Česká a slovenská Czech and Slovak Pharmacy ČASOPIS ČESKÉ FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKÉ FARMACEUTICKÉ SPOLEČNOSTI JOURNAL OF THE CZECH PHARMACEUTICAL SOCIETY AND THE SLOVAK PHARMACEUTICAL SOCIETY AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Léčba arteriální hypertenze v dětském a adolescentním věku PŘEHLEDOVÉ PRÁCE Role farmaceuta v managementu antikoagulační terapie warfarinem – přehled literatury FARMACEUTICKÁ TECHNOLOGIE Radiofarmakum 68Ga-PSMA-11 pro diagnostiku karcinomu prostaty PRO PRAXI KLINICKÉHO FARMACEUTA Choosing Wisely v praxi: jak Sick Day Rules pomáhají předejít polékovým komplikacím KAZUISTIKY Z PRAXE FARMACEUTA Vybrané kazuistiky z praxe klinického farmaceuta z oblasti pneumologie LÉČIVÉ ROSTLINY A NUTRACEUTIKA Bioaktivní látky s potenciálem adjuvantní terapie neurodegenerativních onemocnění a periferní neuropatie SAMOLÉČBA Samoléčba kašle u respiračních infekcí Topická aplikace vitaminu C a jeho derivátů v dermatologii a kosmetice FARMACIE 4 ROČNÍK 74 PROSINEC 2025 SPOJILI JSME SÍLY Farmacie pro praxi a Česká a slovenská farmacie pod jednou hlavičkou Z OBSAHU: PRO PRAXI
Schwabe Czech s.r.o. Pod Klikovkou 1917/4, 150 00 Praha 5 – Smíchov e-mail: info@schwabe.cz www.lavekan.cz Lavekan 80 mg měkké tobolky. Složení: Jedna měkká tobolka obsahuje Lavandula angustifolia Mill., aetheroleum (levandulová silice) 80 mg. přechodných úzkostných nálad u dospělých. Dávkování: Dospělí užijí jednu měkkou tobolku jednou denně v přibližně stejnou dobu. Délka léčby nemá přesáhnout 3 měsíce. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Porucha funkce jater. Upozornění: U pacientů starších 65ti let jsou k dispozici pouze omezené údaje o bezpečnosti a účinnosti. Použití přípravku Lavekan se u pacientů, kteří vyžadují dialýzu, kvůli chybějícím klinickým údajům nedoporučuje. Pokud příznaky přetrvávají nezměněny po 1 měsíci léčby nebo se zhoršují, je třeba se poradit s lékařem. Interakce: Nebyly hlášeny. V koktejlové studii Lavekan nevykazoval klinicky významný vliv na aktivity izoenzymů cytochromu P-450 CYP1A2 (kofein), CYP2C9 (tolbutamid), CYP2C19 (omeprazol), CYP2D6 (dextrometorfan) a CYP3A4 (midazolam). Pokud jde o CYP2C19, horní hranice 90% intervalu spolehlivosti pro poměr přípravku Lavekan k placebu mírně překročila prahovou hodnotu přijatelnosti předem stanovenou pro tuto studii. Nebyl zjištěn žádný relevantní klinický vliv týkající se antikoncepční účinnosti kombinované perorální antikoncepce (ethynilestradiol/levonorgestrel). Dostupné neklinické údaje neposkytují žádné důkazy týkající se interakcí s jinými látkami účinnými na CNS. Preventivně se nemá přípravek Lavekan užívat spolu s jinými anxiolytiky, sedativními léky nebo alkoholem vzhledem k tomu, že chybí klinické údaje o potenciálních interakcích. Nežádoucí účinky: Říhání (časté). Další gastrointestinální potíže, alergické kožní reakce, závažné hypersenzitivní reakce s otoky, cirkulačními a/nebo respiračními obtížemi (frekvence neznámá). Uchovávání: do 30 °C. Držitel rozhodnutí o registraci: Dr. Willmar Schwabe GmbH & Co. KG, Willmar-Schwabe-Str. 4, 76227 Karlsruhe, Německo. Datum první registrace: 17. 07. 2019. Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Lék je k dispozici v lékárnách bez receptu. Schwabe Czech From Nature. For Health. anxiolytikum Od prvních příznaků vnitřní napětí kolotoč myšlenek únava poruchy spánku Indikace: Rostlinný léčivý přípravek k léčbě svalové napětí neklid podrážděnost
| 219 www.csfarmacie.cz ÚVODNÍK Role Subkatedry klinické farmacie v systému specializačního vzdělávání farmaceutů v České republice / Čes. slov. Farm. 2025;74(4):219 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE Role Subkatedry klinické farmacie v systému specializačního vzdělávání farmaceutů v České republice Specializační vzdělávání klinických farmaceutů v České republice prochází v posledních letech významným vývojem. Z někdejšího atestačního oboru, zaměřeného především na teoretickou výuku, se stal komplexní vzdělávací systém reflektující skutečné potřeby současného zdravotnictví. Tedy plnohodnotné zapojení klinickofarmaceutické péče do všech úrovní poskytování zdravotních služeb, každodenního chodu nemocnic i ambulantních zařízení. Klinickofarmaceutická péče je nově poskytována i klientům řady sociálních zařízení a integrace klinickofarmaceutické péče se i v tomto segmentu péče o pacienty, klienty, postupně rozšiřuje. Cílem tohoto procesu není pouze vzdělávání jednotlivce, ale dlouhodobé budování profesní identity klinického farmaceuta jako partnera lékaře v rozhodování o farmakoterapii a garanta její racionality, bezpečnosti a účinnosti. Subkatedra klinické farmacie, v jejíž gesci specializační vzdělávání v oboru klinická farmacie a nově také vzdělávání v nástavbovém oboru farmaceutická péče o geriatrické pacienty je, zajišťuje odbornou koordinaci a garantuje obsahovou i metodickou kvalitu specializačního vzdělávání v oboru. Systém přípravy klinických farmaceutů odpovídá jak současným vědeckým poznatkům, tak i reálným potřebám zdravotnické praxe. Základním principem specializačního vzdělávání je úzké propojení teoretických znalostí s praktickými zkušenostmi získávanými na akreditovaných školících pracovištích. Vzdělávací program klade důraz na rozvoj klinického myšlení a odborného úsudku, schopnost kriticky interpretovat a aplikovat vědecké důkazy v individuálním kontextu pacienta a na efektivní spolupráci s ostatními členy zdravotnického týmu. Zcela zásadní roli v rozvoji a udržování systému specializačního vzdělávání sehrává Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP. Již od svého založení je odborným partnerem Ministerstva zdravotnictví i Subkatedry klinické farmacie při tvorbě a revizích vzdělávacích předpisů. Společnost přináší do systému nezastupitelný pohled z praxe. identifikuje aktuální potřeby klinických farmaceutů v terénu, reaguje na nové trendy v medicíně a farmakoterapii a podílí se na aktualizaci vzdělávacích modulů tak, aby odpovídaly reálné klinickofarmaceutické praxi. Významná je také její role v budování sítě školicích pracovišť, metodické podpoře školitelů a organizaci odborných kurzů, konferencí a workshopů, které doplňují formální vzdělávací rámec. Neméně důležitým faktorem kvality systému je aktivní zapojení školitelů z akreditovaných pracovišť do akademické sféry. Velká část z nich působí ve vědeckých a výzkumných týmech na farmaceutických i lékařských fakultách, kde se podílejí na klinickém výzkumu, výuce i mezioborových projektech. Toto propojení klinické praxe s akademickým prostředím významně přispívá k tomu, že specializační vzdělávání stojí na aktuálních vědeckých poznatcích a zároveň zůstává pevně ukotveno v reálných potřebách klinické farmacie. Z všechny probíhající projekty bych na tomto místě ráda zmínila aktuálně probíhající mezinárodní projekt NETPHARM. (Projekt Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách /NETPHARM, reg. č. CZ.02.01.01/00/22_008/0004607, je spolufinancován Evropskou unií). Spolupráce mezi klinickým a akademickým prostředím je zárukou, že specializační vzdělávání není formální proces, ale skutečná cesta k odbornému profesnímu růstu klinického farmaceuta. Přestože současný model specializačního vzdělávání představuje stabilní a funkční rámec, výzvy do budoucna jsou zřejmé. Systém je třeba dále rozvíjet tak, aby byl ještě úžeji provázán s klinickou praxí, umožňoval větší zapojení školenců do reálného poskytování klinickofarmaceutické péče a aby se rozšířila síť školících pracovišť. Stejně důležitá je podpora mladých farmaceutů při rozhodování o výběru oboru a vstupu do specializačního vzdělávání v oboru klinická farmacie. Klinickofarmaceutická péče se stává nezastupitelnou součástí moderní medicíny. Aby však mohla být naplno rozvinuta, je nezbytné mít silný a kvalitní systém specializačního vzdělávání, který bude garantovat odbornost, nezávislost a kontinuální profesní růst. Úkolem Subkatedry klinické farmacie je tento proces nejen koordinovat, ale i rozvíjet. Ve spolupráci s odbornými společnostmi, školicími pracovišti, a komorou. Budoucnost oboru spočívá v posílení spolupráce mezi akademickou sférou, praxí a profesními organizacemi, v otevřenosti inovacím, rozšiřování odborných kompetencí a využívání digitálních vzdělávacích nástrojů. Jen tak lze zajistit, aby specializační vzdělávání zůstalo živým a inspirativním procesem, který podporuje rozvoj klinickofarmaceutické péče a zajišťuje bezpečí a individualizovanou farmakoterapii pro pacienta. PharmDr. Martina Maříková, Ph.D.
