ČASOPIS ČESKÉ FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKÉ FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI

Čes. slov. farm. 2010, 59(1):23-30

Spotřeba betablokátorů (ATC C07) se zřetelem na vliv reformy zdravotnictví v roce 1992 na dostupnost léků

B. Kořístková1,*, M. Grundmann1, D. Šalounová2
1 Ostrava University, Department of Clinical Pharmacology, Hospital and Faculty of Health Sciences
2 VSB-Technical University Ostrava, Department of Mathematical Methods in Economy, Faculty of Economics

Celostátní spotřeba byla vyjádřena (I) v definovaných denních dávkách na 1000 obyvatel a den (DDD/TOD), spotřeba ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) (II) v DDD na 100 ošetřovacích dnů (DDD/100OD). ATC/DDD index: 2004. Pro metipranolol použit ekvivalent 10 mg. Zdroje dat: I. SÚKL (údaje od distributorů), ÚZIS (recepty), II. lékárenské žádanky. Období: 1985-2007. Statistická analýza podílu selektivních betalytik (C07AB) byla rozdělena do dvou částí: a) SÚKL x FNO (1985-2007), b) SÚKL x FNO, SÚKL x ÚZIS, ÚZIS x FNO (1998-2005). Statistické testy: Pearsonův korelační koeficient r, vzájemná korelační funkce pro časové řady pro posunutí dopředu i dozadu o 3 roky, párový t-test.
(I) Spotřeba C07A dle SÚKL kolísala mezi 39,3 (1992) a 51,2 DDD/TOD (1998). Poté vzestoupila až na 80,6 DDD/TID (2007). Z ÚZIS obdobné údaje na nižší hladině. (II) Spotřeba C07 ve FNO oscilovala mezi 20-26 DDD/100OD až do 1988. V 1989 stoupla na 69,7 DDD/100OD, následně poklesla na 7,6 DDD/100OD (1998). Mezi 1999-2004 byla ustálená: 10-14 DDD/100OD, poté slabý vzestup na 16,8 v posledních třech letech. Spotřeba alfa a betablokátorů byla velmi nízká. Mezi všemi třemi páry dat byla vysoká korelace v procentuální spotřebě C07AB, P = 0,000; r = 0,995 SÚKL x OUH (1985-2007). V období 1998-2005 SÚKL x FNO r = 0,966, SÚKL x ÚZIS r = 0,997, ÚZIS x FNO r = 0,976. Posun časových řad byl v obou obdobích nulový. T-test ukázal statisticky významně větší podíl C07AB ve FNO, P < 0,05.
Selektivní betablokátory postupně nahradily neselektivní, zastoupené zvl. domácí metipranololem a jejich spotřeba stoupá. Nejužívanějšími byl metoprolol, betaxolol, atenolol a acebutolol.

Klíčová slova: DDD; spotřeba; betablokátory; trend

Long-term trends in the utilization of beta-blocking agents in the Czech Republic

To study long term trends in the utilization of beta-blockers (ATC group C07) with regard to a possible influence of the health reform in 1992 on the availability of drugs.

