116 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2025;74(2):114-116 / www.csfarmacie.cz SOCIÁLNÍ FARMACIE A LÉKÁRENSTVÍ Správná skladovací praxe zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro u poskytovatelů zdravotních služeb kontinuálně a nevyžadují fyzickou obsluhu, oproti min/max teploměrům, a jsou proto vhodné do skladů s omezeným provozem. Finančně nejnákladnějším řešením teplotního monitoringu je pak centrální systém, který v mnoha případech vyžaduje i rozsáhlé stavební úpravy skladu. Teplotní monitoring však není samoúčelný a vyžaduje kontrolu, stanovení alarmů a následné řešení v případě překročení nastavených limitních hodnot. Překroční limitních teplotních hodnot, ať se jedná o dolní nebo horní mez stanoveného teplotního rozsahu pro skladování, je vhodné konzultovat příslušným výrobcem prostředku, který stanoví, jakým způsobem bude s daným prostředkem dále nakládáno. U mnoha prostředků znamená překročení limitních teplotních hodnot prakticky jejich znehodnocení, které vylučuje další bezpečné použití. Takové prostředky je nutné zlikvidovat v souladu se stanovenými interními postupy. V případě, že skladujeme zdravotnické prostředky s parametrem vlhkosti, pak je vhodné zvolit teplotní měřidla s možností měření vlhkosti. Sklad vyžaduje pravidelnou kontrolu skladovaných prostředků i s ohledem na jejich danou exspiraci či možné poškození. Vyhláška 377 dává povinnost mít označené a oddělené místo, kam se prostředky exspirované či poškozené odkládají tak, aby bylo zamezeno jejich použití při poskytování zdravotních služeb. Dále se pak s těmito prostředky nakládá v souladu s interními postupy s ohledem na platnou odpadovou legislativou. V rámci vyhlášky 377 jsou stanoveny i povinnosti vztahující se k archivaci dat záznamů teplotních měření, a to po dobu tří let; uchovávání záznamů úklidu po dobu jednoho roku (4). Záznamy se mohou uchovávat v listinné či elektronické podobě. Poskytovatelé zdravotních služeb často provádějí současně archivaci jak v listinné, tak elektronické podobě. Záznamy o úklidu musí být přístupny k nahlédnutí (4), proto v praxi se tyto záznamy nacházejí často přímo ve skladovacích prostorech. Závěr Závěrem lze konstatovat, že skladovací prostor prostředků, z pohledu výše uvedených právních předpisů (3, 4), je prostorem regulovaným se stanovenými minimálními požadavky pro zajištění bezpečnosti prostředků určených k následnému použití v praxi při poskytování zdravotních služeb. Poskytovatelé zdravotních služeb by tedy měli mít na zřeteli, že odpovědnost za prostředek začíná již při jeho přejímce od distributora. Bez řádně uskladněných prostředků nelze poskytovat zdravotní služby bezpečně jak pro pacienta, tak pro lékaře a obsluhující personál. U prostředku, který nebyl řádně skladován dle pokynů výrobce, může u dojít ke zhoršení jeho vlastností nebo účinnosti, což představuje zdravotní riziko, a tím se zvyšuje možnost vzniku závažné nežádoucí příhody. Vhodné skladovací prostory a dodržení správné skladovací praxe je jedním ze základních požadavků nakládání s prostředky, neboť jen tak lze poskytovat zdravotní služby bezpečně a účinně. Požadavky správné skladovací praxe jsou vyžadovány a kontrolovány ze strany regulačního orgánu. Kontrolní praxe ukazuje, že skladovací prostory poskytovatelů zdravotních služeb jsou často opomíjenou částí zdravotnického zařízení. Osobní angažovanost a odpovědnost vedoucích pracovníků zdravotnických zařízení v problematice správné skladovací praxe prostředků je nezbytná pro zajištění vysoké úrovně kvality poskytovaných zdravotních služeb. LITERATURA 1. Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Text s významem pro EHP), Úřední věstník Evropské unie L 117, 5. 5. 2017. http://data.europa.eu/eli/reg/2017/745/2025-01-10. 2. Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU, EHS (Text s významem pro EHP), Úřední věstník Evropské unie L 117, 5. 5. 2017. http://data.europa.eu/eli/reg/2017/746/2025-01-10. 3. Zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů. Available from:: https://www.e-sbirka. cz/sb/2022/375?zalozka=text. 4. Vyhláška č. 377/2022 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. Available from: https://www.e-sbirka.cz/sb/2022/377?zalozka=text. Hypertenze 6. aktualizované vydání Jiří Widimský a kol. Arteriální hypertenze dnes patří k nejčastějším a také nejzávažnějším onemocněním, zejména vzhledem k zásadnímu vlivu na kardiovaskulární úmrtnost. Farmakoterapie hypertenze prodělala v posledních 15 letech velký pokrok, který však v široké preskripční praxi není vždy využíván. Věříme, že nová publikace přispěje k zvýšení efektivity léčby hypertenze v ČR. Aktualizované šesté vydání knihy Hypertenze – nejvýznamnější publikace na českém trhu věnované problematice krevního tlaku – přináší aktuální stav poznání, včetně recentních platných doporučení. Autorský kolektiv vedený prof. MUDr. Jiřím Widimským, CSc., (III. interní klinika VFN) tvoří přední odborníci v této problematice, včetně členů výboru společnosti. Maxdorf 2025, 602 str., barevné ilustrace, edice Jessenius ISBN: 978-80-7345-822-5 Cena: 1 195 Kč Formát: 154 × 230 mm, pevná KNIŽNÍ NOVINKA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=