82 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2026;75(2):79-82 / www.csfarmacie.cz AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Žlučové kyseliny v léčbě hepatobiliárních onemocnění: racionální použití UDCA Další indikace, při kterých je UDCA používána, jsou „off-label“. Patří sem u dospělých profylaxe žlučových kamenů u obézních pacientů, kteří rychle snižují hmotnost, genetické cholestatické jaterní onemocnění s pruritem, prevence syndromu obstrukce jaterních sinusoidů spojeného s transplantací kmenových buněk; u dětí pak biliární atrézie, léčba cholestázy indukované parenterální výživou, sekundární pruritus při cholestáze a prevence venookluzivního onemocnění po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (17). Farmakokinetické vlastnosti Perorálně podaná kyselina ursodeoxycholová se rychle vstřebává v jejunu a horní části ilea pasivním, v terminálním ileu aktivním transportem. Absorbované množství se obvykle pohybuje v rozmezí 60–80 % (6). Absorpce UDCA může být zvýšena při podávání s jídlem a může být snížena u pacientů se sníženou sekrecí endogenních žlučových kyselin žlučí (např. u pacientů s cholestázou). Po vychytání do jater je UDCA konjugována, zejména s glycinem a v menší míře s taurinem, a aktivně se vylučuje do žluči, která podléhá enterohepatální cirkulaci. Konjugáty UDCA se vstřebávají hlavně z distálního ilea, kde soutěží s endogenními žlučovými kyselinami o aktivní transport (4). „First pass-clearance“ v játrech dosahuje až 60 % (6). Neabsorbovaná UDCA přechází do tlustého střeva a je střevními bakteriemi přeměněna na kyselinu 7-keto-lithocholovou a litocholovou. Většina kyseliny litocholové je nerozpustná v obsahu tlustého střeva a je vylučována stolicí. Frakce absorbované kyseliny litocholové je v játrech sulfátována, vylučována do žluči a vylučována stolicí (4, 6). Biologický poločas eliminace kyseliny ursodeoxycholové je přibližně 3,5 až 5,8 dne (6). Nežádoucí účinky a toxicita UDCA je v klinické praxi obecně velmi dobře tolerována. Přesto se u části pacientů mohou vyskytnout nežádoucí účinky, z nichž je většina mírná a souvisí s trávicím traktem. Nejčastějším nežádoucím účinkem je průjem nebo řidší stolice (incidence 2–9 %), který často spontánně ustupuje. Riziko tohoto nežádoucího účinku stoupá s rostoucí dávkou. Mezi další nežádoucí účinky patří nauzea nebo dyspepsie, bolesti v pravém nadbřišku. Vzácně byly hlášeny kalcifikace žlučových kamenů nebo kopřivka (6, 18). Těhotenství a kojení V ČR je užívání UDCA v těhotenství klasifikováno jako „off-label“. Dle SmPC se nesmí užívat během těhotenství, pokud to není jednoznačně nezbytné. Ženy ve fertilním věku se mají léčit pouze tehdy, používají-li spolehlivou antikoncepci: doporučují se nehormonální metody nebo perorální antikoncepce s nízkou dávkou estrogenu. Před zahájením léčby se musí vyloučit těhotenství (6). Avšak mezinárodní klinické guidelines (EASL, AASLD, FIGO) užívání v těhotenství jednoznačně doporučují jako bezpečné a účinné (19, 20). Ačkoliv jsou data o užívání v prvních třech měsících omezenější, rozsáhlé klinické zkušenosti a registry pacientek s PBC/PSC neprokázaly zvýšené riziko malformací nebo teratogenního účinku u lidí. Odborné společnosti (EASL, FIGO) uvádějí, že u žen s chronickým jaterním onemocněním lze v léčbě UDCA pokračovat i během prvního trimestru, pokud je to klinicky indikováno (19, 20). UDCA je lékem volby pro léčbu ICP. Je považována za bezpečnou pro matku i plod. Pomáhá zmírňovat svědění (pruritus) a zlepšovat jaterní parametry. Podle