84 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2026;75(2):83-86 / www.csfarmacie.cz AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Sezónní alergická rinitida: přehled léčby Farmaceut by měl při volbě léčby posoudit: závažnost obtíží (mírná vs. středně těžká až těžká forma), dominantní symptom (rinorea, kýchání, nosní kongesce), přítomnost očních příznaků, věk pacienta, graviditu, komorbidity a současnou medikaci (5). Možnosti farmakologické léčby Antihistaminika Perorální antihistaminika 2. generace jsou základním pilířem samoléčby SAR. Oproti antihistaminikům 1. generace se vyznačují vyšší selektivitou k H1-receptorům a minimálním sedativním účinkem, proto jsou vhodná i pro déle trvající profylaktickou léčbu. Účinně ovlivňují všechny příznaky SAR (3). Případně existuje možnost navýšit dávky antihistaminik na dvoj- až čtyřnásobek (off-label dávkování). Někdy pomůže i změna účinné látky antihistaminika, ačkoli evidence-based nebylo prokázáno, že by existoval významný rozdíl v účinnosti jednotlivých přípravků (4) (Tab. 1). Intranasální antihistaminika Díky lokálnímu podání mají rychlý nástup účinku a jsou vhodná při náhle vzniklých obtížích nebo jako doplněk ostatní terapie. Nevýhodou může být kratší doba působení a nižší adherence u některých pacientů (4). Jejich výhodou je velmi rychlý nástup účinku (do 15 minut). Příklad: azelastin (Allergodil – 2 × 1 vstřik do každé nosní dírky), levokabastin (Livostin – 2 × 2 vstřiky do každé dírky (lze až 4 × 2)). Intranasální kromony Účinkují prostřednictvím stabilizace membrány žírných buněk. Výhodná je možnost aplikovat až 4× denně. Ale dostatečný efekt mají převážně u lehčích forem alergických projevů. Nejsou k dostání bez lékařského předpisu. Intranasální kortikosteroidy Intranasální kortikosteroidy (INCS) představují velmi účinnou farmakologickou léčbu SAR u pacientů se středně těžkými až těžkými příznaky nebo s dominující nosní kongescí (1, 3). Působí protizánětlivě a ovlivňují všechny hlavní symptomy rinitidy, včetně očních obtíží (7). Dostupnost některých INCS bez lékařského předpisu rozšiřuje možnosti racionálního stupňování samoléčby v lékárně. Farmaceut musí pacienta poučit o správné technice aplikace a zdůraznit, že maximální účinek se dostavuje po několika dnech pravidelného užívání. Před aplikací by měl pacient jemně vysmrkat nos, aby došlo k odstranění sekretu a zlepšení kontaktu léčiva se sliznicí. Před prvním použitím je nutné sprej aktivovat („naplnit pumpu“) dle doporučení výrobce. Během aplikace má být hlava v mírném předklonu, nikoliv v záklonu. Aplikátor se zavádí do nosní dírky tak, aby směřoval laterálně, tedy od nosního septa směrem k zevní stěně nosu. Tím se snižuje riziko podráždění sliznice a epistaxe. Při vstřiku má pacient klidně a lehce inhalovat nosem, prudké nasávání není vhodné, protože vede k transportu léčiva do nosohltanu místo na nosní sliznici. Po aplikaci se doporučuje několik minut nesmrkat. U většiny přípravků je vhodná pravidelná každodenní aplikace, protože maximální účinek nastupuje během několika hodin až dní. Příklad léčivých přípravků dostupných bez lékařského předpisu: mometason (Metsandia – 1–2× denně 1–2 vstřiky do každé dírky – t. č. nedostupná z výrobních důvodů do 24. 7. 2026) (6). Použití systémových kortikosteroidů v terapii SAR je v současné klinické praxi považováno za obsoletní a z farmakologického hlediska nevhodné. Ačkoliv tyto látky vykazují silný protizánětlivý účinek, jejich vysoká systémová dostupnost s sebou nese neakceptovatelné riziko závažných nežádoucích účinků, včetně suprese osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny, osteoporózy, očních komplikací a metabolických dysbalancí. Zlatým standardem s optimálním poměrem účinnosti a bezpečnosti proto zůstávají INCS. Ty díky své struktuře, vysoké receptorové afinitě a rychlému presystémovému metabolismu (first-pass efekt) zajišťují cílený účinek přímo na nosní sliznici s minimální systémovou expozicí (8). Indikace perorálních kortikosteroidů by tak v kontextu alergické rýmy měla být striktně omezena pouze na zcela výjimečné, velmi krátkodobé záchranné intervence u extrémně těžkých a refrakterních stavů nereagujících na maximální kombinovanou lokální a celkovou terapii (9). Kombinace intranasálního kortikosteroidu a topického antihistaminika Velmi účinnou a pacienty oblíbenou možností je kombinace lokálního antihistaminika a kortikosteroidu. Výhodný je zvláště rychlý nástup účinku, minimální systémová biodostupnost a poměrně dlouhotrvající efekt. Tyto léčivé přípravky však nejsou dostupné bez lékařského předpisu. Topická nosní dekongestiva Měla by být doporučována pouze krátkodobě jako záchranná léčba (max. 5–7 dní) s jasným upozorněním na riziko rozvoje medikamentózní Tab. 1. Přehled antihistaminik dostupných bez lékařského předpisu (6) Generace Účinná látka Příklady přípravků dostupných bez lékařského předpisu (dle SÚKL) Hlavní specifika 2. generace Desloratadin Desloratadin, Dasmini, Daslodil (5 mg) Vysoce účinný, nižší riziko únavy než u starších léčiv. Levocetirizin Xyzal, Levocetirizin, Zenaro, Analergin Neo (5 mg) 2. generace Bilastin Xados, Nestibil (t. č. přerušení) (20 mg) Bez sedativního efektu, nutno užívat nalačno, interakce s grepovou šťávou. 2. generace Fexofenadin Ewofex (120 mg) Bez sedativního efektu, interakce s erythromycinem nebo ketokonazolem, nemá vliv na prodloužení QT intervalu. 2. generace Cetirizin Zyrtec*, Zodac*, Analergin, Cetirizin, Cetixin* (10 mg) Rychlý nástup, u citlivějších jedinců může mírně tlumit. Loratadin Claritin 10 mg 1. generace Dimetinden Fenistil*, Dimalen* Sedativní efekt, používá se spíše akutně (často na noc, dobrý efekt proti svědění). *gtt – dostupné v kapkové formě SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) – dostupné on-line k 31. 3. 2026
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=