220 | www.csfarmacie.cz ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE OBSAH článek najdete po přihlášení na webu www.csfarmacie.cz Obsah ÚVODNÍK / EDITORIAL Role Subkatedry klinické farmacie v systému specializačního vzdělávání farmaceutů v České republice Martina Maříková - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 219 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE / CURRENT PHARMACOTHERAPY Léčba arteriální hypertenze v dětském a adolescentním věku Eva Klásková, Sabina Kaprálová, Alžběta Palátová, Josef Vičar, Blažena Ševčíková - - - - - - - - - - - - - - 222 PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL ARTICLES Efficacy of quercetin and the role of endothelial protection in the treatment of patients with arterial hypertension Valentyna Volodymyrivna Chopyak, Igor Grygorovich Hayduchok, Yuriy Volodymyrovych Fedorov, Alona Vasylivna Kovpak, Bogdana Fedorivna Baida, Oksana Volodymyrivna Levytska Organizational Challenges and Benefits of Electronic Prescriptions in Physicians’ Daily Practice: Survey Findings from Ukraine Uliana Khomut, Iryna Fediak PŘEHLEDOVÉ PRÁCE / REVIEW ARTICLES Role farmaceuta v managementu antikoagulační terapie warfarinem – přehled literatury StanislavGregor,JosefMalý-------------------------------------------230 FARMACEUTICKÁ TECHNOLOGIE / FARMACEUTICAL TECHNOLOGY Radiofarmakum 68Ga-PSMA-11 pro diagnostiku karcinomu prostaty Michal Budinský, Ján Melicherík, Petr Vyšinský - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 238 PRO PRAXI KLINICKÉHO FARMACEUTA / FOR CLINICAL PHARMACIST PRACTICE Choosing Wisely v praxi: jak Sick Day Rules pomáhají předejít polékovým komplikacím Petra Rozsívalová, Petra Šubrtová, Karolína Russ, Petr Grenar, Jiří Nový, Dan Rakušan, Jiří Cyrany, Kateřina Langmaierová- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 244 KAZUISTIKY Z PRAXE FARMACEUTA / CASE REPORTS FROM PHARMACY PRACTICE Vybrané kazuistiky z praxe klinického farmaceuta z oblasti pneumologie Blanka Pelantová, Petra Halvová, Petra Rozsívalová, Lenka Dejdarová, Vladimír Koblížek, Filip Gabalec, Josef Malý - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 252 LÉČIVÉ ROSTLINY A NUTRACEUTIKA / MEDICINAL PLANTS AND NUTRACEUTICALS Bioaktivní látky s potenciálem adjuvantní terapie neurodegenerativních onemocnění a periferní neuropatie Alice Sychrová- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 258 SAMOLÉČBA / SELF MEDICATION Samoléčba kašle u respiračních infekcí Hana Kotolová - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 264 Topická aplikace vitaminu C a jeho derivátů v dermatologii a kosmetice Hana Hořavová, Kateřina Brückner - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 272 FIREMNÍ INFORMACE / COMPANY INFORMATION I „kosmetická“ změna v terapii arteriální hypertenze může přinést velký (a ne vždy chtěný) klinický účinek Pavel Rutar - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 276
222 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2025;74(4):222-227 / www.csfarmacie.cz AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Léčba arteriální hypertenze v dětském a adolescentním věku https://doi.org/10.36290/csf.2025.027 Léčba arteriální hypertenze v dětském a adolescentním věku Eva Klásková1, 2, Sabina Kaprálová1, Alžběta Palátová1, Josef Vičar1, Blažena Ševčíková2 1Dětská klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci 2Centesimo, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Arteriální hypertenze (AH) představuje závažný zdravotní problém, který začíná v dětství a adolescenci a významně přispívá k časnému rozvoji ischemické choroby srdeční v dospělosti. Prevalence AH v dětství dosahuje přibližně 2–5 %. V dětském věku je sekundární hypertenze významně častější než v dospělosti. U dětí a adolescentů je při léčbě primární AH kladen důraz na nefarmakologická opatření. Volba vhodného antihypertenziva vychází z etiologie hypertenze a má respektovat i případné komorbidity. Klíčová slova: arteriální hypertenze, děti, nefarmakologická opatření, farmakoterapie. Treatment of arterial hypertension in children and adolescents Arterial hypertension (AH) is a serious health problem that begins in childhood and adolescence and contributes significantly to the early development of ischemic heart disease in adulthood. The prevalence of AH in childhood is approximately 2–5%. Secondary aetiology of AH is significantly more common in children than in adults. Within paediatric populations, primary AH treatment regimens prioritise non-pharmacological interventions. The selection of an appropriate antihypertensive treatment is dependent on the underlying aetiology of hypertension, whilst also considering the presence of any concomitant comorbidities. Key words: arterial hypertension, children, non-pharmacological measures, pharmacotherapy. Úvod Arteriální hypertenze (AH) představuje závažný zdravotní problém, začíná v dětství a adolescenci a významně přispívá k časnému rozvoji ischemické choroby srdeční v dospělosti. Aterosklerotické změny v aortě a na koronárních tepnách spojené s AH byly identifikovány v autoptických studiích již u mladých dospělých (1). Z dat prospektivní kohortové studie International Childhood Cardiovascular Cohorts vyplývá, že dokonce i hodnoty systolického tlaku v pásmu mezi 50. a 90. percentilem v dětství jsou asociovány s vyšším rizikem fatálních i nefatálních kardiovaskulárních příhod ve středním věku (2). Dále je známo, že zvýšený krevní tlak (TK) v dětství a dospívání má tendenci přetrvávat i v dospělosti v rámci fenoménu nazývaného „tracking“ (3). Na druhou stranu existují důkazy, že včasná intervence zahrnující dietní opatření, změny životního stylu a vhodnou antihypertenzní léčbu může snížit kardiovaskulární riziko v dospělosti (4). Prevalence AH v dětství dosahuje přibližně 2–5 %, nicméně recentní data nasvědčují tomu, že výskyt