Method: The utilization of C07 was expressed in the defined daily doses per thousand inhabitants and a day (DDD/TID) in the Czech Republic (I), and in DDD per 100 bed days (DDD/100 BD) in the University Hospital (OUH) Ostrava (II). ATC/DDD index: 2004. 10 mg was used as the DDD equivalent for metipranolol. The sources of data were: I. The SUKL database (wholesale data), the UZIS database (prescriptions), and II. The hospital request forms. Observed period: 1985-2007. The statistical analysis of the utilization of the portion of the C07AB group was divided into two parts. a) SUKL x OUH (1985-2007). b) SUKL x OUH, SUKL x UZIS and UZIS x OUH (1998-2005). Statistical tests used: Pearson Correlation r. Cross-Correlations Function for lags forward and backward from 1 to 3 years for time series, and paired T-test.
(I) The utilization of plain beta-blockers (C07A) ranged between 39.3 in 1992 and 51.2 DDD/TID in 1998 (SUKL data). Thereafter there has been an increasing trend to up to 80.6 DDD/TID in 2007. The UZIS data give similar outcomes generally on a lower level. (II) The utilization of C07 in OUH ranged between 20-26 DDD/100 BD till 1988. In 1989 there was an amplitude of 69.7 DDD/100 BD, followed by a decrease to 7.6 DDD/100 BD in 1998. During 1999-2004 the utilization was stabilized on the level of 10-14 DDD/100 BD followed by a slight increase to 16.8 during the last three years. The utilization of alpha- and beta-blocking agents was low. The correlation in the utilization of the C07AB portion between all three pairs of data was significantly high at the level of significance P = 0.000: SUKL x OUH in the period of 1985-2007: Pearson Correlation r = 0.995. In the period of 1998-2005 SUKL x OUH r = 0.966, SUKL x UZIS r = 0.997, UZIS x OUH r = 0.976. The shift of the time series was zero (both periods). The T-test showed a significantly higher proportion of C07AB in OUH, P < 0.05.
The selective compounds step-wise replaced the non-selective ones, mainly presented by the domestic metipranolol. The utilization of the selective beta-blocking agents has been still increasing; the most widely utilized ones were metoprolol, betaxolol, atenolol and acebutolol. The utilization of alpha- and beta-blocking agents was low.

