| 177 / Čes. slov. Farm. 2025;74(3):172-178 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz PRO PRAXI KLINICKÉHO FARMACEUTA Zdroje dat a odborných informací o farmakoterapii v kojení of Leicester NHS Trust (UKLIDAS) poskytující informace zdravotnickým profesionálům (45). InfantRisk Center je informační centrum při Lékařské fakultě Texas Tech University Health Sciences Center v USA. Vedoucím centra je Thomas Hale a Kaytlin Krutsch. Centrum se zabývá výzkumem přenosu léčiv do mateřského mléka a poskytuje poradenství ohledně kompatibility léčiv s kojením. Služeb využívají lékaři, zdravotní sestry, laktační poradci či široká veřejnost, která potřebuje pomoci s vyhodnocením rizika pro kojence. Na otázky odpovídají pracovníci on-line nebo telefonicky. Pro zdravotnické pracovníky je dostupná placená, pravidelně aktualizovaná aplikace InfantRisk, která obsahuje informace o léčivech na lékařský předpis i volně prodejných léčivech. Další aplikace MommyMeds je určena pro těhotné a kojící ženy. Umožňuje načíst informace pomocí naskenování čárového kódu léčivého přípravku (46). V České republice ani na Slovensku nejsou dostupná LIC specializující se přímo na kojení. LIC Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové se sice zabývá celou škálou farmakoterapeutických otázek, nicméně od roku 2024 participuje v projektu BIPOLE (Biomedicínské indikátory pro personalizovanou medicínu), kde se mimo jiné podílí na vývoji informačního webu zaměřeného na účinnost a bezpečnost léčiv používaných u těhotných a kojících žen a testování jeho využitelnosti laickou i odbornou veřejností (43). Pokud nejsou LIC aktivní, případně se nezabývají problematikou těhotných a kojících žen, lze se také obrátit na oddělení klinické farmacie. Tato situace platí například pro Slovensko, kde se systematicky oblastí léčiv v těhotenství a kojení zabývá zejména Oddelenie klinickej farmakológie v Univerzitnej nemocnici Bratislave – Nemocnica Ružinov (47). Závěr S dotazy na farmakoterapii při kojení se zdravotníci setkávají čím dál častěji, přičemž se vedle očekávaných přínosů a rizik pro pacientku musí zohlednit i riziko pro kojené dítě a přínos kojení. Hodnocení bezpečnosti podávání léčiv během laktace je přitom často komplikované nedostatkem údajů o exkreci léčiv do mateřského mléka a o jejich vlivu na kojence. Riziko spojené s farmakoterapií během kojení je vždy nutné posoudit individuálně, přičemž je třeba zohlednit široké spektrum faktorů, jako jsou farmakokinetické parametry léčiva (Tab. 2), věk dítěte a jeho zralost (zejména u nedonošených novorozenců), frekvence kojení, zdravotní stav kojence včetně funkce eliminačních orgánů, genetická variabilita, indikace léčiva, další souběžně užívaná léčiva, doložené či potenciální nežádoucí účinky u kojenců, přání matky nadále pokračovat v kojení a její schopnost sledovat zdravotní stav kojence (9). Neléčená onemocnění matky mohou vést k dekompenzaci základního onemocnění a komplikacím. V praxi však u krátkodobé farmakoterapie u kojících žen převládá rozhodnutí léčbu nezahájit ve snaze zachovat kojení, zatímco u chronicky užívaných léčiv bývá tendence nekojit vůbec nebo kojení ukončit předčasně ve srovnání se ženami bez farmakoterapie. Přitom studie ukazují, že edukace, plánování kojení a pozitivní zkušenost z předchozí laktace zvyšují adherenci žen k léčbě během kojení (48). Dostupnost relevantních a kvalitních informací o léčivech používaných během kojení je stejně jako u těhotenství zásadní pro rozhodování zdravotníků. Hlavní výzvou je racionálně posoudit každou klinickou situaci se všemi faktory, které mohou ovlivnit podání léčiva při kojení. Řada zdrojů nabízí nedostatečné informace pocházejících mnohdy ze signálních studií, které je potřeba