AH v této populaci je ve skutečnosti ještě vyšší (5, 6). Za uplynulé dvě dekády došlo k významnému nárůstu výskytu AH v dětské populaci, což je mimo jiné úzce spojeno s rostoucím výskytem dětské obezity v důsledku nedostatku pohybu a nesprávných stravovacích návyků. K vyšší prevalenci AH u dětí přispívá i to, že jsou v současné době používány pro hodnocení TK nové přísnější percentilové grafy American Academy of Pediatrics z roku 2017 vycházející z normativních hodnot TK získaných pouze u dětí s normální tělesnou hmotností, tedy na rozdíl od předchozích doporučení byly z referenčního souboru vyřazeny děti s nadváhou a obezitou. Z epidemických dat vyplývá, že vrchol výskytu AH v dětství je ve 14 letech (7). Definice hypertenze v dětském věku Definice AH v dětském věku a v adolescenci se v řadě aspektů liší od stejné problematiky v dospělosti. V Evropě se opíráme při diagnostice a léčbě o doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi z roku 2016 (8) a konsenzus Evropské kardiologické společnosti z roku 2022 (9). Do 16 let věku hodnotíme TK podle percentilových nomogramů Americké prof. MUDr. Eva Klásková, Ph.D., MHA Dětská klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci eva.klaskova@fnol.cz Cit. zkr: Čes. slov. Farm. 2025;74(4):222-227 Článek přijat redakcí: 25. 8. 2025 Článek přijat po recenzích: 22. 10. 2025
| 223 / Čes. slov. Farm. 2025;74(4):222-227 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Léčba arteriální hypertenze v dětském a adolescentním věku kardiologické společnosti, u adolescentů od 16 let posuzujeme TK stejně jako u dospělých (7). Ke stanovení percentilu TK jsou k dispozici on-line kalkulátory, např. HyperChildNet (10). Mezní hodnoty pro jednotlivé stupně AH shrnuje tabulka 1. Obrázek 1 zobrazuje diagnostický postup AH u dětí do 16 let. Měření krevního tlaku u dětí a adolescentů TK by měl být změřen při každé preventivní prohlídce u praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) od 3 let věku dítěte. Pro další management dítěte s podezřením na AH je nezbytná správná technika stanovení TK. V dětském věku zůstává metodou volby ke stanovení diagnózy AH měření klidového TK rtuťovým tonometrem v ordinaci lékaře. TK má být měřen vždy na pravé horní končetině, aby bylo možné vyloučit i doposud nediagnostikovanou koarktaci aorty. TK měříme v klidném prostředí po nejméně 5minutovém zklidnění dítěte. Velmi významný je empatický přístup vyšetřující osoby, zpravidla dětské sestry tak, abychom předešli nežádoucímu stresovému zvýšení TK. Součástí správného postupu je klidná komunikace s dítětem odpovídající jeho věku a kognitivním schopnostem. Měření je prováděno vsedě s podloženým předloktím na úrovni srdce. Manžetu nafoukneme přibližně 20 mm Hg nad očekávaný systolický TK a pomalu ji vypouštíme rychlostí 2–5 mm Hg za minutu. Systolický TK je určen 1. Korotkoffovým fenoménem, a diastolický pátým. Pouze u dětí, u kterých je slyšitelná pulzace až do 0 mm Hg, používáme 4. Korotkoffův fenomén – okamžik oslabení pulzace. TK měříme vždy 3× po sobě s odstupem 1–2 minut, výsledek se stanoví jako průměr druhé a třetí naměřené hodnoty. Diagnóza AH má být stanovena na základě nejméně dvou izolovaných návštěv u lékaře (8). Pro screeningové účely lze využít k měření TK u dětí i oscilometrické přístroje, tyto však musí být validovány pro děti. Seznam vhodných oscilometrických tonometrů pro děti je dostupný např. na stránce mezinárodní vědecké neziskové organizace založené odborníky na hypertenzi STRIDE BP, která působí ve spojení s Mezinárodní společností pro hypertenzi, Evropskou společností pro hypertenzi a Světovou ligou pro hypertenzi (11). Bez ohledu na typ tonometru je nezbytné provádět měření manžetou správné šíře, protože výsledky měření jsou u příliš malé manžety nadhodnoceny, a naopak hodnoty krevního tlaku u příliš široké manžety jsou nižší než skutečná hodnota TK. Šířka manžety optimální velikosti odpovídá přibližně 40 % obvodu paže v jejím středu mezi akromionem a olekranonem a nafukovací část manžety by měla pokrývat 80 až 100% obvodu paže. K definitivnímu potvrzení nebo vyloučení AH u dětí můžeme s výhodou využít 24hodinové ambulantní měření krevního tlaku (ABPM). Indikujeme jej při podezření na hypertenzi bílého pláště, sekundární AH, u dětí s diabetem mellitem a ke kontrole efektu režimových opatření a antihypertenzní farmakoterapie. Hodnoty průměrného denního a nočního TK jsou vztaženy k pohlaví a výšce dítěte (12). Další možností, jak průběžně monitorovat efekt antihypertenzní léčby, je domácí měření klidového TK (5), ideálně s telemedicínskou podporou, která umožňuje lékaři on-line přístup k naměřeným hodnotám. Diferenciální diagnostika u dětí s arteriální hypertenzí V dětském věku se setkáváme jak s primární AH, jejíž příčina není nalezena ani při podrobném vyšetření, tak se sekundární hypertenzí, která je symptomem jiného onemocnění. Sekundární etiologie hypertenze je významně častější v dětském věku než v dospělosti, přičemž Tab. 1. Hodnocení klidového krevního tlaku v dětském věku a adolescenci (8) 0–5 let ≥ 16 let Percentil systolického (STK) a/nebo diastolického TK (DTK) STK a/nebo DTK (mm Hg) Normální TK < 90. < 130/85 Vysoký normální TK ≥ 90. < 95. 130–139/85–89 Hypertenze ≥ 95. ≥ 140/90 Hypertenze 1. stupně 95.–99. + 5 mm Hg 140–159/90–99 Hypertenze 2. stupně > 99. + 5 mm Hg 160–179/100–109 Izolovaná systolická hypertenze STK ≥ 95. a DTK < 90. ≥ 140/< 90 Obr. 1. Diagnostický algoritmus AH u dětí a adolescentů. Upraveno podle Lurbe et al, 2016 (8) Systolický a/nebo diastolický TK ≥ 90. percentil (věk < 16 let)/ ≥ 130/85 mm Hg (věk ≥ 16 let) < 90. percentil/ < 130/85 mm Hg (věk ≥ 16 let) NORMOTENZE opakované měření < 90. perc. / < 130/85 mm Hg 90–95. percentil / 130–135/85–90 mm Hg ≥ 95. percentil / ≥ 140/90 mm Hg NORMOTENZE SLEDOVÁNÍ HYPERTENZE opakované měření etiologie? orgánové potižení?
