Finsku, Norsku, Švédsku a Austrálii. Zdrojem dat byly výroční přehledy spotřeb léků z jednotlivých skandinávských zemí a Austrálie. Údaje z ČR byly získány z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv v Praze. Data ve všech případech vycházela z údajů od distributorů léčiv. Spotřeby byly hodnoceny podle 4. úrovně ATC klasifikace a vyjádřeny v počtech definovaných denních dávek na 1000 obyvatel a den (DDD/TID). Trendy ve spotřebě jednotlivých ATC skupin v ČR a ostatních zemích byly hodnoceny pomocí korelace. Celková spotřeba antiepileptik byla nejnižší v ČR, nejvyšší byla do roku 1994 v Norsku, od 1995 ve Finsku. Spotřeba barbiturátů dlouhodobě klesá, nejvíce byly nejvíce podávány v Norsku a v ČR. Hydantoiny jsou podávány nejvíce ve Austrálii, Švédsku a ČR. Ve Finsku a v Norsku je jejich spotřeba nižší, ovšem i v těchto zemích patří mezi nejvíce podávané látky. Spotřeba derivátů sukcinimidu je obecně velmi nízká a stále klesá. Benzodiazepinové deriváty byly dlouhodobě nejvíce používány ve Finsku, do roku 1995 v Austrálii a od roku 1996 v Norsku, jejich spotřeba roste. Spotřeba derivátů karboxamidu byla nižší v ČR a v Austrálii, ovšem i zde představují druhou nejužívanější lékovou skupinu. Deriváty mastných kyselin byly nejvíce podávány v Austrálii a ve Finsku. Jejich spotřeba byla sice v ČR nejnižší, avšak má také stoupající tendenci. V posledních letech dochází ve všech zemích k nárůstu spotřeby N03AX. Vývoj spotřeby antiepileptik v ČR kopíruje vývoj spotřeby ve srovnávaných zemích, zpravidla na nižší hladině DDD/TID.

Klíčová slova: antiepileptika; DDD, TID; spotřeba; trendy; srovnání

Comparison of the Consumption of Antiepileptic Drugs in the Czech Republic, Scandinavia, and Australia

Long-term trends in utilization of antiepileptic drugs expressed in DDD/TID according to the 4th ATC level were studied. Wholesale data recorded from statistical yearbooks and the database of the State Institute for Drug Control (SUKL) were the source of data. The correlation between trends in the Czech Republic (CR) and the other countries was studied. The utilization was expressed in DDD/1000 inhabitants and day (DDD/TID). The lowest utilization of antiepileptics was in the Czech Republic, while highest in Norway (until 1994) and Finland (from 1995). The utilization of barbiturates is decreasing. The highest one was in Norway and CR. Hydantoins were the most widely utilized group in Australia, Sweden, and CR. Even though their utilization was lower in Finland and Norway, they were one of the most widely utilized groups there. The utilization of succnimide derivatives was very low and still decreases. Benzodiazepins were the most widely utilized group in Finland, until 1995 also in Australia, from 1996 in Norway. Their utilization increases. Even though the utilization of carboxamide derivatives was lower in CR and Australia, they belong to the second most widely utilized group there. Fatty acid derivatives were most widely utilized in Australia and Finland. Their utilization is lower, but increasing in CR. The utilization of N03AX has been increasing in the recent period in all countries. The utilization of antiepileptics in CR follows the trends in other countries, but on a lower level of DDD/TID.

Keywords: antiepileptics; DDD/TID; utilization; trends; comparison

Vloženo: 8. červen 2004; Přijato: 20. říjen 2004; Zveřejněno: 1. březen 2005  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kořístková B, Grundmann M. Porovnání spotřeb antiepileptik v České republice, Skandinávii a v Austrálii. Čes. slov. farm. 2005;54(3):130-136.
Stáhnout citaci

