| 113 / Čes. slov. Farm. 2025;74(2):108-113 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz PRO PRAXI KLINICKÉHO FARMACEUTA Zdroje dat a odborných informací o farmakoterapii v těhotenství Léková informační centra LIC jsou alternativou k TIS, které nemusí být vždy aktivní v dané zemi. Jedná se o odborná pracoviště, kde vyškolení pracovníci vyhledávají, shromažďují, zpracovávají, kriticky hodnotí a interpretují informace o léčivech, a to veřejnosti odborné či laické. Snahou LIC je využívat co nejširší škálu kvalitních a aktuálních zdrojů informací s podporou principů medicíny založené na důkazech. Tímto přístupem tak pomáhají v rozhodovacích procesech při podávání léčiv v klinické praxi. Hlavní činností LIC je zpracování informací o léčivech na základě lékových dotazů, které se dotýkají různorodé problematiky používané farmakoterapie (např. lékové interakce, nežádoucí účinky léčiv, indikace a dávkování, dostupnost na trhu apod.). Problematika bezpečnosti podání léčiv v těhotenství a při kojení bývá také často předmětem řešených lékových dotazů (53, 54). V ČR existuje hned několik LIC působících při fakultních nemocnicích. LIC Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové je jediným univerzitním centrem a druhým nejstarším LIC v ČR (založeno 1994). Od roku 2024 členové tohoto LIC participují v projektu BIPOLE (Biomedicínské indikátory pro personalizovanou medicínu), kde se mimo jiné podílí na vývoji informačního webu zaměřeného na účinnost a bezpečnost léčiv používaných u těhotných a kojících žen a jeho testování jeho využitelnosti laickou i odbornou veřejností (53). Pokud nejsou LIC aktivní, případně se nezabývají problematikou těhotných a kojících žen, lze se také obrátit na oddělení klinické farmacie. Tato situace platí například pro Slovensko, kde se systematicky oblastí léčiv v těhotenství zabývá především Oddelenie klinickej farmakológie v Univerzitnej nemocnici Bratislave – Nemocnica Ružinov (55). Závěr Naprostá většina těhotných žen užívá v průběhu těhotenství alespoň jedno léčivo, přičemž nejčastěji jde o analgetika a antipyretika, antianemika, léčiva ovlivňující gastrointestinální trakt, vitaminy a antibiotika. Navzdory zvyšující se expozici léčivům zůstává incidence vrozených vývojových vad na úrovni přibližně 3 %, což naznačuje, že farmakoterapie během těhotenství může být bezpečná, pokud byla důkladně posouzena všechna potenciální rizika. Nežádoucí účinky léčiv se však mohou ve srovnání s vrozenými abnormalitami projevit i v jiných oblastech, například ve vyšším počtu spontánních potratů, nízké porodní hmotnosti či nezralosti novorozenců (7, 31). Obavy z rizika farmakoterapie na matku a plod vyžadují stále častější pomoc při kritickém zhodnocení bezpečnosti podávaných léčiv. Dostupnost kvalitních a validních informací o farmakoterapii v těhotenství je zásadní pro rozhodování zdravotníků. Existuje široká škála různých informačních zdrojů, které lze využít pro racionální rozhodování ohledně farmakoterapie v těhotenství. Tradiční zdroje, jako je SmPC, jsou často nedostatečné nebo příliš obecné. Proto je důležité využívat řadu dalších informačních zdrojů. Obvykle se při hledání požadovaných informací nejprve přistupuje k terciárním a sekundárním zdrojům zahrnujícím odborné monografie, multidisciplinární doporučené postupy, a robustní faktografické databáze, nicméně v problematice těhotenství je z důvodu limitací předregistračního testování nutné často využívat i primární zdroje včetně systémů hlášení nežádoucích účinků a jednotlivých kazuistik, které