224 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2025;74(4):222-227 / www.csfarmacie.cz AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Léčba arteriální hypertenze v dětském a adolescentním věku platí pravidlo, že čím nižší je věk pacienta, s tím větší pravděpodobností se jedná o sekundární AH. V tabulce 3 jsou shrnuty klinické rozdíly mezi primární AH a nejčastějšími příčinami sekundární hypertenze v dětském věku a adolescenci (9, 13). Základní principy léčby hypertenze v dětském věku a adolescenci V případě sekundární AH je zásadní léčba vyvolávajícího onemocnění, pokud je možná, např. operační řešení koarktace aorty. Pacienti se sekundární AH, jejíž příčinu nelze zcela odstranit, např. děti s chronickým renálním selháním nebo na dlouhodobé terapii kortikoidy, vyžadují farmakoterapii, často v kombinaci několika antihypertenziv. U primární AH se recentní doporučení shodují na tom, že farmakologické léčbě by až na výjimky měly předcházet nefarmakologické intervence zaměřené na změnu životního stylu a stravovacích zvyklostí. Cíle těchto opatření musí vycházet z aktuální situace dítěte a jeho rodiny a měly by být realistické. Nejsložitějším úkolem je změna životního stylu, která musí být vždy akceptována celou rodinou dítěte, aby byla šance na úspěch. Intervence jsou zaměřeny na: snížení tělesné hmotnosti u dětí s nadváhou a obezitou < 85. percentil, zvýšení tělesné aktivity (optimálně 60 minut denně), omezení sedavých aktivit (počítač, televize atd.) na maximálně 2 hodiny denně, zákaz kouření, dostatečnou délku a kvalitu spánku, ukončení pití energetických nápojů a nápojů s kofeinem, vynechání nebo omezení léků podporujících retenci sodíku a vody, pokud je to možné (nesteroidní antiflogistika, sympatomimetika, kortikoidy, hormonální antikoncepce). Dietní opatření vycházejí z konceptu Dietary Approaches to Stop Hypertension (DASH dieta) (14) a spočívají zejména v omezení solení na 1,2 g u 4–8letých a na 1,5 g u starších dětí a do 3 g u dospívajících, a dále v redukci jednoduchých cukrů (< 5 % celkového kalorického příjmu), slazených nápojů a nasycených tuků. Terapeutický postup při řešení AH u dětí a adolescentů shrnuje obrázek 2. Tab. 2. Klinické rozdíly mezi primární a nejčastějšími formami sekundární hypertenze u dětí a adolescentů (9, 13) Primární hypertenze Sekundární hypertenze Věk při diagnóze Starší školní věk a adolescence Kojenci (koarktace aorty) Malé děti (onemocnění ledvin, vrozená adrenální hyperplazie, tyreotoxikóza, iatrogenní příčiny) Adolescenti (renovaskulární hypertenze, feochromocytom, primární hyperaldosteronismus, tyreotoxikóza, iatrogenní příčiny) Rodinná anamnéza Často pozitivní Většinou negativní Symptomy Nepřítomny Někdy přítomné, závislé na závažnosti hypertenze Klinické známky Absence šelestu Normální pulz na femorálních tepnách Nadváha nebo obezita relativně časté Šelest (koarktace aorty) Hypertenze na horních končetinách Oslabená pulzace na femorálních tepnách Laboratorní nálezy Normokalemie Normální kreatinin v séru, normální glomerulární filtrace Mikro/makrohematurie nepřítomny Normální močový sediment Tyreotropní hormon může být zvýšený u obézních dětí Hyperurikemie častá Hyper/hypokalemie (vzácně) Zvýšený kreatinin a snížená glomerulární filtrace mohou být přítomny Mikro/makrohematurie může být přítomna Buněčné válce v sedimentu mohou být přítomny Tyreotropní hormon může být snížen Hyperurikemie vzácná ACEi – inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu; ARB – blokátory receptorů pro angiotenzin II Obr. 2. Doporučený postup léčby AH u dětí a adolescentů. Upraveno podle de Simone et al., 2022 (9) Změna životního stylu, resp. režimová opatření Monoterapie v nízké dávce Bez efektu Bez efektu Monoterapie v plné dávce Kombinační léčba v nízké dávce Bez efektu Nežádoucí účinky Změna léku Kombinační léčba v plné dávce Hypertenze 2. stupně Sekundární hypertenze Orgánové změny při AH 1. ACEi 2. ARB 3. Kalciové blokátory
| 225 / Čes. slov. Farm. 2025;74(4):222-227 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Léčba arteriální hypertenze v dětském a adolescentním věku Farmakoterapie hypertenze u dětí Farmakoterapii u jinak asymptomatických dětí s AH bez diabetu mellitu a bez onemocnění ledvin zahajujeme: pokud během 6 měsíců režimových opatření nedojde k poklesu TK pod 90. percentil, při signifikantní hypertrofii levé komory srdeční, a/nebo při hodnotách TK odpovídajících AH 2. stupně (Tab. 1). V situaci, kdy jsme z výše uvedených důvodů nuceni zahájit medikamentózní léčbu ihned po stanovení diagnózy AH, ji vždy kombinujeme s režimovými opatřeními. Je doporučeno začít léčbu monoterapií Tab. 3. Cílové hodnoty krevního tlaku u dětí léčených pro hypertenzi (8) Populace s arteriální hypertenzí Cílové hodnoty TK Běžná populace < 95. percentilem < 90. percentilem je vhodné zvážit Pacienti s diabetem mellitem < 90. percentilem < 75. percentilem u dětí s chronickým postižením ledvin bez proteinurie < 50. percentilem u dětí s chronickým postižením ledvin s proteinurií Pacienti s chronickým onemocněním ledvin < 75. percentilem u dětí bez proteinurie < 50. percentilem s proteinurií Tab. 4. Antihypertenzní medikace u dětí a mladých dospělých, upraveno podle Mattoo, 2025 (15), Lurbe et al., 2016 (8) Lék Věk Počáteční p. o. dávka / den Maximální p. o. dávka / den Dávkovací interval Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu Kontraindikace: těhotenství, angioedém Časté nežádoucí účinky: kašel, bolest hlavy, závratě, slabost Závažné nežádoucí účinky: hyperkalemie, akutní poškození ledvin, angioedém, poškození plodu Captopril Kojenci 0,05 mg/kg/dávku 6 mg/kg 1–4× denně Děti 0,5 mg/kg/dávku 6 mg/kg 3× denně Enalapril ≥ 1 měsíc 0,08 mg/kg/den (max. 5 mg/den) 0,6 mg/kg (max. 40 mg) 1–2× denně Ramipril Děti 1,6 mg/m2/den 6 mg/m2/den 1× denně Lisinopril ≥ 6 let 0,07 mg/kg/den (max. 5 mg/den) 0,6 mg/kg/den (max. 40 mg/den) 1× denně Blokátory receptorů AT 1 pro angiotenzin II (sartany) Kontraindikace: gravidita Časté nežádoucí účinky: bolest hlavy, závratě Závažné nežádoucí účinky: hyperkalemie, akutní poškození ledvin, angioedém, poškození plodu Losartan ≥ 6 let 0,7 mg/kg (max. 50 mg) 1,4 mg/kg (max 100 mg) 1× denně Valsartan ≥ 1 rok 1,3 mg/kg (max. 40 mg) 2,7 mg/kg (max 160 mg) 1× denně Betablokátory Kontraindikace: kardiogenní šok, AV blokáda 2.