Reference

  1. WHO Collaborating Centre for Drug Statistics Methodology (2003) www.whocc.no/atcddd/
  2. WHO Collaborating Centre for Drug Statistics Methodology (2001) Guidelines for ATC classification and DDD assignment, Oslo, Norway.
  3. Svensk Läkemedelsstatistik 1988. Apoteksbolaget Farmaceutiska Sektorn, Stockholm, 1989, s. 112.
  4. Svensk Läkemedelsstatistik 1991. Apoteksbolaget Statistikenheten Farmaceutiska Sektorn, Stockholm, 1992, s. 146. Svensk Läkemedelsstatistik 1995. Apoteksbolaget Statistikenheten Sektor Farmaci, Stockholm, 1996, s. 157. Svensk Läkemedelsstatistik 1999, Apoteket AB, Sektor Farmaci, Stockholm, 2002, s. 183. Australian Statistics on Medicines 1991. Department of Health, Housing and Community Services, Canberra, Commonwealth of Australia 1992, s. 185-186. Australian Statistics on Medicines 1993. Commonwealth Department of Human Services and Health, Canberra, Commonwealth of Australia 1995, s. 220. Australian Statistics on Medicines 1997, Commonwealth Department of Human Services and Health, Canberra, Commonwealth of Australia 1998, s. 233-234.
  5. Ledemiddelforbruket i Norge 1986-1990. Norsk Medisinaldepot, Oslo, 1991, s. 181-182. Ledemiddelforbruket i Norge 1990-1994. Norsk Medisinaldepot, Oslo, 1995, s. 156-157. Ledemiddelforbruket i Norge: Drug Consumption in Norvay 1994 - 1998, Oslo, 1999, s.169-170 Ledemiddelforbruket i Norge: Drug Consumption in Norvay 1996 - 2000, Oslo, 2000, s. 175-176
  6. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1989. The Finish Committe on drug and Statistic, Helsinki, 1990, s. 138. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1993. National agency for Medicines and The Social Insurance Institution, Helsinki, 1994, s. 154. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1997. National agency for Medicines and Insurance Institution, Helsinki, 1998, s. 219-220. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1999. National agency for Medicines and Insurance Institution, Helsinki, 2000, s. 207-208.
  7. Zákon č. 89/1995 Sb. Zákon o státní statistické službě.
  8. Zákon č. 513/91 Sb. Obchodní zákoník.
  9. GrafPad InStat - demoverze, firmy GrafPad Software Inc., San Diego, USA, freeware www.graphpad.com.
  10. Štika, L., Procházková, V., Elis, J., Strnadová, J.: Čs. Zdravotnictví, 1989; 37, 493-501.
  11. Šedivý, J., Trčka, J., Bíba, V. et al.: Cardiovascular drugs and their use in hypertension in the Czech Republic. Abstrakta 1. kongresu EURO-DURG. Lake Balaton. Hungary, 1996; 55.
  12. Kubica, Z., Perlík, F., Štika, L. et al.: Eur. J. Clin. Pharmacol., 1997; 52 (Suppl. A), 44.
  13. Patočková, J., Kršiak, M., Štika, L, Bíba, V.: Consumption of analgetic drugs in Czech Republic in comparison to Scandinavia. Abstrakta 1. kongresu EURODURG. Lake Balaton. Hungary, 1996; 39.
  14. Czarnecki, A., Bíba, V., Pajek, J., Štika, L.: Comparison of utilization of most commonly used drugs in Poland and Czech Republic. Abstrakta 1. kongresu EURODURG. Lake Balaton. Hungary, 1996; 36.
  15. Hovorka, J.: Základní principy protizáchvatové léčby. Čes. a Slov. Neurol. Neurochiroce - tematická příloha, 1998; 61/94, 16.
  16. Rochat, P., Hallas, J., Gaist, D., Friis, M. L.: Acta Neurol. Scand., 2001; 104, 6-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Lammers M. W., Hekster, Y. A., Keyser, A. et al.: Neurology, 1996; 46, 62-67. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Kořísková, B., Bergman, U., Sjöqvist, F., Grundmann, M.: Differences between prescribed daily doses and defined daily doses of antiepileptics. In: Abstract-book. V. Congress EURODURG, June 2001. Praha, Galén, 2001, s. 67.
  19. Kořístková, B., Grundmann, M., Bergman, U., Sjöqvist, F.: The comparison of the treatment of epilepsy in the Czech Republic and Sweden In: Tulunay, F. C., Orme, M. eds. European Collaboration: Towards Drug Development and Rational Drug Therapy. The Proceedings of the 6th Congress of the European Association for Clinical Pharmacology and Therapeutics, Istanbul, June 24-28, 2003. Berlin-Heidelberg, Springer-Verlag, 2003, 148.




Česká a slovenská farmacie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.