158 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2025;74(3):158-163 / www.csfarmacie.cz AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Aktuální trendy v léčbě roztroušené sklerózy https://doi.org/10.36290/csf.2025.028 Aktuální trendy v léčbě roztroušené sklerózy Jana Libertínová Neurologická klinika, 2. LF UK Praha Roztroušená skleróza je chronické onemocnění centrálního nervového systému, v jehož patogenezi hrají roli jak autoimunitně podmíněný zánět, tak neurodegenerace. Jde o závažné onemocnění diagnostikované nejčastěji v mladé dospělosti, které bez léčby představuje nejčastější příčinu netraumatické invalidity v tomto věku. Terapie, která je v současné době dostupná již bezprostředně po stanovení diagnózy, vede k zásadnímu zlepšení prognózy i kvality života pacientů. Klíčová slova: roztroušená skleróza, patogeneze, vysoce účinná léčba, chorobu modifikující léčiva. Current trends in the teatment of multiple sclerosis Multiple sclerosis is a chronic disease of the central nervous system, in the pathogenesis of which both autoimmune inflammation and neurodegeneration play a role. It is a serious disease diagnosed most often in young adulthood and, without treatment, is the most common cause of non-traumatic disability at this age. Therapy, which is currently available immediately after diagnosis, leads to a significant improvement in the prognosis and quality of life of patients. Key words: multiple sclerosis, pathogenesis, highly effective treatment, disease-modifying drugs. Roztroušená skleróza Roztroušená skleróza (RS) je chronické onemocnění centrálního nervového systému (CNS). Klinicky se projevuje poruchami zraku, hybnosti, citlivosti, rovnováhy, sfinkterovými poruchami či mozečkovým třesem. K nespecifickým příznakům patří únava, deprese a kognitivní poruchy. Patogeneze V patogenezi RS hrají roli jak autoimunitně podmíněný zánět, tak neurodegenerace. Akutní zánět je zprostředkovaný aktivovanými T a B lymfocyty, které z periferie prochází přes hematoencefalickou bariéru (HEB) a vytváří v CNS zánětlivá ložiska detekovatelná na magnetické rezonanci (MR). Zánětem dochází k poškození myelinové pochvy nervového vlákna, demyelinizaci, která vede k poruše vedení nervových vzruchů a klinickému projevu onemocnění, tzv. atace, neboli relapsu. Vlivem zánětu může dojít i k poškození axonu, demyelinizované axony jsou v prozánětlivém mikroprostředí lézí k postižení i náchylnější (1). Axonální poškození pak znamená definitivní ztrátu funkce a nevratné postižení. Progrese nezávislá na relapsech Ovlivnění tohoto periferně iniciovaného zánětu je podkladem většiny současného terapeutického působení a díky používání vysoce účinných protizánětlivých přípravků lze dosáhnout stavu, kdy je pacient bez ataky i nových ložisek na MR. Ukázalo se však, že ani takto účinná léčba nemusí nutně zastavit postupné zhoršování některých nemocných a že i při absenci zjevné zánětlivé aktivity onemocnění narůstá u části pacientů s RS neurologický deficit (Obr. 1). Tato skutečnost upozornila na nesoulad mezi mechanismy, které jsou podkladem zánětlivých atak, a mechanismy odpovědnými za postupnou progresi onemocnění. Je tak poměrně novým poznatkem, že celková invalidita pacientů s RS není jen následkem postižení při akutních zánětlivých vzplanutích (relapse associated worsening“, RAW), ale že významnou složku v celkovém neurologickém nálezu hraje právě i tzv. „progrese nezávislá na relapsech (progression independent of relapses, PIRA). PIRA je zvolna narůstající neurologický deficit, který se může objevovat hned od počátku onemocnění a je dominujícím patogenetickým podkladem narůstající invalidity v pozdějších fázích RS (2). Patogenetickým podkladem PIRA je v prvé řadě neurodegenerace (3), dále ale i ztráta axonů vlivem chronické zánětlivé aktivity kompartmentalizované (uzavřené) za HEB v ektopických lymfoidních meningeálních folikulech tvořených zejména B lymfocyty, s dalším potenciálním přispěním tzv. „doutnajícího“ (smouldering) zánětu na periferii některých ložisek způsobeného aktivovanou mikroglií a makrofágy produkujícími prozánětlivé cytokiny a mediátory (4). Mgr. MUDr. Jana Libertínová, Ph.D. Neurologická klinika, 2. LF UK Praha jana.libertinova@lfmotol.cuni.cz Cit. zkr: Čes. slov. Farm. 2025;74(3):158-163 Článek přijat redakcí: 23. 6. 2025 Článek přijat po recenzích: 18. 8. 2025
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=