–3. stupně, bradykardie < 50/min., hypotenze (systolický TK < 90 torr), astma bronchiale Časté nežádoucí účinky: bradykardie, posturální hypotenze, chladné končetiny, únava, závratě Závažné nežádoucí účinky: astmatický záchvat, srdeční blok Atenolol Děti 0,5–1 mg/kg 2 mg/kg (max. 100 mg) 1–2× denně Metoprolol Děti 0,5–1 mg/kg 2 mg/kg 1–2× denně Propranolol Děti 1 mg/kg 4 mg/kg (max 640 mg) 2–3× denně Bisoprolol 1–6 let 0,05 mg/kg/den 10 mg/den 1× denně 6–18 let 2,5 mg/den 10 mg/den 1× denně Thiazidová diuretika Kontraindikace: anurie Časté nežádoucí účinky: závratě, hypokalemie Závažné nežádoucí účinky: poruchy srdečního rytmu, cholestatická žloutenka, diabetes mellitus, pankreatitida Chlorthalidon Děti 0,3 mg/kg 2 mg/kg (max. 50 mg) 1× denně Hydrochlorothiazid Děti 1 mg/kg/den 2 mg/kg (max 37,5 mg) 1–2× denně Kličková diuretika Kontraindikace: hypersenzitivita na furosemid, hypokalemie, hyponatremie Časté nežádoucí účinky: hypokalemie, hypochloremie, dehydratace, slabost, ortostatická hypotenze Závažné nežádoucí účinky: hluchota, vaskulitida Furosemid Děti 0,5–2 mg/kg 6 mg/kg 1–2× denně Kalciové blokátory Kontraindikace: hypersenzitivita ke kalciovým blokátorům Časté nežádoucí účinky: flush (návaly horka, zarudnutí), periferní otoky, závratě Závažné nežádoucí účinky: angioedém Amlodipin 1–5 let 0,1 mg/kg 0,6 mg/kg (max. 5 mg) 1× denně (u dětí < 6 let lze rozdělit do 2 dávek) ≥ 6 let 2,5 mg 10 mg 1× denně Felodipin ≥ 6 let 2,5 mg 10 mg 1× denně Isradipin Děti 0,05–0,1 mg/kg 0,6 mg/kg (max. 10 mg) Kapsle 2–3× denně; tablety s prodlouženým uvolňováním 1× denně Nifedipin s prodlouženým uvolňováním Děti 0,2–0,5 mg/kg/den 3 mg/kg (max. 120 mg) 1–2× denně
226 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2025;74(4):222-227 / www.csfarmacie.cz AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Léčba arteriální hypertenze v dětském a adolescentním věku a postupně dle léčebné odpovědi navyšovat dávku antihypertenziva do maximální dávky. Pokud nemá monoterapie dostatečný efekt, zahajujeme kombinační terapii. K zajištění compliance preferujeme léky podávané v jedné denní dávce. Pro správnou kompenzaci krevního tlaku ať už režimovými, nebo farmakologickými metodami je důležitá úzká spolupráce dětského kardiologa s registrujícím PLDD, který se podílí na kontrole klidového krevního tlaku u dětí s AH na monitorování efektu terapie. Cílové hodnoty TK u dětí léčených pro AH shrnuje tabulka 3. Doporučení pro výběr antihypertenzní medikace se odvíjí od příčiny AH, přídatných onemocnění, ale také od preferencí a zkušeností lékaře. U převážné většiny léků nejsou k dispozici randomizované studie v dětské populaci a léčba je často vedena v režimu off-label. Léky první volby jsou u dětí a adolescentů s primární hypertenzí inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi), blokátory receptorů AT 1 pro angiotenzin II (ARB), případně při jejich intoleranci blokátory kalciových kanálů. Naopak v dětském věku nejsou rutinně doporučovány betablokátory a thiazidová diuretika pro jejich nepříznivý efekt na metabolismus glukózy a inzulinovou rezistenci. V případě ACEi a ARB je třeba věnovat zvýšenou pozornost adolescentním dívkám, protože tyto léky mohou vést k závažnému postižení plodu v případě neplánované gravidity. Léčba hypertenze v dětském věku vyžaduje multidisciplinární spolupráci odborníků z řady oborů – pediatrie, dětské kardiologie, nefrologie a v indikovaných případech i klinické psychologie. Nezastupitelnými členy týmu jsou i farmaceut a klinický farmakolog, kteří se podílejí na optimalizaci farmakoterapie, zejména na volbě vhodné lékové formy, sledování farmakologických i nefarmakologických interakcí a posuzování bezpečnosti kombinované léčby u pacientů s vícečetnými komorbiditami. Farmaceut má dále klíčovou roli v edukaci dítěte i jeho rodičů či pečujících osob o významu pravidelného užívaní antihypertenzní medikace, o možných nežádoucích účincích léků a o rizicích spojených s nedodržováním předepsaného léčebného režimu (non-adherence). Léčba hypertenze u specifických skupin dětí a adolescentů Při volbě vhodné antihypertenzivní léčby je nezbytné vzít do úvahy jak vyvolávající příčinu sekundární hypertenze, tak i samostatné onemocnění primárně s hypertenzí nesouvisející. Betablokátory nebo blokátory vápníkových kanálů jsou nejvhodnějšími léky u dětí s hypertenzí a migrénou nebo u dětí, u kterých hypertenze přetrvává i po operaci koarktace aorty, zatímco diuretika jsou doporučena u dětí s hypertenzí vyvolanou kortikosteroidy. Naopak mohou existovat závažné důvody pro vyloučení určitých léků, například betablokátorů u dětí s hypertenzí a astmatem a/nebo diabetem. Při indikaci ACEi nebo ARB musíme vzít u dospívajících dívek do úvahy riziko komplikací v těhotenství. U nemocných s chronickým renoparenchymatózním onemocněním ledvin jsou doporučovány ACEi nebo ARB pro jejich renoprotektivní efekt a prokázanou schopnost zpomalit progresi renální insuficience. Naopak u dětí s renovaskulární hypertenzí s oboustranným postižením renálních tepen nebo se stenózou renální tepny u solitární ledviny nejsou ACEi ani ARB doporučovány pro riziko akutního zhoršení funkce ledvin (16) a jsou nahrazeny blokátory kalciového kanálu. U dětí a adolescentů s diabetem mellitem je doporučováno dosáhnout při terapii nižší cílový TK vzhledem ke skutečnosti, že u dětí s diabetem dochází k časnějšímu