| 93 / Čes. slov. Farm. 2026;75(2):92-98 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz PŮVODNÍ PRÁCE Neuropsychiatrické příznaky chronického stresu a poradenství lékárníka hraje důležitou roli také magnézium, což vyjadřuje pojem „bludný kruh“ stresu a magnézia (3, 4). Stresory se liší rozsahem, intenzitou a trváním. Z časového hlediska rozlišujeme akutní (jednorázově a časově ohraničeně působící) a chronické (intermitentní, dlouhodobě nebo trvale působící) stresory. V současnosti jsou nejvýznamnější psychosociální stresory, mezi něž patří negativní interpersonální vztahy, rodinné a pracovní problémy, jakož i různé socioekonomické stresory. Ačkoli se stresová reakce vyvinula jako adaptační proces, aby připravila organismus na zvládnutí působení stresorů vnitřního nebo vnějšího prostředí, nadměrná a opakovaná aktivace stresové reakce má na organismus nepříznivý dopad a hraje roli v etiopatogenezi řady duševních i tělesných onemocnění a patologických stavů (1, 2). Mezi nejčastější duševní poruchy patří neuropsychiatrické poruchy podmíněné stresem, jako jsou úzkostné poruchy, posttraumatická stresová porucha či deprese (5, 6, 7). Jejich výskyt celosvětově roste, což vytváří zvýšený tlak a potřebu odborné pomoci jak při řešení samotných duševních poruch, tak i v oblasti prevence (8, 9). Jak dokumentují různé zprávy, celosvětově čelíme nedostatku odborníků z řad psychologů a psychiatrů, proto je nezbytné do preventivně-léčebných intervencí v oblasti duševního zdraví zapojit všechny relevantní aktéry, mezi něž patří i zdravotničtí pracovníci prvního kontaktu, praktičtí lékaři a lékárníci v rozsahu svých odborných kompetencí (10). Co ukázal průzkum a jaká jsou doporučení pro lékárníka Problematice neuropsychiatrických poruch podmíněných stresem se věnoval i vzdělávací projekt, jehož 10. ročník se uskutečnil na Farmaceutické fakultě UK v Bratislavě v dubnu 2025 (www.atip.uniba.sk). V návaznosti na něj uvedený autorský kolektiv odborníků v oblasti neurologie, psychiatrie, psychologie a farmacie publikoval článek s cílem zjednodušeně podat problematiku stresu a neuropsychiatrických příznaků chronického stresu a nastínit algoritmus jejich managementu v běžné lékárenské praxi. Součástí článku byly i vzorové kazuistiky s doporučením poradenství pro lékárníka (11). V rámci podzimní fáze projektu provedlo 56 studentů edukační průzkum ve veřejných lékárnách v období od 15. října do 15. listopadu 2025. Průzkum se uskutečnil na Slovensku i v České republice a probíhal formou on-line dotazníku v lékárnách, ve kterých tito studenti vykonávali svou lékárenskou praxi. Výzkumníci tak neměli možnost jakkoli zasáhnout do výběru lékáren či oslovených účastníků (farmaceut/farmaceutka, laborant/laborantka, asistent/asistentka), čímž byla zachována anonymita a objektivita získaných výsledků. Průzkum měl zároveň edukační charakter – využitím edukačních materiálů z projektu a publikovaného článku mohli studenti, budoucí lékárníci, diskutovat toto téma se svými kolegy v lékárnách. Průzkum proběhl v lékárnách především z Bratislavského kraje (26 %), následovala Česká republika, město Praha (22 %). Nejméně zastoupeným krajem byl Košický (2 %). Lékárny se nacházely zejména ve velkých městech (63 %) (Bratislava, Praha), žádná nebyla na venkově. V 87 % šlo o veřejné lékárny, lokalizované zejména v rámci obchodních center (37 %) a zdravotnických zařízení (34 %). 73 % lékáren byly síťové s převahou řetězce Dr. Max (65 %). Průzkumu se zúčastnilo 128 účastníků s převahou ženského pohlaví (73 %) a magisterského vzdělání (71 %). Průměrný věk účastníků byl 35 let (min. 21, max. 65). V článku prezentujeme hlavní zjištění průzkumu, podáváme vysvětlení a praktická doporučení pro poradenství lékárníka. ZJIŠTĚNÍ 1: Neuropsychiatrické příznaky chronického stresu jsou v lékárnách časté. 76 % účastníků uvedlo, že je řeší často (denně). V praxi se jedná o příznaky, které jsou důsledkem působení chronického stresu. Ačkoli přesná časová hranice mezi akutním a chronickým stresem není jednoznačně stanovena, platí, že pokud klinické příznaky stresu přetrvávají déle než jeden měsíc, můžeme uvedený stav považovat za patologický s významnými negativními dopady na zdraví. Chronický stres bývá způsoben dlouhodobým působením stresorů, např. v důsledku přetrvávajících pracovních, vztahových či existenčních problémů. Zvláštní skupinu může tvořit i původně akutní stres, pokud jeho klinické příznaky přetrvávají déle než půl roku a přidávají se další somatické, psychické a behaviorální příznaky. Chronický stres může vést k různým psychickým poruchám (např. úzkostné poruchy, poruchy nálady, syndrom vyhoření), ale i k řadě psychosomatických obtíží (např. bolesti hlavy, bolesti břicha, palpitace). Dlouhodobý stres má navíc zásadní roli i v etiopatogenezi řady somatických onemocnění, jako je arteriální hypertenze či diabetes mellitus. Symptomy akutního i chronického stresu jsou velmi podobné a zahrnují více psychických i somatických projevů. V běžné praxi se nejčastěji vyskytují neuropsychiatrické příznaky, které vyjadřuje i náš koncept 6N (Tab. 1). Slouží k hodnocení nejčastějších neuropsychiatrických příznaků, které jsou důsledkem chronického stresu a které pacient obvykle uvádí právě v lékárně a žádá „něco“ na jejich řešení. Jelikož začínají písmenem N, označili jsme je autorsky akronymem „6N“ (11): Doporučení pro lékárníka: Ujistěte se, že se jedná o neuropsychiatrické příznaky chronického stresu vhodné k samoléčbě v lékárně. Vylučte závažné symptomy (red flags), jako jsou suicidální či „zkratové“ myšlenky a „zkratové“ projevy nebo psychotické symptomy. Ty vyžadují urgentní pomoc. I v lékárně by bylo prospěšné mít letáky o psychologické a psychiatrické pomoci, dostupná čísla na krizové linky psychologické pomoci, případně viditelné webové stránky (např. www.pomocexistuje.sk, www.nevypustdusi.cz). Po vyloučení red flags, pokud pacient uvádí jeden příznak stresu (jedno „N“), zjistěte, zda se vyskytují i ostatní „N“. Vyšší počet „N“ zvyšuje pravděpodobnost, že se jedná o příznaky chronického stresu. Identifikujte možnou příčinu a trvání obtíží. Ověřte, zda pacient neužívá lékařem předepsanou psychofarmakoterapii z důvodu možných interakcí při samoléčbě a zdůrazněte důležitost doporučit i konzultaci u ošetřujícího lékaře. Tab. 1. Koncept 6N – neuropsychiatrické příznaky chronického stresu 1. Nervozita – podrážděnost 2. Nespavost – insomnie 3. Nepohoda – úzkost 4. Nevýkonnost – únava 5. Nálada – depresivita 6. Nocicepce – bolesti, např. hlavy
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=