| 133 / Čes. slov. Farm. 2025;74(2):133-135 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz SAMOLÉČBA Fotoprotekce Fotoprotekce Zuzana Hajšelová Nemocniční lékárna, Fakultní nemocnice v Motole, Praha Významným faktorem rozvoje rakoviny kůže a předčasného stárnutí kůže je nepříznivý vliv ultrafialového (UV) záření. Důležitý je proto vhodný způsob ochrany před UV částí slunečního spektra. Nejvyšší endogenní riziko je u lidí fototypu I a II. Klíčová slova: fotoprotekce, UV záření, organické UV filtry, anorganické UV filtry. Photoprotection A significant factor for skin cancer development and premature aging of the skin is undesirable effect of the ultraviolet (UV) radiation. Therefore, appropriate sunprotection method is important. The highest endogenic risk factors are in people with phototype I and II. Key words: photoprotection, UV radiation, organic UV filters, inorganic UV filters. Sluneční záření Spektrum slunečního záření se dělí na viditelné, infračervené a ultrafialové (UV). Nejsilnější záření bývá v letních měsících mezi desátou hodinou dopoledne a pátou hodinou odpoledne, kdy paprsky dopadají téměř kolmo. Se stoupající nadmořskou výškou se snižuje absorpce UV záření přibližně o 4 % každých 300 m. Mezi povrchy, které nejvíc odrážejí UV záření, patří sníh (kolem 90 %), hladina vody nebo bílé stěny. Znečištěné ovzduší může poškodit ozónovou vrstvu a vést k vytvoření ozónové díry (1). UV záření je část elektromagnetického spektra s krátkou vlnovou délkou (400–100 nm) a není lidským okem viditelné. V závislosti na interakci s biologickými materiály se dělí na UVA (400–315 nm), UVB (315–280 nm) a UVC (280–100 nm). Většina slunečního UV záření je absorbována kyslíkem v zemské atmosféře, který tvoří ozónovou vrstvu v nižší stratosféře. Nejnebezpečnější je UVC záření s nejkratší vlnovou délkou, které je téměř zcela pohlcováno ozónovou vrstvou. UVC záření má vyšší energii a představuje vysoké mutagenní riziko a riziko rozvoje erytému. Ze zdravotního hlediska ale nemá tato část slunečního spektra velký význam, protože je prakticky kompletně absorbována ozónovou vrstvou atmosféry. Z celkového množství UV záření, které pronikne na zemský povrch, je přibližně 95–99 % UVA záření. V oblastech s tenčí ozónovou vrstvou však proniká větší množství UVB záření (5–10 %), které může mít za následek škodlivý vliv na živé organismy přímým poškozováním řetězců DNA, a takto poškozené řetězce DNA mohou vést k mutacím. UVB záření nedokáže proniknout vrstvou oblaků nebo přes sklo. UVA záření má nižší energii, proniká však ozónovou vrstvou celoročně, přes oblaky, mlhu i sklo. UVA záření proniká do hlubších vrstev kůže a poškozuje tím normální funkci buněk (1, 2). Mezi přímé účinky UV záření na lidský organismus patří zčervenání kůže (spálení), edém, rozvoj pigmentace (opálení), stárnutí, imunosuprese a karcinogenní změny. Spálení UV zářením může být mírné, způsobující jenom začervenání a vyšší citlivost kůže, nebo závažné, způsobující puchýře, otok a odlupování vrchní vrstvy kůže. Opálení je přirozená ochrana organismu spoléhající na ochranu kůže produkcí melaninu. Melanin je pigment, který v kůži absorbuje UV záření a omezuje jeho průnik do tkání. Lidé se světlejší kůží (zejména fototypu 1 a 2) mají menší množství melaninu, a proto se u nich mohou projevovat škodlivé účinky UV záření ve vyšším rozsahu. Použití opalovacího prostředku u lidí se světlejším fototypem může pomoci v blokování absorpce UV záření. Dlouhodobé vystavování se UV záření vyvolává většinu změn kůže spojených se stárnutím, např. vrásky, hrubnutí a změny v pigmentaci. Existuje také vyšší riziko rakoviny kůže, především u lidí se světlou kůží. Tři základní typy maligních nádorů kůže – bazaliom, spinocelulární karcinom a melanom – byly spojeny s dlouhodobým vystavováním kůže UV záření a vznikají pravděpodobně v důsledku změn DNA buněk kůže UV zářením (1, 2). UV záření má i pozitivní vliv na lidský organismus. Patří sem stimulace produkce vitaminu D v kůži, může se využívat v terapii některých PharmDr. Zuzana Hajšelová Nemocniční lékárna, Fakultní nemocnice v Motole, Praha zuzana.hajselova@fnmotol.cz Cit. zkr: Čes. slov. Farm. 2025;74(2):133-135 Článek přijat redakcí: 13. 1. 2025 Článek přijat po recenzích: 26. 5. 2025 https://doi.org/10.36290/csf.2025.019
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=