vytvoření aterosklerotických změn než v běžné populaci. Jsou doporučeny ACEi nebo ARB jako léky první volby pro jejich protektivní efekt při vývoji diabetické albuminurie. Specifickou skupinou pacientů s AH jsou závodně sportující děti a adolescenti. Téměř nikdy neomezujeme sportovní aktivitu pacientů s prehypertenzí a AH 1. stupně. Diuretika a betablokátory by se obecně neměly podávat vrcholovým sportovcům, protože mohou zhoršovat výkonnost snížením intravaskulárního objemu, resp. srdečního výdeje, a jsou také zařazeny mezi dopingové látky. Při medikaci vrcholových sportovců vždy zohledňujeme i antidopingová pravidla dostupná na stránkách Antidopingového výboru ČR (17). Prakticky u všech sportovců jsou zakázána diuretika a u řady sportů betablokátory, které pomáhají při nervozitě, snižují tepovou frekvenci a tremor rukou (např. závodní střelba, automobilový sport, golf atd.). Závěr AH v dětském věku představuje významný rizikový faktor pro časnou manifestaci ischemické choroby srdeční v dospělosti. Měření krevního tlaku je nedílnou součástí preventivních prohlídek u PLDD u dětí od 3 let věku. Sekundární etiologie AH je významně častější v dětském věku než v dospělosti, přičemž platí pravidlo, že čím nižší je věk pacienta, s tím větší pravděpodobností se jedná o sekundární hypertenzi. V dětském věku je při léčbě primární AH kladen důraz na nefarmakologická opatření. Volba vhodného antihypertenziva vychází z etiologie hypertenze a musí respektovat i případné komorbidity. LITERATURA 1. Litwin M, Feber J. Origins of Primary Hypertension in Children: Early Vascular or Biological Aging? Hypertension. 2020;76(5):1400-1409. DOI: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.120.14586. 2. Jacobs DR Jr, Woo JG, Sinaiko AR, et al. Childhood Cardiovascular Risk Factors and Adult Cardiovascular Events. N Engl J Med. 2022;386(20):1877-1888. DOI: 10.1056/ NEJMoa2109191. 3. Bao W, Threefoot SA, Srinivasan SR, et al. Essential hypertension predicted by tracking of elevated blood pressure from childhood to adulthood: the Bogalusa Heart Study. Am J Hypertens. 1995;8(7):657-665. DOI: 10.1016/0895-7061(95)00116-7. 4. Wang Y, Wang J, Zheng XW, et al. Early-Life Cardiovascular Risk Factor Trajectories and Vascular Aging in Midlife: A 30-Year Prospective Cohort Study. Hypertension. 2023;80(5):10571066. DOI: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.122.20518. 5. Falkner B, Gidding SS, Baker-Smith CM, et al.; American Heart Association Council on Hypertension; Council on Lifelong Congenital Heart Disease and Heart Health in the Young; Council on Kidney in Cardiovascular Disease; Council on Lifestyle and Cardiometabolic Health; and Council on Cardiovascular and Stroke Nursing. Pediatric Primary Hypertension: An Underrecognized Condition: A Scientific Statement From the American Heart Association. Hypertension. 2023;80(6):E101-E111. 6. Song P, Zhang Y, Yu J, et al. Prevalence of Hypertension in Children: A Systematic Review and Meta-analysis. JAMA Pediatr. 2019;173(12):1154-1163. 7. Flynn JT, Kaelber DC, Baker-Smith CM, et al.; Subcommittee on Screening and Management of High Blood Pressure in Children. Clinical Practice Guideline for Screening and Management of High Blood Pressure in Children and Adolescents. Pediatrics. 2017;140(3):e20171904. 8. Lurbe E, Agabiti-Rosei E, Cruickshank JK, et al. 2016 European Society of Hypertension Guidelines for the Management of High Blood Pressure in Children and Adolescents. J Hypertens. 2016;34(10):1887-1920. 9. de Simone G, Mancusi C, Hanssen H, et al. Hypertension in Children and Adolescents. Eur Heart J. 2022;43(35):3290-3301.
| 227 / Čes. slov. Farm. 2025;74(4):222-227 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Léčba arteriální hypertenze v dětském a adolescentním věku 10. COST Action HyperChildNET [Internet] [cited 2025 Aug 24]. Available from: https://hyperchildnet.eu/blood-pressure-calculator/. 11. STRIDE BP Scientific Advisory Board [Internet] [cited 2025 Aug 24]. Available from: https://www.stridebp.org/children-pdf/. 12. Wühl E, Witte K, Soergel M, et al.; German Working Group on Pediatric Hypertension. Distribution of 24 h ambulatory blood pressure in children: normalized reference values and role of body dimensions. J Hypertens. 2002;20:1995-2007. 13. Kociánová E, Táborský M. Arteriální hypertenze, praktická příručka diagnostiky a léčby. EEZY Publishing, Praha; 2025. 14. Moore LL, Bradlee ML, Singer MR, et al. Dietary Approaches to Stop Hypertension (DASH) eating pattern and risk of elevated blood pressure in adolescent girls. Br J Nutr. 2012;108:1678-1685. 15. Mattoo TK. Hypertension in children and adolescents: Nonemergency treatment. UpToDate, Kremen J RF (Ed). Wolters Kluwer; (Accessed on 20 Aug 2025). 16. de Oliveira Campos JL, Bitencourt L, Pedrosa AL, et al. Renovascular hypertension in pediatric patients: update on diagnosis and management. Pediatr Nephrol. 2021;36(12):38533868. DOI: 10.1007/s00467-021-05063-2. 17. https://drive.google.com/file/d/15n4YmHFpjd_gNF_8NGoeVN4VxyZYSG9q/view [cited 2025 Aug 24]. PREZIDENT AKCE n PharmDr. Pavel Grodza Registrace a další informace na: www.kongreslekarenstvi.cz MÍSTO KONÁNÍ n Clarion Congress Hotel Olomouc / Jeremenkova 36, 779 00 Olomouc kongres Praktického lékárenství 17. 18. 4. 2026 OLOMOUC 20. Programové bloky: n Léčba konopím odborný garant PharmDr. Jaroslav Peč, Ph.D. n Blok mladých lékárníků odborný garant PharmDr. Milan Rydrych n Pediatrie pro farmaceuty odborná garantka doc. MUDr. Jana Volejníková, Ph.D. n Pokroky ve farmacii odborný garant PharmDr. Pavel Grodza n Dermatologie v lékárně: každodenní praxe a novinky v terapii odborná garantka MUDr. et Bc. Lucie Jarešová n Medicamenta nova odborný garant bude doplněn n Aktuality z ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. Program bude dále aktualizován.