ověřit. Nelze konstatovat, že by nějaký zdroj byl univerzální, tedy aplikovatelný na všechny klinické situace. A právě variabilita klinických situací a limitace předregistračního testování vlivu léčiv na kojence vyžadují pečlivý a komplexní přístup v hledání a interpretaci informací. Je doporučeno používat více zdrojů pro ověření relevance, původu a aktuálnosti dostupných informací, ať již se jedná o přehledové monografie, doporučené klinické postupy, faktografické databáze, respektive primární výzkum zahrnující kazuistiky a laktační studie. Výhodou oproti těhotenství mohou být znalosti z oblasti pediatrie, kdy léčivo označené jako bezpečné pro podání u dětí znamená bezpečnost pro kojené dítě. Systematickým přístupem založeným na důkazech při řešení otázek bezpečnosti a účinnosti farmakoterapie v těhotenství a při kojení disponují LIC, případně kliničtí farmaceuti erudovaní v oblasti laktace. S nimi je možné specifické případy konzultovat, což podtrhuje spolupráci napříč obory v péči o matky a kojence. Práce vznikla za podpory projektu Biomedicínské indikátory pro personalizovanou medicínu (BIPOLE), reg. č. CZ.02.01.01/00/23_021/0008439, který je spolufinancován Evropskou unií, a za spolupráce s Lékovým informačním centrem Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové. LITERATURA 1. Vachek J, Tesař V, Zakyianov O, et al. Farmakoterapie v těhotenství a při kojení. 2. vydání. Praha: Maxdorf Jesenius; 2016. 2. Jirsová E. Principy farmakoterapie při kojení. Klin Farmakol Farm 2019;33(4):24-9. 3. Briggs GG. Brigg´s Drugs in pregnancy and lactation: a reference guide to fetal and neonatal risk. 12. edition. Philadelphia, Pennsylvania: Wolters Kluwer Health; 2021. 4. Hotham N, Hotham E. Drugs in breastfeeding. Aust Prescr. 2015;38(5):156-9. 5. Anderson PO, Manoguerra AS, Valdés V. A Review of Adverse Reactions in Infants from Medications in Breastmilk. Clin Pediatr. 2016;55(3):236-44. 6. Foong SC, Tan ML, Foong WC, et al. Oral galactagogues (natural therapies or drugs) for increasing breast milk production in mothers of non-hospitalised term infants. Cochrane Database Syst Rev. 2020;5(5):CD011505. 7. Oladapo OT, Fawole B. Treatments for suppression of lactation. Cochrane Database Syst Rev. 2012;2012(9):CD005937. 8. Jordan S, Bromley R, Damase-Michel C, et al. Breastfeeding, pregnancy, medicines, neurodevelopment, and population databases: the information desert. Int Breastfeed J. 2022 Aug 2;17(1):55. 9. Questions to ask when giving advice on medicines and breastfeeding. [Internet]. UK: Specialist Pharmacy Service; c2025. [cit. 3. 6. 2025]. Available from: https://www.sps.nhs. uk/articles/questions-to-ask-when-giving-advice-on-medicines-and-breastfeeding/ 10. Rožníčková E. Analýza dotazů lékového informačního centra zaměřených na farmakoterapii u těhotných a kojících žen. Hradec Králové: Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové; 2023. 11. Malá-Ládová K, Rožníčková E, Rozsívalová P. Zdroje dat a odborných informací o farmakoterapii v těhotenství. Čes. slov. Farm. 2025;74(2):108-13. 12. Malone P, Kier KL, Stanovich JE, Malone MJ. Drug information: a guide for pharmacists. 5. edition. New York: Mc Graw Hill Education. 2014. 13. Ainsworth SS. Neonatal Formulary: Drug Use in Pregnancy and the First Year of Life. 8. edition. Oxford: Oxford University Press; 2020. 14. Schaefer C, Peters PWJ, Miller RK. Drugs During Pregnancy and Lactation: Treatment Options and Risk Assessment. 3. edition. London: Academic Press; 2015. 15. Tížková K. Tabulky léčiv v těhotenství a při kojení. 1. vydání. Praha: Maxdorf; 2023. 16. Adámková V. Antibiotika a infekce v těhotenství a laktaci. 1. vydání. Praha: Grada; 2022.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=