196 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2025;74(3):194-198 / www.csfarmacie.cz SAMOLÉČBA Parodontitida: možnosti farmaceuta v její prevenci a léčbě z povrchu zubního kořene. Scaling představuje odstranění nánosů pod dásní (subgingiválně) a z parodontálních chobotů, root planing znamená ohlazení samotného kořene zubu u pokročilých stadií parodontitidy tak, aby se vytvořily podmínky pro opětovné ukotvení závěsného aparátu zubů. Nechirurgická léčba parodontitidy se provádí pomocí ručních nástrojů (kyrety), ultrazvukem nebo pískováním, v závislosti na podmínkách (8). Sanace problematického chrupu a odstranění lokálního dráždění Místa, která jsou špatně čistitelná, kde i přes snahu pacienta stále dochází k usazování zubního plaku, je třeba zpřístupnit pomůckám zubní hygieny. To může zahrnovat úpravu protetiky (korunky, zubní náhrady), implantátu nebo i úpravu tvaru dásně. Je potřeba zajistit, aby nedocházelo také k mechanickému dráždění dásní např. piercingem nebo vlivem traumatického skusu. Celková antibiotická terapie Jelikož parodontitida představuje infekci způsobenou převahou patogenních bakterií v okolí zubu, je potřeba tyto patogeny potlačit. Mechanické metody popsané výše jsou při eradikaci patogenů nezastupitelné. Antibiotická terapie pak v indikovaných případech dobrý výsledek léčby ještě podpoří. Používá se amoxicilin, kombinace amoxicilin-klavulanát, metronidazol, doxycyklin a klindamycin (při alergii na penicilinová antibiotika) (8). Farmaceut a jeho podpora dentálního zdraví Cílem lékařského ošetření je úplné odstranění biofilmu a zubního kamene z povrchu zubu a zajištění lepší čistitelnosti problematických míst. Nezbytná je ale také součinnost pacienta – pravidelná zubní hygiena, jejímž úkolem je udržovat zub ideálně bez zubního plaku. Správný nácvik hygieny díky intervenci dentální hygienistky nebo zubního lékaře zvyšuje šanci na vyléčení parodontitidy, omezuje její návrat a u rizikových pacientů je také sekundární prevencí jejího vzniku. Široká nabídka pomůcek zubní hygieny zabezpečuje optimalizaci každodenní mechanické očisty na základě individuálních potřeb pacientů. Vhodné jsou zubní kartáčky s měkkými vlákny, které nepoškozují dáseň. Dále jednosvazkový kartáček pro čištění hůře dostupných míst a samozřejmě mezizubní kartáčky nebo zubní nit, jež hrají nezastupitelnou roli v udržování čistoty mezizubních prostor (7). K omezení tvorby biofilmu slouží i antiseptické preparáty s obsahem chlorhexidinu ve formě ústní vody nebo gelu. Přípravky s obsahem chlorhexidinu je doporučeno užívat spíše omezenou dobu (9). Důvodem je řada vedlejších účinků, které se projeví zejména při dlouhodobém užívání chlorhexidinu. Tomu nejčastějšímu – změně zbarvení zubů – se dá z části vyhnout použitím přípravků se systémem proti zabarvení. Další vedlejší účinky, jako ztráta čití chutí, ztráta citlivosti v dutině ústní, zvýšená tvorba zubního kamene, zůstávají (10). Chlorhexidin v léčbě parodontitidy však není doporučeno používat samostatně tj. bez předešlé mechanické očisty. Každodenní výplach ústní vodou o koncentraci chlorhexidinu 0,1–0,2 % významně působí proti usazovaní zubního plaku, avšak tohoto efektu dosahují na dokonale čistém povrchu zubu (11). Výhodou je použití chlorhexidinu jako součást výplachu zubní sprchou, kdy dochází i k expozici hůře dostupných míst (8). Léčba parodontitidy může být doplněna použitím roztoků s obsahem dalších antiseptických a antiflogistických látek. Doporučeny jsou výplachy obsahující cetylpyridinium-chlorid (7, 9). Alternativou mohou být přípravky s obsahem rostlinných silic (7, 12). Dostupné jsou i různé kombinace zmíněných látek. Hypotetická možnost zvrátit mikrobiální dysbiózu ve prospěch vyváženého orálního mikrobiomu a v neprospěch patogenních bakterií přivedla na trh dentální probiotika. Jejich aplikace v samoléčbě se však paušálně nedoporučuje, a důkazů pro použití v kombinaci se subgingiválním ošetřením není dostatek (9). Úlohou farmaceuta není posoudit úroveň ústní hygieny pacienta. Má ale možnost poukázat na důležitost mechanické očisty zubů a doporučit preparáty určené k efektivnímu boji se zubním plakem. Farmaceut v konfrontaci s rizikovým pacientem Při odstraňování zubního plaku jako hlavní příčiny parodontitidy má farmaceut jen omezené možnosti. Avšak při redukci rizikových faktorů pro výskyt parodontitidy může hrát významnou roli. Odvykání kouření Odstranění tohoto zásadního rizikového faktoru může být zcela v rukou farmaceuta. Díky kurzům garantovaným Českou lékárnickou komorou řada kolegů poskytuje v lékárnách erudované poradenství v této oblasti. Mimo motivačního rozhovoru má farmaceut možnost vybrat kuřákovi přípravek s méně rizikovou formou nikotinu, jako jsou například nikotinové žvýkačky, pastilky, spreje a náplasti (13). U kuřáků, u kterých parodontitida dosud diagnostikována nebyla, může farmaceut úspěšnou odvykací terapií odvrátit její výskyt. Kuřáci s parodontitidou mají po ukončení kouření mnohem vyšší šanci na vyléčení (8). Podpora zdravého stravování Přichází-li do lékárny pacient, který vykazuje některé ze známek onemocnění parodontu, stěžuje si na krvácení dásní, má odhalené krčky zubů, nebo již podstupuje léčbu u zubního lékaře, je dobré jej upozornit na důležitost zdravé stravy bohaté na vitaminy, minerály, vlákninu a nenasycené mastné kyseliny. Jedná-li se o pacienta, u kterého z nějakého důvodu nemůže docházet k získávání mikronutrientů ze stravy, může farmaceut doporučit léčiva nebo doplňky stravy s jejich obsahem. Pacienti s rizikovými onemocněními Výše zmíněná onemocnění podmiňují vyšší náchylnost k parodontitidě. Proto by měl farmaceut u pacientů s rizikovými onemocněními zpozornět a objasnit důležitost pravidelného odstraňování zubního plaku, zdravé životosprávy a také preventivních prohlídek u praktického a zubního lékaře. Díky absenci dalších rizikových faktorů může být náchylnost pacienta k parodontitidě snížena.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=