naznačují, nikoliv potvrzují, potenciální riziko. Užívání léčiv v těhotenství vyžaduje specifický přístup v hledání a zpracování informací, kdy nelze vybrat jednoznačně preferenční zdroje informací. Žádný ze zdrojů není univerzální a je doporučeno při řešení klinických dotazů zdroje kombinovat. V případě problematiky těhotenství je třeba také zohlednit celou řadu faktorů, které mohou ovlivnit dopad léčiva na zdraví matky a plodu, například trimestr, věk rodičky, počet užívaných léčiv, důvod podání léčiva, délka léčby apod. (54). Přístup k některým informačním zdrojům může být v praxi omezený. V takovém případě mohou k řešení dotazu přispět a situaci kriticky zhodnotit TIS, respektive LIC, které operují systematickým přístupem k řešení otázek bezpečnosti a účinnosti farmakoterapie v těhotenství. Vedle přístupu k informačním zdrojům mohou také často disponovat multidisciplinárním týmem řešitelů a zkušenostmi z předešlých lékových dotazů evidovaných v interních databázích. Mezinárodní spolupráce v rámci sítí, jako jsou ENTIS či OTIS, pak umožňuje sdílení dat a harmonizaci doporučení, což přispívá k optimálnímu nastavení terapeutických režimů během těhotenství. Vzhledem k neustálému vývoji v oblasti léčiv a klinických poznatků je klíčové, aby zdravotníci využívali nejaktuálnější informace a využívali principy medicíny založené na důkazech. Pouze tak lze zajistit bezpečnou a efektivní farmakoterapii u těhotných žen. Poděkování: Práce vznikla za podpory projektu Biomedicínské indikátory pro personalizovanou medicínu (BIPOLE), reg. č. CZ.02.01.01/00/23_021/0008439, který je spolufinancován Evropskou unií, a za spolupráce s Lékovým informačním centrem Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové. LITERATURA 1. Binder T. Farmakoterapie v graviditě. Klin Farmakol Farm. 2019;33(4):12-9. 2. Vachek J, Tesař V, Zakyianov O, et al. Farmakoterapie v těhotenství a při kojení. 2. vydání. Praha: Maxdorf Jesenius; 2016. 3. Costantine MM. Physiologic and pharmacokinetic changes in pregnancy. Front Pharmacol. 2014 Apr 3;5:65. 4. Kaye DK. The moral imperative to approve pregnant women's participation in randomized clinical trials for pregnancy and newborn complications. Philos Ethics Humanit Med. 2019 Sep 6;14(1):11. 5. Hunt A, Banner N, Littler K. The global forum on bioethics in research meeting, "ethics of research in pregnancy": emerging consensus themes and outputs. Reprod Health. 2017 Dec 14;14(Suppl 3):158. 6. Rožníčková E. Analýza dotazů lékového informačního centra zaměřených na farmakoterapii u těhotných a kojících žen. Hradec Králové: Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové; 2023. 7. Benevent J, Araujo M, Hurault-Delarue C, et al. Pharmacoepidemiology in pregnancy. Therapie. 2019 Apr;74(2):289-300. 8. Malone P, Kier KL, Stanovich JE, Malone MJ. Drug information: a guide for pharmacists. 5. edition. New York: Mc Graw Hill Education. 2014. 9. Wood ME, Andrade SE, Toh S. Safe Expectations: Current State and Future Directions for Medication Safety in Pregnancy Research. Clin Ther. 2019 Dec;41(12):2467-76. 10. Clinical Postapproval Pregnancy Safety. Studies Guidance for Industry. [Internet]. U.S. Department of Health and Human Services, Food and Drug Administration; c2019. [cit. 3. 2. 2025]. Available from: https://www.fda.gov/media/124746/download. 11. VigiBase. [Internet]. Sweden: Uppsala Monitoring Centre; c2025. [cit. 3.2. 2025]. Available from: https://who-umc.org/vigibase. Další literatura u autorek a na www.csfarmacie.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=