PŮVODNÍ PRÁCE Efficacy of quercetin and the role of endothelial protection in the treatment of patients with arterial hypertension https://doi https:// .org/10.36290/csf.2025.036 E2 | Efficacy of quercetin and the role of endothelial protection in the treatment of patients with arterial hypertension Valentyna Volodymyrivna Chopyak 1, Igor Grygorovich Hayduchok2, Yuriy Volodymyrovych Fedorov2, Alona Vasylivna Kovpak2, Bogdana Fedorivna Baida2, Oksana Volodymyrivna Levytska2, Volodymyr Antonovych Doroshko3 1Národní lékařská univerzita Danylo Halytskyi Lvov, Ukrajina 2Soukromá vysoká škola „Lviv Medical University“, Lvov, Ukrajina 3Bukovinská státní lékařská univerzita Introduction: The article presents the findings of a clinical trial investigating the impact of quercetin, as an adjunct to antihypertensive therapy, on endothelial function and daily blood pressure profiles. The aim of the study. To conduct a comparative analysis of the impact of quercetin on 24-hour blood pressure monitoring parameters and cytokine profiles in patients with hypertension. Materials and methods: A total of 120 patients with stage II hypertension (66 female and 54 male) were enrolled in the study. PLNÁ VERZE ČLÁNKU➜ https://doi.org/10.36290/csf.2025.036 POUZE PRO PŘEDPLATITELE ČASOPISU ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE PŮVODNÍ PRÁCE Organizational challenges and benefits of electronic prescriptions in physicians’ daily practice: Survey findings from Ukraine https://doi https:// .org/10.36290/csf.2025.037 E8 | Organizational challenges and benefits of electronic prescriptions in physicians’ daily practice: Survey findings from Ukraine Uliana Khomut1*, Iryna Fediak1, 2 1Department of Forensic Medicine, Medical and Pharmaceutical Law, Ivano-Frankivsk National Medical University, Ivano-Frankivsk, Ukraine 2Associate Professor, Department of Forensic Medicine, Medical and Pharmaceutical Law, Ivano-Frankivsk National Medical University, Ivano-Frankivsk, Ukraine Background: Electronic prescriptions (e-prescriptions) are a key element of the digital transformation of Ukraine’s healthcare system. However, their implementation and usage levels vary significantly depending on the physician’s specialty, years of experience, and the type of locality. This study is relevant due to the need for empirical analysis of these differences to improve the e-prescription system and enhance its overall efficiency. Objective: To assess the impact of e-prescriptions on the workflow of physicians from various specialties and to identify patterns associated with location, professional experience, and medical specialization. PLNÁ VERZE ČLÁNKU➜ https://doi.org/10.36290/csf.2025.037 POUZE PRO PŘEDPLATITELE ČASOPISU ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE
ÚČINNĚ LÉČÍ BOLEST A ZÁNĚT V KRKU A ÚSTNÍ DUTINĚ ANALGETICKÝ LOKÁLNĚ ANESTETICKÝ ANTIMIKROBIÁLNÍ* PROTIZÁNĚTLIVÝ 29 597_09_01_2025 TANTUM VERDE, TANTUM VERDE SPRAY FORTE, TANTUM VERDE MINT S: Benzydamini hydrochloridum 1,5 mg/ml v kloktadle, 3 mg/ml ve spreji, 3 mg v pastilce. I: Symptomatická léčba zánětlivých projevů v ústní dutině a hltanu (gingivitida, stomatitida, faryngitida, afty), podpůrná léčba po chirurgických a stomatologických zákrocích v orofaryngeální oblasti. KI: Hypersenzitivita na účinnou látku nebo pomocné látky. Laktace. ZU: Dojde-li ke vzniku přecitlivělosti, je nutné léčbu přerušit. Pacientům s bronchiálním astmatem je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Tantum Verde Mint obsahuje aspartam. NÚ: Méně často fotosenzitivita. Velmi vzácně pocit pálení nebo snížená citlivost v ústech. Výjimečně nevolnost a nauzea. TL: V těhotenství se přípravek nemá používat, pokud to není zcela nezbytné. Pokud se použije, má být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší, při kojení by neměl být používán. D: Kloktadlo: Dospělí a děti od 6 let: kloktat nebo vyplachovat ústa až 6× denně, po dobu 30 sekund v množství 10–15 ml. Děti od 4 let vytírat ústa tamponem s neředěným roztokem. Spray forte: Dospělí: 2-4 dávky 2–6× denně. Přípravek v této koncentraci není určen k aplikaci dětem. Pastilky: Dospělí a děti od 6 let: až 3× denně 1 pastilka. DRR: Angelini Pharma Česká republika s.r.o., Palachovo náměstí 799/5, 625 00 Brno, Česká republika Reg.č.: Kloktadlo 69/358/98-C, Spray forte 69/294/02-C, Pastilky: Reg.č.: 69/147/99-C. Uchovávání: Kloktadlo, Spray Forte: Nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Pastilky: Uchovávejte při teplotě do 30 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Datum poslední revize textu SPC: 15. 9. 2025. Přípravky nejsou vázány na lékařský předpis a nejsou hrazeny ZP. Seznamte se se Souhrnem údajů o přípravku (SPC). * platí pro tekuté formy. Angelini Pharma Česká republika s.r.o., Palachovo náměstí 5, 625 00 Brno, www.angelinipharma.cz
230 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2025;74(4):230-237 / www.csfarmacie.cz PŘEHLEDOVÉ PRÁCE Role farmaceuta v managementu antikoagulační terapie warfarinem – přehled literatury https://doi.org/10.36290/csf.2025.038 Role farmaceuta v managementu antikoagulační terapie warfarinem – přehled literatury Stanislav Gregor1, 2, Josef Malý1 1Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové 2Oddělení klinické farmacie a LIC, Ústavní lékárna IKEM, Praha Úvod a cíl: Léčba warfarinem je spojena s rizikem krvácení a trombotických příhod. Přestože je používán čím dál méně, stále si zachovává významné postavení u specifické populace pacientů. Proto je třeba hledat způsoby, jak zkvalitnit management jeho podávání. Jednou z možností je implementace farmaceuta do antikoagulačního týmu. Cílem práce je poskytnout literární přehled o roli a přínosu farmaceuta v antikoagulačním managementu warfarinu a o možnostech jeho implementace do antikoagulačního týmu. Metodika: Při vyhledávání vhodných prací byla použita bibliografická databáze PubMed s klíčovými slovy „warfarin“ a „pharmacists“ v časovém období leden 2015 až květen 2025. Byly vyřazeny metaanalýzy, přehledové práce, systematické přehledové práce a práce, které nebyly psány v angličtině. Výsledky: Na základě definovaných parametrů bylo získáno 30 prací, které se věnovaly výhradně roli farmaceuta a jeho přínosu v antikoagulační terapii warfarinem. Nejvíce publikací bylo zaměřeno na vliv farmaceuta na dosažení potřebného času v terapeutickém rozmezí, v menší míře potom na nežádoucí účinky, mortalitu, adherenci pacientů k léčbě warfarinem, náklady, spokojenost a kvalitu života pacientů, zlepšení jejich znalostí. Závěr: Farmaceut má významné postavení v týmu starajícího se o pacienty užívající warfarin. Jeho implementace přináší zlepšení kvality antikoagulačního managementu a minimalizaci rizik. Klíčová slova: farmaceut, warfarin, antikoagulace. The role of the pharmacist in the management of anticoagulant therapy with warfarin – literature review Introduction and aim: Warfarin treatment is associated with the risk of bleeding and thrombotic events. Although it is used less frequently, it still holds an important position in a specific patient population. Therefore, it is necessary to find ways to improve the management of its administration. One option is the implementation of a pharmacist in the anticoagulation team. The aim of the work is to provide a literature review of the role and contribution of the pharmacist in the anticoagulation management of warfarin and the possibilities of pharmacist implementation in the anticoagulation team. Methods: When searching for suitable works, the PubMed bibliographic database was used with the key words „warfarin“ and „pharmacists“ in the period January 2015 to May 2025. Meta-analyses, reviews, systematic reviews, and works that were not written in English were excluded. Results: Based on the defined parameters, 30 works were selected that were exclusively devoted to the role of the pharmacist and related contribution in anticoagulation therapy with warfarin. Most publications focused on the influence of the pharmacist on achieving the required time in the therapeutic range, to a lesser extent on adverse effects, mortality, patient adherence to warfarin treatment, costs, patient satisfaction and quality of life, improving their knowledge. Conclusion: The pharmacist has an important position in the team caring for patients taking warfarin. Pharmacist implementation brings about an improvement in the quality of anticoagulation management and minimization of risks. Key words: pharmacist, warfarin, anticoagulation. PharmDr. Stanislav Gregor Ústavní lékárna, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha stanislav.gregor@ikem.cz Cit. zkr: Čes. slov. Farm. 2025;74(4):230-237 Článek přijat redakcí: 31. 7. 2025 Článek přijat po recenzích: 14. 11. 2025
