| 163 / Čes. slov. Farm. 2025;74(3):158-163 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Aktuální trendy v léčbě roztroušené sklerózy ná. Nelze ignorovat skupinu pacientů, kteří přes nález na MR v budoucnu klinicky zjevnou RS nikdy nevyvinou a lék by tak užívali „zbytečně“. Důraz na bezpečnost Vysoká účinnost většiny dnešních DMD s sebou přináší nutnost důslednějšího sledování bezpečnosti léčby, detekci a prevenci potenciálních nežádoucích účinků terapie. Z nich k nejtypičtějším patří zejména časté infekty, především infekty dýchacích a močových cest. Obecně je třeba u léčených pacientů pravidelně monitorovat krevní obraz s ohledem na potenciální leukopenii, lymfopenii, případně neutropenii. Je třeba kontrolovat jaterní parametry, funkci štítné žlázy, zejména u antiCD20 přípravků i hladinu imunoglobulinů i zastoupení jednotlivých subpopulací lymfocytů. Důležité jsou pak, i z hlediska nežádoucích účinků, pravidelné MR kontroly a u vybraných pacientů léčených HET i přiměřený onkoscreening. V ČR hraje klíčovou roli ve farmakovigilanci celostátní registr pacientů REMUS sbírající data pacientů s RS od roku 2013. Na rozdíl od dat ze studií poskytuje reálná klinická data pacientů a umožňuje tak sledovat a hlavně hodnotit dlouhodobou účinnost a bezpečnost léčby (20). Symptomatická léčba DMD přípravky pacientům významnou měrou mění prognózu onemocnění, symptomatická terapie pak ovlivňuje kvalitu jejich současného života. K přípravkům tohoto typu, specifickým pro RS, patří fampridin – jediný lék schválený ke zlepšení chůze u dospělých pacientů s RS a od roku 2022 hrazený ze zdravotního pojištění při doložení efektu léčby. Fampridin (LP Fampyra) je blokátor draslíkových kanálů, jenž zlepšuje vedení akčního potenciálu na demyelinizovaných vláknech, na kterých odkrytými draslíkovými kanály volně uniká draslík, hladina membránového potenciálu se tak snižuje a brání rychlému přenosu vzruchu. Fampridin vazbou na odkryté draslíkové kanály únik snižuje a upravuje tím šíření akčního potenciálu, čímž dochází ke zlepšení funkce (21). Lék se podává perorálně 2× denně (10 mg po 12 hodinách). Bohužel ale pouze 38 % pacientů může být označeno jako respondér, zatímco u ostatních pacientů efekt léku nenastane (22). Léčba v těhotenství Specifickou kapitolou léčby je volba přípravku s ohledem na plán těhotenství či léčba přímo během těhotenství. Vlivem těhotenské imunotolerance je zánětlivá aktivita RS většinou spíše potlačena, nicméně data o možné progresi během těhotenství již existují (23). Zároveň může k aktivaci onemocnění, tzv. rebound fenoménu, dojít i vlivem prekoncepčního vysazení teratogenních léčiv (např. fingolimodu). Významně pak RS mohou aktivovat hormonální změny v návaznosti na porod a případně i během kojení. V současnosti tak disponujeme řadou přípravků, které podáváme i těhotným (interferon beta, glatirameracetát, v přísně kontrolovaném režimu i natalizumab) či kojícím pacientkám (interferon beta, glatirameracetát, ofatumumab, okrelizumab), nebo lze při plánování těhotenství cíleně využít prodlouženého efektu některých DMD preparátů, zejména antiCD20, případně zmíněného imunorekonstitučního účinku kladribinu či alemtuzumabu. Závěr Roztroušená skleróza se v ČR léčí ve vysoce specializovaných centrech. Platí, že léčba DMD léčivy je u RRRS zahajována po prvním příznaku onemocnění a v případě přítomných MR nepříznivých prognostických faktorů je s ohledem na studiemi potvrzené významné zlepšení prognózy indikována vysoce účinná terapie. Její použití je ale podmíněno přísnou farmakovigilancí a monitoringem případných nežádoucích účinků. Některé přípravky HET prokázaly efekt na snížení rizika progrese disability i u progresivních forem RS, kde je léčba vzhledem k převažující neurodegenerativní patogenetické komponentě stále omezená. LITERATURA 1. Franklin RJM, Ffrench Constant C, Edgar JM, et al. Neuroprotection and repair in multiple sclerosis. Nat Rev Neurol. 2012;8:624-634. 