| 191 / Čes. slov. Farm. 2025;74(3):188-192 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz LÉČIVÉ ROSTLINY A NUTRACEUTIKA Zajímavé farmakologické účinky fenolických kyselin vyskytujících se v rostlinách Další významnou kyselinou je kyselina kávová, která je významná pro svou širokou škálu léčivých účinků a vysoký obsah v rostlinách. Ve značném množství se nachází také v rostlině Echinacea purpurea, která je v současné době velmi oblíbená a s výhodou je používána k prevenci a léčbě nachlazení, kašle, bronchitidy či infekcí dýchacích cest. Vykazuje antikarcinogenní, antimikrobiální, protizánětlivé, antioxidační a imunomodulační účinky. Využívá se v potravinářském, kosmetickém a lékařském průmyslu (7). Ferulová kyselina se nachází v mnoha rostlinách, zejména v zelenině a obilí. Má velký potenciál inhibovat mikrobiální růst. Dále má tato kyselina antioxidační, protizánětlivé a antikarcinogenní účinky (7). Kyselina ferulová je obvykle asociována s potravní vlákninou a je v ní esterovou vazbou vázána k hemicelulóze. Jedním z hlavních zdrojů kyseliny ferulové jsou tak např. pšeničné otruby (5 mg/g) (16). Na kyselinu sinapovou jsou bohaté např. bramborové hlízy, které jsou bohatým zdrojem i dalších antioxidantů (17). Kyselina chlorogenová je ester kyseliny kávové a chinové, jež je obsažena např. v lilku bramboru, který tvoří nutričně bohatou součást potravy a zároveň je zdrojem antioxidačních látek. Dále se nachází v artyčoku a mnoha druzích ovoce (jablka, hrušky, meruňky, broskve) a ve vysokých koncentracích v kávě (v šálku kávy se jí nachází asi 50–150 mg) (7, 16). Dále je přítomna v různém ovoci a zelenině, jmenovitě v hroznech, kiwi, švestkách, mrkvi, rajčatech, lilku a dalších. Působí zejména protizánětlivě, pozitivně ovlivňuje poruchy metabolismu lipidů, diabetes mellitus a protinádorově (8). Kyselina rozmarýnová a kyselina lithospermová (tzv. depsidy) jsou význačné pro čeleď Lamiaceae a Boraginaceae. Kyselina rozmarýnová byla poprvé izolována z listů rozmarýnu lékařského. Později byla nalezena i v dalších rostlinách čeledi Lamiaceae. Kyselina rozmarýnová působí protizánětlivě (včetně pozitivního vlivu na artritidu, u které by také mimo jiné mohla výrazně zlepšit ztuhlost i tělesné postižení u dospělých s osteoartrózou kolene a významně tak snížit bolest). Protizánětlivý účinek této kyseliny byl také potvrzen u atopické dermatitidy (1, 18). Od kyseliny rozmarýnové je odvozena celá řada derivátů, které se nachází v mnoha rostlinách, jako např. v Salvia miltiorrhiza (šalvěj červenokořenná), v Číně označovaná jako „Danshen“, z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Jedním z nich je dimer kyseliny rozmarýnové, kyselina salvianolová. Najdeme ji v dalších rostlinách z této čeledi. Působí antioxidačně a protizánětlivě, jeví se potenciálně účinná k léčbě Alzheimerovy choroby (20). Rod Origanum (oregano, dobromysl) je bohatý na kyseliny hydroxyskořicové, které vykazují antidiabetické, antioxidační a protinádorové účinky. Tyto látky rovněž působí protizánětlivě. Studie prokázaly, že oregano je slibným zdrojem látek pro vývoj nových léků v EU k léčbě rakoviny, přesto je zapotřebí dalšího výzkumu k lepšímu porozumění mechanismu účinku těchto sloučenin a případných vedlejších účinků. Bylo stanoveno, že antioxidační kapacita extraktů z různých druhů oregana je závislá na polaritě rozpouštědel použitých při extrakci, kdy může dojít k ovlivnění výtěžku a profilu fenolických sloučenin, a tím k ovlivnění antioxidační kapacity (21). Alam a