| 127 / Čes. slov. Farm. 2025;74(2):126-132 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz SAMOLÉČBA Repelenty a ochrana před hmyzem a klíšťaty vektory velkého množství patogenů, z nichž jsou na území České republiky nejčastější zástupci bakterií Borrelia burgdorferi s.l. způsobující lymeskou boreliózu (dospělí samci klíštěte obecného krev nesají, pokud se na hostiteli přichytí, je to pouze z důvodu zvýšení šance na setkání se samicí, z tohoto důvodu samci nejsou schopni přenášet patogeny a nemají tak z epidemiologického hlediska žádný význam). Výskyt tohoto onemocnění v letech 2010–2019 dle databází EpiDat a ISIN se pohyboval od 2 913 do 4 834 potvrzených případů za rok. Prevalence výskytu borrelií u klíšťat se pohybuje okolo 20 %, nicméně toto číslo se mezi jednotlivými lokalitami může významně lišit. Na rozdíl od virových patogenů, u borrelií dosud nebyl popsán transovariální přenos a klíště se tak nakazí až sáním na rezervoárovém zvířeti. Nenasáté larvy jsou tedy těchto patogenů prosté. Naopak klíšťová encefalitida je virové onemocnění (355–861 potvrzených případů za rok), které přenáší i nejmenší stádia klíštěte a jedná se tak o tzv. ohniskové onemocnění. Další nemoci přenášené klíšťaty jako například anaplazmóza, tularémie a další se na území České republiky vyskytují vzácně (jednotky až desítky případů ročně). K přenosu nemocí dochází po přisátí klíštěte, které do krve hostitele vypouští výměšky slinných žláz. Ty mají primárně analgetické a antikoagulační účinky, nicméně slouží i jako nosič pro patogeny. Zatímco viry klíšťové encefalitidy se nachází přímo ve slinných žlázách klíštěte a infekce se tak do hostitele dostává velice rychle cca. do dvou hodin sání klíštěte. V případě bakterií rodu Borrelia, které se nachází ve střevě klíštěte, se patogeny do hostitele dostávají sice krátce po přisátí, kdy aktivně plavou proti proudu krve, ale v té době ještě nemění svoji povrchovou strukturu, nejsou tak dostatečně infekční a imunitní systém člověka je dokáže najít a eliminovat. Až po 24 h sání borrélie změní svoji povrchovou strukturu a stanou se neviditelnými pro imunitní systém člověka, tzn. infekčními. Včasným odstraněním klíštěte je tudíž možné výrazně snížit riziko nákazy. Ve středoevropském měřítku jsou nejdůležitějšími přenašeči onemocnění klíšťata (13). Epidemiologická situace k 31. červenci 2024 ve výskytu onemocnění nejčastěji přenášených členovci v ČR (1) Nejčastější nemoci přenášené klíšťaty v ČR jsou lymeská borelióza a klíšťová meningoencefalitida. V průběhu roku 2024 u obou těchto nákaz byl zaznamenán vysoký výskyt. Za období leden až červenec roku 2024 bylo vykázáno do hlásicího systému infekčních nemocí ISIN celkem 362 případů onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou. V porovnání s minulými lety se jedná o vysoký výskyt, srovnatelný s rokem 2020. V roce 2024 byl zaznamenán brzký nástup sezóny, již v jarních měsících byl výskyt významně vyšší než v minulých letech a i během léta byl hlášen vysoký počet onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou. Nejvíce případů bylo vykázáno za měsíc červenec. Výskyt je hlášen ze všech krajů ČR. Nejvíce případů onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou bylo hlášeno z krajů Jihočeského a Vysočina, dále z Jihomoravského, Středočeského, Pardubického a Zlínského. Za období leden až červenec roku 2024 bylo vykázáno do hlásícího systému infekčních nemocí ISIN celkem 1 938 případů onemocnění lymeskou boreliózou. Jedná se o nejvyšší výskyt za poslední dekádu, překračující o 35 % průměr předcházejících pěti let ve srovnatelném období leden–červenec. V porovnání s rokem 2023 byl v roce 2024 počet evidovaných onemocnění do konce července o 584 případů vyšší. Oproti minulým sezónám byl roku 2024 výskyt výrazně vyšší již na jaře, zejména počty hlášené v dubnu a květnu významně převyšovaly předcházející roky. Výskyt je hlášen ze všech krajů ČR. Počet případů od počátku roku do konce července 2024 podle kraje hlášení byl nejvyšší v krajích Jihočeském a Vysočina, dále Středočeském, následovaném kraji Olomouckým a Jihomoravským. Používání účinných repelentních přípravků má zásadní význam pro předcházení či omezení potenciální nákazy závažnými infekčními chorobami, ale také pro předcházení vyvolání alergických reakcí způsobených tímto hmyzem. Lokální repelenty proti hmyzu, široce doporučované zdravotnickými orgány, patří mezi nejúčinnější strategie prevence nemocí přenášených komáry. WHO konkrétně doporučuje používat repelenty proti komárům obsahující DEET, icaridin nebo IR3535 jako účinné možnosti ochrany (2). Další velmi důležitou možností ochrany proti onemocněním přenášeném hmyzem je očkování. K dispozici jsou vakcíny proti klíšťové encefalititě, žluté zimnici, horečce Dengue a japonské encefalitidě. Vlastnosti ideálních repelentů proti hmyzu (3) Účinný proti širokému spektru členovců, včetně blech, much, komárů, pakomárů a klíšťat Lze aplikovat na kůži bez nežádoucích účinků Nepoškozuje oděv Lze aplikovat s opalovacím krémem Bez zápachu nebo s příjemnou vůní Na pokožce nezanechává mastné zbytky Obtížně se odstraňuje mytím, otřením nebo pocením Nemá vliv na plasty (např. brýle, hodinky, čalounění) Je chemicky stabilní Rozumná cena Netoxický Účinnost je po celou doporučenou dobu dostatečná Rozdělení repelentů podle mechanismu působení na hmyz (4) Prostorové repelenty jsou těkavé látky, které mohou působit na velké vzdálenosti, modulovat čichové neurony a odpuzovat komára před kontaktem s hostitelem. Doplňují kontaktní přístupy k hubení komárů (transfluthrin) Kontaktní repelenty jsou málo těkavé nebo netěkavé látky, které pravděpodobně modulují neurony v nohou nebo v ústním ústrojí hmyzu a způsobují, že odpudí komára po přistání nebo sondování hostitele (DEET, icaridin, IR3535, PMD)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=