2. Lublin FD, Häring DA, Ganjgahi H, et al. How patients with multiple sclerosis acquire disability. Brain. 2022 Sep 14;145(9):3147-3161. 3. Mey GM, Mahajan KR, DeSilva TM. Neurodegeneration in multiple sclerosis. WIREs Mech Dis. 2023 Jan;15(1):e1583. 4. Frischer JM, Weigand SD, Guo Y, et al. Clinical and pathological insights into the dynamic nature of the white matter multiple sclerosis plaque. Ann Neurol. 2015;78:710-721. 5. Luchetti S, Fransen NL, Van Eden CG, et al. Progressive multiple sclerosis patients show substantial lesion activity that correlates with clinical disease severity and sex: a retrospective autopsy cohort analysis. Acta Neuropathol. 2018;135:511-528. 6. Lublin FD, Reingold SC. Defining the clinical course of multiple sclerosis: results of an international survey. National Multiple Sclerosis Society (USA) Advisory Committee on Clinical Trials of New Agents in Multiple Sclerosis. Neurology. 1996 Apr;46(4):907-11. 7. Horáková D. Roztroušená skleróza a úloha praktického lékaře. Med. praxi 2008; 10: 378-382. 8. Lublin FD, Reingold SC, Cohen JA, et al. Defining the clinical course of multiple sclerosis: the 2013 revisions. Neurology. 2014;83(3):278-286. 9. Giovannoni G, Turner B, Gnanapavan S, et al. Is it time to target no evident disease activity (NEDA) in multiple sclerosis?. Mult Scler Relat Disord. 2015;4(4):329-333. 10. Giovannoni G, Popescu V, Wuerfel J, et al. Smouldering MS, the real MS. Ther Adv Neurol Disord. 2022;15:17562864211066751. 11. Filippi M, Danesi R, Derfuss T, et al. Early and unrestricted access to high efficacy disease modifying therapies: a consensus to optimize benefits for people living with multiple sclerosis. J Neurol. 2022;269(3):1670-1677. 12. Brown JW, Coles A, Horáková D, et al. Association of initial disease modifying therapy with later conversion to secondary progressive multiple sclerosis. JAMA. 2019;321(2):175-187. 13. Muraro PA, Mariottini A, Greco R, et al. Autologous haematopoietic stem cell transplantation for treatment of multiple sclerosis and neuromyelitis optica spectrum disorder – recommendations from ECTRIMS and the EBMT. Nat Rev Neurol. 2025;21:140-158. 14. Šťastná D, Horáková D. Ovlivnění dlouhodobé progrese roztroušené sklerózy – svítá na lepší časy?. Neurol praxi. 2021;22(1):40-44. 15. Šťastná D, Menkyová I, Horáková D. Progresivní RS ve světle nejnovějších poznatků. Cesk Slov Neurol N. 2023;86(1):10-17. 16. Kramer J, Bar Or A, Turner TJ, et al. Bruton tyrosine kinase inhibitors for multiple sclerosis. Nat Rev Neurol. 2023;19:289-304. 17. Cree BAC, Oksenberg JR, Hauser SL. Multiple sclerosis: two decades of progress. Lancet Neurol. 2022;21(3):211-214. 18. Okuda DT, Kantarci O, Lebrun Frénay CH, et al. Dimethyl fumarate delays multiple sclerosis in radiologically isolated syndrome. Ann Neurol. 2023;93(3):604-614. 19. Lebrun-Frénay C, Siva A, Sormani MP, et al. Teriflunomide and Time to Clinical Multiple Sclerosis in Patients With Radiologically Isolated Syndrome: The TERIS Randomized Clinical Trial. JAMA Neurol. 2023 Oct 1;80(10):1080-1088. 20. Horáková D. Jaká data nabízí celostátní registr pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS?. Neurol praxi. 2020;21(5):410-413. 21. McDonald S, Clements JN. Dalfampridine: a new agent for symptomatic management of multiple sclerosis. Am J Health Syst Pharm. 2011;68(24):2335-2340. 22. Novotná K, Lízrová Preiningerová J. Možnosti zlepšení chůze u pacientů s roztroušenou sklerózou s RS. Neurol praxi. 2022;23(3):239-244. 23. Uher T, Havrdová EK, Vodehnalová K, et al. Pregnancy induced brain magnetic resonance imaging changes in women with multiple sclerosis. Eur J Neurol. 2022;29(5):1446-1456. 24. Hauser SL, Cree BAC. Treatment of multiple sclerosis: a review. Am J Med. 2020;133(12):1380-1390.e2. 25. Šťastná D, Menkyová I, Horáková D. Vysoce účinná terapie již od první ataky – důležitý posun v léčbě roztroušené sklerózy?. Neurol praxi. 2023;24(1):40-44.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=