kolektiv poskytli důkazy o tom, že deriváty hydroxyskořicových kyselin zabraňují diferenciaci adipocytů a mají vliv na snížení obsahu lipidů u zvířecích modelů. Mezi tyto deriváty patří kyselina skořicová, kyselina p-kumarová, kyselina ferulová, kyselina kávová, kyselina chlorogenová a kyselina rozmarýnová. Kyselina kávová a kyselina chlorogenová snižují tělesnou hmotnost, množství viscerální tukové hmoty, plazmatické hladiny inzulinu i leptinu a inhibují jaterní enzymy (22). Také v kořenu proskurníku lékařského najdeme tyto fenolické kyseliny: kávovou, p-kumarovou, ferulovou, salicylovou, syringovou, p-hydroxyfenyloctovou a vanilovou (23). Kvetoucí větvičky Caragana frutex obsahují sedm fenolických kyselin a jejich derivátů: kyselina gallová, p-hydroxyfenyloctová, chlorogenová, kávová, р-kumarová, ferulová a sinapová. Dle nalezených fenolických kyselin je zřejmé, že tato rostlina by mohla sloužit jako jejich potenciální zdroj a uplatnit se v prevenci a léčbě mnoha civilizačních chorob (24). Fenolické kyseliny (kyselina kávová a kyselina chlorogenová) a další fenolické látky, jako je thymol a eugenol, zvyšují aktivitu glutathion- -S-transferázy. Tento enzym je důležitý pro deaktivaci xenobiotik, nejen karcinogenních (25). Bohatým zdrojem těchto kyselin je kůra z borovice přímořské, která obsahuje kyseliny: kávovou, gallovou, ellagovou, 3,4-dihydroxybenzoovou, ferulovou, vanilovou, p-kumarovou a chlorogenovou. Využití těchto látek najdeme v budoucnu jak v medicíně, farmacii, tak i v potravinářství jako konzervanty nebo antioxidanty (26). Fenolické kyseliny již v současné době nalezneme jako součást mnoha doplňků stravy. Jedná se o doplňky stravy s obsahem rozmarýnového extraktu, jehož součástí je mimo jiných látek i kyselina rozmarýnová. V rámci doplňků stravy lze najít zelenou kávu, která obsahuje velké množství kyseliny chlorogenové (označena bývá jako CGA) a pražením její množství klesá. Studie naznačují, že má tato kyselina slibný terapeutický potenciál také v léčbě různých onemocnění jater. Byl zjištěn účinek CGA při udržování správného střevního mikrobiomu, je však nutné jej potvrdit dalšími experimenty. Kyselinu ferulovou nalezneme v kosmetických přípravcích pečujících o pleť pro její antimikrobiální i antioxidační účinky. Tyto kyseliny mohou působit dokonce i přes jiné mechanismy než flavonoidy, jako je ovlivnění buněčných signálních drah, a proto je nezbytný další hlubší farmakologický výzkum. Jejich hypoglykemický účinek vzniká působením na inzulinové receptory a fungují tedy na podobné bázi jako některá antidiabetika (27). Z výše uvedených důvodů je jejich význam stále na vzestupu. Závěr Závěrem lze konstatovat, že fenolické kyseliny jsou zdrojem mnoha významných farmakologických účinků, které by mohly být využity k prevenci či léčbě mnoha onemocnění. Edukační činnost je nedílnou součástí práce farmaceuta, a to včetně edukační činnosti týkající se zásad správné výživy. Je tedy žádoucí pacientům vysvětlovat nutnost každodenní konzumace dostatečného množství ovoce a zeleniny s obsahem fenolických kyselin (s důrazem na zařazení do jídelníčku bobulovin včetně hroznového vína, obilnin, brambor i zeleného čaje, používání rozmarýnu a také fermentovaných výrobků), které spolu s dalšími obsaženými antioxidanty mají prokázaný pozitivní vliv na lidské zdraví a mohou zmírnit riziko vzniku vážných onemocnění, jako je obezita, cukrovka, kardiovaskulární choroby nebo některá nádorová onemocnění.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=