190 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2025;74(3):188-192 / www.csfarmacie.cz LÉČIVÉ ROSTLINY A NUTRACEUTIKA Zajímavé farmakologické účinky fenolických kyselin vyskytujících se v rostlinách sinapová a další deriváty kyseliny benzoové a skořicové. V testovaných vzorcích bylin (kopřiva, pampeliška, dobromysl, čekanka, jitrocel a stévie) byla nejvíce zastoupena kyselina chlorogenová. U mateřídoušky a šalvěje byla stanovena v největším množství kyselina kávová. Ve srovnání se studiemi jsme v této práci zjistili, že obsah polyfenolických kyselin v jednotlivých bylinách závisí na druhu byliny, na geografickém původu daného vzorku a také na použití extrakční techniky, kdy důležitou roli hraje zvolené rozpouštědlo a jeho koncentrace (9). Pourová a kolektiv prokázali během ex vivo studií vliv 3-dihydroxyfenyloctové kyseliny, která vzniká během metabolizace kvercetinu mikrobiotou tlustého střeva, na snížení arteriálního tlaku krve u myší (10). Kyselina benzoová a její deriváty se mohou vyskytovat také v živočišných tkáních a fermentovaných produktech prostřednictvím mikrobiální aktivity (5). Příklady výskytu fenolických kyselin v rostlinách a jejich farmakologické účinky Fenolické kyseliny se nenacházejí pouze v rostlinách, ale i v mnoha druzích hub. Zástupci, kteří se v houbách nejvíce vyskytují, jsou kyselina protokatechová, pyrokatechol a fenyloctové kyseliny. Gentisovou kyselinu produkuje např. Penicillium patulum. Fenolické kyseliny obsahují rovněž lišejníky a řasy. Jedná se o kyselinu p-kumarovou, kyselinu skořicovou a kyselinu salicylovou. Vyskytují se rovněž v mechorostech, příkladem je kyselina rozmarýnová. Kyselina hypogallová a kyselina kávová byly získány z vodní kapradiny Salvinia molesta. Kyselina ellagová, gallová a pyrogallová se nachází ve vodních rostlinách a mnoho dalších sloučenin fenolického typu je obsaženo v jednoděložných rostlinách, především v obilovinách. Deriváty kyseliny skořicové tvoří jednu z obsahových látek ovoce, zeleniny a obilovin. Tyto látky jsou v nejvyšších koncentracích obsaženy v semenech, ovocných slupkách a listech zeleniny (11). Jak již bylo dříve zmíněno, v jedné rostlině lze většinou nalézt několik fenolických kyselin. Jednou z nejběžnějších fenolických kyselin je kyselina benzoová, kterou lze najít v mnoha rostlinách (např. Solidago virgaurea (zlatobýl obecný), Withania somnifera (vitánie snodárná)). Kyselina benzoová je běžně používaným konzervantem (E210 podle nařízení EU o označování potravin) s antimikrobiální aktivitou, který se průmyslově syntetizuje a přidává nejen do potravin, ale také do farmaceutických a kosmetických přípravků (5). Kyselina salicylová (o-hydroxybenzoová, 2-hydroxybenzoová) je obsažena v kůře Salix alba (vrba bílá). Tato kyselina se používá v dermatologii a její derivát (k. acetylsalicylová, ASA) jako analgetikum, antipyretikum, antiflogistikum a antitrombotikum. V rodu Amaranthus (laskavec) byla zkoumána její role jako fytohormonu pro možné zvýšení odolnosti rostliny proti stresu (sucho a zasolenost půdy) (12). Kyselina m-hydroxybenzoová (3-hydroxybenzoová) se nachází např. ve zlatobýlu obecném a pravděpodobně potencuje účinek dalších fenolických kyselin přítomných v rostlině, které v komplexu s flavonoidy mají protizánětlivé, spasmolytické a diuretické účinky (13). Kyselina p-hydroxybenzoová (4-hydroxybenzoová) byla objevena v listech Laurus nobilis (vavřín vznešený), ale i v plodech fenyklu obecného a v šišticích chmele