Keywords: DDD; utilization; beta-blockers; trends

Vloženo: 15. prosinec 2009; Přijato: 5. leden 2010; Zveřejněno: 1. leden 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kořístková B, Grundmann M, Šalounová D. Spotřeba betablokátorů (ATC C07) se zřetelem na vliv reformy zdravotnictví v roce 1992 na dostupnost léků. Čes. slov. farm. 2010;59(1):23-30.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Vlcek, J., Dalecka, R., et al.: Základy farmakoepidemiologie, farmakoekonominy a farmakoinformatiky (Basics of pharmacoepidemiology, pharmacoeconomics, pharmacoinformatics [in Czech]). 2nd ed. Praha: Remedia 2005.
    2. Gorecka, K., Vlcek, J., Walker, R.: Comparison of utilization of cardiovascular drugs in the Czech Republic and in Wales [in Czech]. Vnitr. Lek., 2003; 49, 592-597.
    3. Jackevisius, C. A., Tu, K., Filate, W. A., Brien, S. E., Tu, J. V.: Trends in cardiovascular drug utilization and drug expenditures in Canada between 1996 and 2001. Can. J. Cardiol. 2003; 19, 1359-1366.
    4. Liu, S. Z., Romeis, J. C.: Changes in drug utilization following the outpatient prescription drug cost-sharing program - evidence from Taiwan's elderly. Health Policy, 2004; 68, 277-287. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Lurk, J. T., Dejong, D. J., Woods, T. M., Knell, M. E., Carroll, C. A.: Effects of changes in patient cost sharing and drug sample policies on prescription drug costs and utilization in a safety-net-provider setting. Am. J. Health-Syst. Pharm. 2004; 61, 267-272. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Vlahovic-Palcevski, V., Palcevski, G., Mavric, Z., Francetic, I.: Factors influencing antimicrobial utilization at a university hospital during a period of 11 years. Int. J. Clin. Pharm. Ther. 2003; 41: 287-293. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. State Institute for Drug Control. Informace o poskytování údajů o spotřebách léčivých přípravků. [The information about rules for providing of data about drug utilization - in Czech], Praha, http://www.sukl.cz/_download/cs11registrace/spotreba.doc (accessed 25 October 2005).
    8. WHO Collaborating Centre for Drug Statistics Methodolology. ATC index 2004, Oslo, January 2004. http://www.whocc.no/atcddd (accessed 21 January 2004).
    9. State Institute for Drug Control. Seznam registrovaných lecivych pripravku a pripravku, kterym byla povolena vyjimka MZ CR. [Register of Medicinal Products - in Czech]. Praha, http://www.sukl.cz/cs02leciva/#srlp (accessed 4 November 2005).
    10. Czech Statistical Office. Population. Praha, http://www.czso.cz (accessed 4 November, 2005).
    11. Australian Statistics on Medicenes 1991. Department of Health, Housing and Community Services: Canberra, Commonwelth of Australia, 1992.
    12. Australian Statistics on Medicenes 1993. Commonwealth Department of Human Services and Health: Canberra, Commonwelth of Australia, 1995.
    13. Australian Statistics on Medicenes 1994. Commonwealth Department of Human Services and Health: Canberra, Commonwelth of Australia, 1996.
    14. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1987. The Finish Committe on drug and Statistik: Helsinki, Finland, 1988.
    15. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1988. The Finish Committe on drug and Statistik: Helsinki, Finland, 1989.
    16. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1989. The Finish Committe on drug and Statistik: Helsinki, Finland, 1990.
    17. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1991. The Finish Committe on drug and Statistik: Helsinki, Finland, 1992.
    18. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1992. National agency for Medicines and The Social Insurance Institution: Helsinki, Finland, 1993.
    19. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1993. National agency for Medicines and The Social Insurance Institution: Helsinki, Finland, 1994.
    20. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1994. National agency for Medicines and The Social Insurance Institution: Helsinki, Finland, 1995.
    21. Suomen Lääketilasto, Finish Statistics on Medicines 1995 National agency for Medicines and The Social Insurance Institution: Helsinki, Finland, 1996.
    22. Ledemiddelforbruket i Norge 1984 - 1988. Norsk Medisinaldepot: Oslo, Norway, 1989.
    23. Ledemiddelforbruket i Norge 1989 - 1993. Norsk Medisinaldepot: Oslo, Norway, 1994.
    24. Ledemiddelforbruket i Norge 1990 - 1994. Norsk Medisinaldepot: Oslo, Norway, 1995.
    25. Ledemiddelforbruket i Norge 1996 - 2000. WHO Collaborating Centre for Drug Statistics Methodology Oslo: Oslo, Norway, 2000.
    26. Svensk Läkemedelsstatistik 1985. Apoteksbolaget: Stockholm, Sweden, 1986.
    27. Svensk Läkemedelsstatistik 1988. Apoteksbolaget Farmaceutiska Sektorn, Stockholm, Sweden, 1989
    28. Svensk Läkemedelsstatistik 1994. Apoteksbolaget Statistikenheten Sektor Farmaci: Stockholm, Sweden, 1995
    29. Svensk Läkemedelsstatistik 1999. Apoteket AB, Sektor Farmaci/Marknad: Stockholm, Sweden, 2000
    30. Trcka, V., Vanecek, M., Helfert, I., Macova, S.: A comparative study of the effect of the metipranolol, propranolol, alprenolol, oxprenolol, pindolol and practolol on the circulation in the experimental animals. Acta Univ. Carol. (med.), 1980; 26, 239-258.
    31. Cifkova, R., Horky, K., Widimsky, J. sr, et al.: Recommendations for diagnostics and treatment of arterial hypertension-version 2004. Recommendations of the Czech Society for Prevention of Hypertension [in Czech]. Vnitr. Lek. 2004; 50, 709-714.
    32. Koristkova, B., Grundmann, M.: [The consumption of antiepileptics in 1993-2004 using various methods]. Article in Czech, abstract in English. Ces. slov. Farm. 2006; 55, 18-23.
    33. Gorecka, K., Linhartova, A., Vlcek, J., Tilser, I.: Cardiovascular drug utilisation and socio-economic inequalities in 20 districts of the Czech Republic. Eur. J. Clin. Pharmacol. 2005; 61, 417-423. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Tiwari, H., Kumar, A., Kulkarni, S. K.: Prescription monitoring of antihypertensive drug utilisation at the Panjab University Health Centre in India. Singapore Med. J., 2004; 45, 117-120.
    35. Jassim Al Khaja, K. A., Sequeira, R. P., Abdul Wahab, A. W. M., Mathur, V. S.: Antihypertensive drug prescription trends at the primary health care centres in Bahrain. Pharmacoepidemiol. Drug Saf., 2001; 10, 219-227. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Yusuff, K. B., Balogun, O. B.: Pattern of drug utilization among hypertensives in a Nigerian teaching hospital. Pharmacoepidemiol. Drug Saf., 2005; 14, 69-74. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Česká a slovenská farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.