nejnovějších doporučení (FIGO 2025) snižuje riziko nepříznivých perinatálních výsledků u žen s vysokou hladinou žlučových kyselin (≥ 40 µmol/l) (21). Studie prokázaly, že kyselina ursodeoxycholová přechází do mateřského mléka v zanedbatelném množství. Koncentrace v mléce jsou tak nízké, že nepředstavují riziko pro kojené dítě. Užívání UDCA během kojení je proto považováno za bezpečné (19). Kontraindikace Mezi kontraindikace UDCA patří hypersenzitivita, akutní zánět žlučníku a žlučových cest, obstrukce vývodných žlučových cest (choledochu nebo cystiku), časté záchvaty biliární koliky, RTG kontrastní kalcifikované žlučové konkrementy a porušená kontraktilita žlučníku (6). Závěr UDCA je základním pilířem léčby řady cholestatických a jaterních onemocnění. Je to bezpečné léčivo s minimem závažných nežádoucích účinků. Hlavním omezením může být průjem, který je závislý na dávce a lze jej korigovat jejím snížením. V těhotenství a při kojení představuje UDCA bezpečnou léčbu pro indikované pacientky. LITERATURA 1. Beuers U, Banales JM, Karpen SJ, et al. The history and future of bile acid therapies. J Hepatol. 2025 Nov;83(5):1172-1188. doi: 10.1016/j.jhep.2025.06.010. Epub 2025 Jun 20. PMID: 40545045. 2. Ikegami T, Matsuzaki Y. Ursodeoxycholic acid: Mechanism of action and novel clinical applications. Hepatol Res. 2008;38(2):123-31. doi: 10.1111/j.1872-034X.2007.00297.x. Epub 2007 Nov 23. PMID: 18034825. 3. Kowdley KV. Ursodeoxycholic acid therapy in hepatobiliary disease. Am J Med. 2000 Apr 15;108(6):481-6. doi: 10.1016/s0002-9343(00)00318-1. Erratum in: Am J Med 2000 Jun 1;108(8):690. PMID: 10781781. 4. Paumgartner G, Beuers U. Mechanisms of action and therapeutic efficacy of ursodeoxycholic acid in cholestatic liver disease. Clin Liver Dis. 2004 Feb;8(1):67-81, vi. doi: 10.1016/ S1089-3261(03)00135-1. PMID: 15062194. 5. Lazaridis KN, Gores GJ, Lindor KD. Ursodeoxycholic acid 'mechanisms of action and clinical use in hepatobiliary disorders'. J Hepatol. 2001 Jul;35(1):134-46. doi: 10.1016/s01688278(01)00092-7. PMID: 11495032. 6. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Souhrn údajů o přípravku Ursosan 2026. [online] [cit. 2026-03-20] Available from: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0097864 7. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Available from: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv. html#/leciva/0130610 8. European Association for the Study of the Liver. EASL Clinical Practice Guidelines: The diagnosis and management of patients with primary biliary cholangitis. J Hepatol. 2017 Jul;67(1):145-172. doi: 10.1016/j.jhep.2017.03.022. Epub 2017 Apr 18. PMID: 28427765. 9. Fejfar T, Vaňásek T, Hůlek P. Chronické cholestatické jaterní choroby, primární biliární cholangitida a primární sklerozující cholangitida [Chronic cholestatic liver diseases – Primary biliary cholangitis and Primary sclerosing cholangitis]. Vnitr Lek. 2020 Spring;66(5):287-300. Czech. PMID: 32942866. 10. Levy C, Bowlus CL. Primary biliary cholangitis: Personalizing second-line therapies. Hepatology. 2025 Oct 1;82(4):895-910. doi: 10.1097/HEP.0000000000001166. Epub 2024 Nov 12. Erratum in: Hepatology. 2025 May 1;81(5):E150. doi: 10.1097/HEP.0000000000001275. PMID: 39707635. 11. Floreani A, De Martin S. Treatment of primary sclerosing cholangitis. Dig Liver Dis. 2021 Dec;53(12):1531-1538. doi: 10.1016/j.dld.2021.04.028. Epub 2021 May 16. PMID: 34011480. Další literatura na webu a u autorky.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=