otáčivého a byla u ní prokázána antioxidační aktivita. Látka může hrát roli v prevenci některých nádorových onemocnění, např. nádorů žaludku prostřednictvím inhibice tvorby karcinogenních nitrosaminů při trávení (4, 9). Kyselina gentisová se nachází v hořci (Gentiana sp.), také hojně v ovoci, jako je avokádo, kiwi, jablko a mnoho dalších. Obsahuje ji např. i rod Mammillaria. V testech na buněčných nádorových liniích vykazovaly extrakty z těchto kaktusů antiproliferativní účinky. Má také antimikrobiální účinky (14). Kyselina protokatechová (3,4-dihydroxybenzoová) představuje fenolickou kyselinu, která vykazuje velké množství farmakologických účinků, přičemž je obsažena v řadě druhů ovoce, v ořechách či v koření, a představuje proto nedílnou součást každodenní stravy. Je obsažena v rostlinných produktech, jako jsou např. hrozny, cibule a v pryskyřicích. Tato kyselina má antioxidační, protizánětlivé, protinádorové, neuroprotektivní a antiapoptické účinky (9). Mezi další rozšířené fenolické kyseliny patří např. kyselina gallová, jejímž významným zdrojem je rostlina Vitis vinifera (réva vinná). Najdeme ji ve velkém množství v mangu a korunních lístcích růže (8). Kyselina vanilová se nachází ve vanilce, arganovém oleji, ale i v kořenech ženšenu pravého. Vzniká také při oxidaci vanilinu, má specifickou vůni jako vanilin. Její velké množství lze nalézt také v panenském olivovém oleji. Tato kyselina vykazuje antibakteriální, hepatoprotektivní, protinádorové účinky. V tradiční čínské medicíně se tato kyselina využívá při cukrovce, vředech, horečce a při vysokém krevním tlaku (9). Kyselina syringová (4-hydroxy-3,5-dimethoxybenzoová) je kyselina vyskytující se v obilovinách jako je ječmen, kukuřice, proso, oves, rýže, žito, čirok a pšenice, ale i korunních lístcích růže. Tato kyselina vykazuje antioxidační, antiproliferační, protinádorové a hepatoprotektivní účinky (9). Ještě je vhodné zmínit kyselinu chinovou, která sice nepatří mezi fenolické kyseliny, ale je to běžná kyselina vyskytující se v rostlinách. Byla izolována z rodu Cinchona (chinovník) a také identifikována v rostlině Camellia sinensis (čajovník čínský). Čaj patří mezi nejoblíbenější nealkoholické nápoje na světě. Je pokládán za nápoj, jehož denní spotřeba přispívá ke zlepšení zdraví a k dlouhověkosti. Studie prokázaly, že čaj obsahuje množství fenolických sloučenin, které vykazují antioxidační, antimutagenní, protinádorové, antidiabetické, antibakteriální a protizánětlivé účinky. Látky obsažené v čaji dále příznivě působí při léčbě hypertenze, kardiovaskulárních onemocnění a Parkinsonovy choroby, působí jako ochrana proti UV záření, má vliv při kontrole tělesné hmotnosti a snižuje množství tělesného tuku. Je přítomna také v rostlině Coffea arabica, kde zodpovídá za pocitovou kyselost kávy. Jde o výchozí chirální materiál pro syntézu nových léčiv (např. na chřipku) (15). Kyselina skořicová je přítomna ve skořici a podílí se na její chuti a aromatu. Byla nalezena v plodech i listech růže šípkové spolu s dalšími fenolickými kyselinami a také v extraktu zlatobýlu obecného. Vykazuje významné antioxidační a antibakteriální účinky (13). Kyselina p kumarová je přítomna v květu bezu černého. Známá je svými antioxidačními, antibakteriálními a protizánětlivými účinky. Kyselina p-kumarová a kyselina ferulová mají synergický účinek při působení jako účinné modulátory aktivity nukleárního faktoru kappa B (NF-κB) (7).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=