52 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2026;75(1):48-53 / www.csfarmacie.cz SAMOLÉČBA Oční projevy alergií – možnosti samoléčby Zdravotnické prostředky Pro snížení množství alergenu v oblasti očí lze doporučit jejich oplachování fyziologickým roztokem. Případně lze rovněž doporučit aplikaci zdravotnických prostředků, například umělých slz, které kromě naředění koncentrace alergenu jej také vyplavují z oblasti oka. Mezi zdravotnickými prostředky jsou také dostupné oční kapky obsahující kombinaci hyaluronátu sodného a ectoinu. Hyaluronát stabilizuje vodnou a mucinovou vrstvu slzného filmu a zvyšuje jeho viskozitu, ectoin zároveň podporuje stabilitu lipidové vrstvy a tím dochází k ochraně povrchu oka před podrážděním. Proto i tento typ zdravotnických prostředků může přispět ke zmírnění alergických projevů oka. Za zmínku stojí i oční kapky obsahující extrakt z rostliny Helichrysum italicum, který byl již v tradiční medicíně využíván pro své protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. V dnešní době je u něj předpokládán pozitivní vliv v rámci zmírnění projevů oční alergie, byť klinické studie podporující tuto hypotézu chybí (25–27). Nefarmakologické přístupy a prevence Nefarmakologická opatření při očních alergiích mají převážně podpůrný charakter a ve většině případů sama o sobě nepostačují k adekvátnímu potlačení jejich projevů. Mezi nejvýznamnější nefarmakologické přístupy ke zmírnění těchto projevů patří eliminace kontaktu s alergenem, případně alespoň snížení množství alergenu, se kterým pacienti přicházejí do kontaktu. K základním režimovým opatřením proto patří omezení větrání během pylové sezóny, využívání klimatizace, čističek vzduchu, pravidelné sledování aktuální pylové situace a omezení pohybu venku v době zvýšeného množství alergenu v ovzduší. V případě hypersenzitivity na zvířecí alergeny se doporučuje vyloučení kontaktu se zvířetem. Pokud je zvíře v domácnosti přítomno, je vhodné odstranění materiálů, které mohou alergeny zadržovat, například koberců, a dále také pravidelné koupání zvířete a luxování obytných místností. U alergií na roztoče je dále doporučeno například využití speciálních matrací a ložního prádla a nezapomínat na jejich pravidelné praní při vyšších teplotách (60 °C) (4). Pro úlevu od svědění a zmírnění otoku je vhodné přikládat studené obklady. Pacienti používající kontaktní čočky by měli v případě výskytu alergických očních obtíží upřednostnit čočky jednorázové. Při opakovaném používání jednoho páru kontaktních čoček může docházet k zachycování alergenu v jejich struktuře, což může mít za následek prodloužení doby působení alergenu v oblasti oka, a to může přispívat k perzistenci či zhoršení symptomů (28). Limitace samoléčby V případě potřeby překlenutí především akutních příznaků očních alergií je doporučováno aplikovat topické přípravky ve formě očních kapek. Jejich použití však může vést v některých případech ke zhoršení projevů. Důvodem může být působení konzervačních přísad přítomných v přípravcích pro oční podání. Například široce používaný benzalkonium chlorid patří mezi konzervanty, u kterých se uvádí riziko zhoršení funkce epitelu rohovky a současně potenciál rozvoje syndromu suchého oka, zejména při dlouhodobém užívání nebo u pacientů se zvýšenou citlivostí. Proto je nezbytné věnovat pozornost typu použitého konzervantu, nebo upřednostnit přípravky bez konzervačních látek (29, 30). Samoléčba zároveň není vhodná v případě progredujícího stavu onemocnění se závažnějšími klinickými projevy (např. bolestivost a výtok), nebo při projevech typických pro VKC nebo AKC. V takovém případě je vhodné vyhledat lékaře se specializací v alergologii, klinické imunologii nebo oftalmologii, který může doporučit terapii pomocí léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis, např. s obsahem kortikosteroidů s protizánětlivými a imunosupresivními účinky. Nejčastějšími komplikacemi u lokálně podávaných kortikosteroidů jsou steroidní glaukom, katarakta, nebo také zvýšené riziko bakteriálních a virových infekcí (31). Lze také zvážit podání alergenové imunoterapie, která jako jediná přímo moduluje základní imunopatologický proces a je považována za kauzální léčbu alergických onemocnění. K dispozici jsou dnes přípravky pro subkutánní podání, ale také orální, například sublinguální tablety a kapky. Účinnost alergenové imunoterapie je nejvyšší při zahájení v časné fázi alergického onemocnění, kdy může zároveň vykazovat i preventivní účinky (32). Závěr Oční alergie jsou onemocnění postihující významnou část populace po celém světě. Nejčastěji se objevují sezónně a ve většině případů jde o projevy, které lze zvládnout pomocí volně prodejných léčiv (OTC) a zavedením nefarmakologických a preventivních opatření. Z terapeutických možností lze volit topickou aplikaci léčiv ve formě očních kapek, která je doporučována ve většině případů pro rychlou úlevu od symptomů a současně nízké riziko nežádoucích účinků. Z hlediska mechanismu účinku lze z topických OTC léčiv ve formě očních kapek vybírat z H1-antihistaminik (levokabastin, azelastin), stabilizátorů žírných buněk (kromoglykát), či dekongestiv (tetryzolin). V případě dlouhodobých obtíží, opakovaných exacerbací se závažnějšími projevy nebo při současném výskytu dalších projevů alergických onemocnění lze léčbu doplnit o systémovou perorální terapii. Takovými perorálně podávanými OTC léčivy mohou být H1-antihistaminika II. generace (bilastin, fexofenadin, cetirizin, loratadin) a III. generace (levocetirizin, desloratadin). K dispozici jsou rovněž zdravotnické prostředky s obsahem ectoinu, hyaluronátu sodného nebo rostlinného extraktu z Helichrysum italicum, u nichž je předpokládán podpůrný efekt v terapii očních alergií. Samoléčba není doporučována v případě závažnějších forem očních alergií AKC a VKC. Při podezření na tato onemocnění je třeba pacienta neprodleně odeslat k lékaři. LITERATURA 1. Papadopoulos NG, Agache I, Bavbek S, et al. Research needs in allergy: an EAACI position paper, in collaboration with EFA. Clin Transl Allergy. 2012 Nov 2;2(1):21. 2. Státní zdravotní ústav. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí: Výsledky Studie zdraví dětí 2016. [Internet]. 2017. [cited 2026 Feb 02]. Available from: https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2022/12/ Alergie_deti_2016.pdf 3. Patel DS, Arunakirinathan M, Stuart A, et al. Allergic eye disease. BMJ. 2017;359:j4706. 4. Dupuis P, Prokopich CL, Hynes A, et al. A contemporary look at allergic conjunctivitis. Allergy Asthma Clin Immunol. 2020 Jan 21;16(1):5. 5. Jutel M, Agache I, Zemelka-Wiacek M, et al. Nomenclature of allergic diseases and hypersensitivity reactions: Adapted to modern needs: An EAACI position paper. Allergy. 2023 Nov;78(11):2851-2874. 6. Bartůňková J, Šedivá A, Kayserová J. Alergie a autoimunita – jin a jang imunopatologie. Alergie. 2006; 8(2):107-116.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=