174 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2025;74(3):172-178 / www.csfarmacie.cz PRO PRAXI KLINICKÉHO FARMACEUTA Zdroje dat a odborných informací o farmakoterapii v kojení Jedním z nejvýznamnějších a mezinárodně uznávaných zdrojů zaměřených výhradně na farmakoterapii v období laktace je publikace Hale’s Medications & Mothers’ Milk, editovaná perinatálními farmakology Thomasem W. Halem a Kaytlin Krutsch. Tato monografie poskytuje přehled více než 1300 léčivých látek včetně léčiv na lékařský předpis i volně prodejných přípravků, fytoterapie, vakcín, drog a také vybraných patologických stavů s ohledem na jejich vliv při kojení. Detailně popisuje farmakokinetické parametry léčiv s ohledem na jejich podání během kojení, možnosti monitorace kojence a bezpečnějších alternativ léčby. Specifikem této publikace je vlastní pětistupňový klasifikační systém rizikovosti léčiv v období kojení, známý jako laktační kategorie L1–L5, který je široce využíván zejména ve Spojených státech amerických (USA). Tento systém vychází z kombinace dostupných klinických dat, farmakokinetických vlastností léčiv, údajů o přestupu do mateřského mléka a potenciálního vlivu na kojence či tvorbu mléka (Tab. 1). Nejnovější 21. vydání monografie v tištěné podobě vyšlo v roce 2025 a obsahuje mimo jiné informace o nových léčivech včetně novinek u monoklonálních protilátek, léčiv na obezitu či srdeční selhání. K dispozici je také e-kniha, on-line verze či aplikace HalesMeds. Aplikace a on-line verze knihy jsou upřednostňovány, protože jsou pravidelněji aktualizovány než tištěná kniha (17). Vedle knih lze jako další terciární zdroj využít faktografické databáze. Podobně jako u problematiky těhotenství obsahují všeobecné faktografické databáze spíše stručné až omezené informace o kojení reflektující mnohdy SmPC (např. American Hospital Formulary Service Drug Information, British National Formulary, Martindale, UpToDate). Detailnější informace ohledně možného toxického působení léčiv na matku a plod a vývoj člověka včetně dopadu na kojení uvádí placená databáze Micromedex, jejíž součástí tzv. Reprotox, databáze založená Centrem pro reprodukční toxikologii ve Washingtonu v USA (18). Pediatrická verze British National Formulary for Children (BNF C) pak nabízí informace o vhodnosti podání léčiv u pediatrických pacientů, což může být přínosné pro ověření si bezpečnosti farmakoterapie u novorozenců a kojenců (19). Jedinečně v oblasti laktace jsou dostupné dvě volně přístupné faktografické databáze LactMed a e-lactancia. LactMed je neplacená, pravidelně aktualizovaná on-line databáze provozovaná Národní lékařskou knihovnou USA obsahující podrobně zpracované informace o léčivech a dalších chemických látkách, kterým mohou být kojící ženy vystaveny. Je zde možné vyhledat informace o hladinách léčiv v mateřském mléce a krvi kojenců, možných nežádoucích účincích léčiv u kojenců, vhodných terapeutických alternativách či vlivu léčiva na kojení, přičemž všechny informace jsou řádně citovány, kriticky hodnoceny týmem odborníků a pochází z publikované recenzované odborné literatury. Nevýhodou může být, že databáze neobsahuje všechna používaná léčiva. Volně dostupná je také mobilní aplikace LactRx, aktualizovaná jednou měsíčně. Tato aplikace byla vyvinuta americkým teratologickým informačním centrem (viz dále), které zajišťuje její provoz (20). E-lactancia je neplacená, pravidelně aktualizovaná on-line databáze, která byla vytvořena španělskými pediatry a farmaceuty k rychlému a spolehlivému ověření kompatibility s kojením u široké škály léčiv, fytofarmak, drog, onemocnění či homeopatik. Je určena zdravotnickým profesionálům. Databázi provozuje španělské neziskové Sdružení pro podporu a výzkum kojení (APILAM) a je financována z předplatného zpravodaje, grantů, sponzorství a darů. Informace jsou uvedené v angličtině a španělštině a pochází z různý literárních zdrojů, od regulačních autorit apod. (21). Doporučené postupy, webové portály pro zdravotníky a další zdroje Z poskytovatelů odborných doporučených postupů lze zmínit The Royal Women´s Hospital v Melbourne, největší australskou nemocnici specializující se na péči o zdraví žen a novorozenců. Vedle volně přístupných doporučených postupů provozuje nemocnice i placenou databázi Pregnancy and Breastfeeding Medicines Guide pro zdravotnické profesionály obsahující stručné monografie o farmakoterapii v těhotenství a kojení a informační servis vedený farmaceuty poskytující odpovědi na lékové dotazy (22). V rámci problematiky farmakoterapie při kojení byly vytvořeny zjednodušující kategorizační systémy, které mají usnadnit výběr vhodné terapie pro kojící ženu. Kategorizační systém rizik léčiv podávaných při kojení dle Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2003 obsahuje základní léčiva a jejich kompatibilitu s kojením rozdělená do Tab.1. Kategorizační systém rizik léčiv podávaných při kojení (dle Hale et Krutsch, 2025) (17) Kategorie Název kategorie Popis Příklad L1 Kompatibilní (Compatible) Léčiva bezpečně užívaná velkým počtem kojících žen bez zvýšeného výskytu nežádoucích účinků u kojenců. Kontrolované studie u kojících žen nepotvrdily žádné riziko; možnost poškození kojence je považována za velmi nepravděpodobnou nebo je látka pro kojence biologicky nedostupná. amoxicilin, ibuprofen, loratadin, paracetamol L2 Pravděpodobně kompatibilní (Probably compatible) Léčiva, která byla studována u omezeného počtu kojících žen, přičemž nedošlo ke zvýšení rizika pro kojence. Riziko nežádoucích účinků je považováno za velmi nízké. cetirizin, fluoxetin, guaifenesin L3 Kompatibilní s opatrností (Presumed compatible) Chybí kontrolované studie u kojících žen, nebo jsou dostupné jen údaje o mírných a nezávažných nežádoucích účincích. Léčiva z této kategorie by měla být podávána pouze tehdy, pokud přínos pro matku převyšuje potenciální riziko pro dítě. Nově registrované léčivé látky bez klinických dat jsou standardně řazeny do této kategorie. acetylsalicylová kyselina, hydrokodon L4 Potenciálně rizikové (Potentially hazardous) Existují důkazy o riziku pro kojence (např. farmakodynamické účinky, ovlivnění laktace). Užití může být opodstatněné pouze v závažných klinických situacích, kdy nelze použít bezpečnější alternativu. atomoxetin, ganciklovir, kabergolin, vareniklin L5 Kontraindikované (Hazardous) Léčiva, u nichž byl prokázán závažný a jednoznačný negativní vliv na kojence. Riziko pro dítě převyšuje potenciální přínos kojení; tato léčiva jsou během laktace kontraindikována. amiodaron, fluorouracil, isotretinoin perorálně podaný
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=