| 231 / Čes. slov. Farm. 2025;74(4):230-237 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz PŘEHLEDOVÉ PRÁCE Role farmaceuta v managementu antikoagulační terapie warfarinem – přehled literatury Úvod Antikoagulační medikace hraje klíčovou roli v primární i sekundární prevenci a léčbě tromboembolických příhod (1). Z perorálních léčiv jsou v současné době k dispozici na jedné straně přímá perorální antikoagulancia (DOAC) zastoupená dabigatranem, apixabanem, rivaroxabanem a edoxabanem, a na druhé straně antagonistou vitaminu K warfarinem. Používání warfarinu se v klinické praxi v Česku v čase neustále snižuje. Zatímco v roce 2016 warfarinu patřilo 68,77 % z celkové spotřeby perorálních antikoagulancií, v roce 2024 to bylo už jen 13,20 % (2, 3). Důvody pro dominanci DOAC jsou všeobecně známé. Zahrnují například předvídatelnou farmakokinetiku a farmakodynamiku, standardizované dávkování nebo nižší interakční potenciál. Warfarin má řadu nevýhodných vlastností. Patří mezi ně inter- a intraindividuální variabilita, úzké terapeutické rozmezí, vyšší riziko intrakraniálního krvácení v porovnání s DOAC, nutnost monitoringu INR (International Normalized Ratio) nebo řada interakcí nejen s léčivy, ale i doplňky stravy a potravou (4). Přestože DOAC warfarin výrazně nahradily, warfarin si zachovává významné postavení u pacientů po mechanické náhradě srdeční chlopně nebo implantaci mechanické srdeční podpory, dále u pacientů s fibrilací síní s mitrální stenózou, u osob s antifosfolipidovým syndromem, případně u pacientů indikovaných k antikoagulační terapii se současným chronickým onemocněním ledvin, včetně terminální fáze, a u všech pacientů, u kterých jsou DOAC kontraindikovány (4, 5, 6). Antikoagulační management warfarinu je v českém prostředí zpravidla řízen ošetřujícím lékařem. TTR (Time in Therapeutic Range) představuje zásadní indikátor kvality antikoagulační terapie warfarinem. Měří procento času, po které zůstává INR v cílovém rozmezí. Za úspěch jsou považovány hodnoty nad 65 až 70 %, nicméně v praxi TTR klesá pod 50 % (7). Proto je třeba hledat způsoby, jak efektivitu terapie warfarinem zlepšovat. K optimalizaci terapie warfarinem byly zkoušeny různé terapeutické přístupy. Patří mezi ně například selfmonitoring INR (8), dávkovací algoritmy (9) nebo počítačové programy (10). Cílem práce je poskytnout literární přehled o roli a přínosu farmaceuta v antikoagulačním managementu warfarinu a o možnostech jeho implementace do antikoagulačního týmu. Metodika Pro zpracování tohoto článku byla zvolena bibliografická databáze PubMed. Bylo realizováno systematické vyhledávání s použitím neindexovaných a Medical Subject Headings (MeSH) termínů v časovém období leden 2015 až květen 2025. Jako klíčová slova byla zvolena „warfarin“ a „pharmacists“. Ze všech nalezených článků byly vyřazeny metaanalýzy, přehledové práce, systematické přehledové práce a práce, které nebyly psány v angličtině. Následně došlo k posouzení akceptace těchto prací na základě názvu a abstraktu, pokud byl k dispozici. V dalším kroku proběhla analýza plného textu jednotlivých studií zaměřená na posouzení, zda je v nich popsán a stratifikován přínos farmaceuta v antikoagulačním managementu warfarinu. Diskuze článku byla postavena na nalezených primárních zdrojích, případně na pracích, na které se původní zdroje odkazovaly. Klíčové poznatky byly rovněž porovnány s již publikovanými zahraničními přehledovými články, které byly v průběhu analýzy vyřazeny a doplněny o zkušenosti autora článku z vlastní klinické praxe klinického farmaceuta na Oddělení kardiovaskulární chirurgie IKEM. Výsledky Celkem bylo nalezeno 108 prací. Po zhodnocení názvu a přečtení abstraktu bylo vyřazeno 67 článků. U 41 prací byl posouzen plný text, na jehož základě bylo vybráno 30 prací (v tabulce). Všech 30 prací se dominantně zaměřovalo na roli farmaceuta a jeho přínos v antikoagulačním managementu warfarinu. Z hlediska designu studií bylo zastoupeno 21 observačních studií (5, 11–30) a 9 intervenčních studií (4, 31–38). Pestré bylo také zastoupení jednotlivých specializací farmaceutů – klinický farmaceut (11, 17, 23, 25, 30-31, 36), nemocniční farmaceut (4, 12–16, 18, 20, 22, 26, 28, 36–37), veřejný farmaceut (5, 19, 32, 33–35, 38), případně nebylo jasně specifikováno (24, 27, 29), a zdravotnických zařízení, kde byla péče poskytována – samostatná antikoagulační klinika (23–25, 29–30, 34), antikoagulační klinika v nemocnici (5, 11–13, 16, 20–21, 26, 28), nemocnice (4, 14–15, 17–18, 22, 31, 36, 37), lékárna (19, 32–33, 35, 38), v jednom případě se jednalo o blíže nespecifikovanou ambulanci (27). Ve většině prací byli zastoupeni pacienti s různými indikacemi pro warfarinizaci. Nejvíce byli zastoupeni pacienti s fibrilací síní, v menší míře pak pacienti s hlubokou žilní trombózou, po plicní embolii, po výkonu na srdečních chlopních, případně se jednalo o pacienty s antifosfolipidovým syndromem nebo po implantaci mechanické srdeční podpory a dalších kardiochirurgických výkonech. Ve studiích s kontrolní skupinou byly nejčastěji kontrolní skupinou osoby vedené běžnou lékařskou péčí (4–5, 17, 22, 25–27, 29–33, 35, 37–38), případně byly porovnávány různé způsoby konzultace (osobní vs. distanční) (11–12, 16, 23, 39). Intervence farmaceuta spočívaly od měření INR (5, 19, 23), edukace (4–5, 12, 14–15, 17, 20–21, 26, 29, 31, 33–36), podpory adherence pacienta k léčbě warfarinem (4, 12, 14, 20, 26, 31, 34, 36), identifikace lékových problémů a návrhů jejich řešení (4, 15, 32–33, 35) až k samotnému vedení antikoagulačního managementu včetně určování dávek warfarinu (5, 11, 14, 16, 19–23, 26, 28, 30–31, 33, 35, 37–38). Nejfrekventovanějším ukazatelem přínosu farmaceuta bylo stanovení TTR (4–5, 11–17, 19–29, 31, 34–35, 37–38), případně četnost INR v terapeutickém optimu (30, 36), dále pak srovnání nežádoucích účinků (4, 11–14, 16–17, 21, 23–25, 27, 31, 33–34) tromboembolických a krvácivých, včetně počtu hospitalizací pro nežádoucí účinky, kvalita života (32), náklady (12, 18, 37), adherence pacienta k léčbě warfarinem (14, 31, 34), spokojenost pacientů (5, 19, 31, 34), zlepšení znalostí pacientů (4, 34, 36). Diskuze V uvedeném přehledu 30 prací jsou prezentovány možnosti implementace farmaceuta do antikoagulačního managementu pacientů užívajících warfarin. Publikované práce ukázaly, že farmaceuti, bez rozdílu specializace nebo typu zdravotnického zařízení, byli důležitou součástí antikoagulačních týmů a významným způsobem přispěli ke zkvalitnění péče o warfarinizované pacienty. Jejich zapojení přinášelo lepší nebo alespoň srovnatelné TTR v porovnání s běžnou péčí. Získané výsledky nejenže popsaly roli, kterou farmaceut při antikoagulaci warfarinem měl, ale zároveň jeho přínos jednoznačně číselně vyjádřily. Díky tomu
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=