112 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2025;74(2):108-113 / www.csfarmacie.cz PRO PRAXI KLINICKÉHO FARMACEUTA Zdroje dat a odborných informací o farmakoterapii v těhotenství tabáze Micromedex, konkrétně v ní obsažený set databází Reprorisk, poskytující informace o reprodukčních rizicích léčiv, chemických látek, fyzikálních faktorů a faktorů životního prostředí. Součástí je například tzv. Reprotox, databáze založená Centrem pro reprodukční toxikologii ve Washingtonu v USA informující o dopadech léčiv, nutričních látek, fyzikálního a chemického prostředí na reprodukci a vývoj člověka. Více než 5 000 teratologických článků shrnuje všechny aspekty reprodukce včetně plodnosti, těhotenství, kojení, vývoje novorozence a expozic u mužů. Monografie jsou pravidelně aktualizovány toxikology, farmakology a genetiky. Dalším zdrojem přístupným v Micromedexu je Shepardův katalog poskytující kompilace vědeckých informací o teratologických účincích léčiv, chemikálií a infekčních agens. Přezkoumává informace o více než 3 700 látkách ze studií na lidech, zvířatech či in vitro (40). Doporučené postupy Dostupné jsou převážně doporučené postupy obecného charakteru, respektive tvořené odbornými společnostmi zaměřenými na určitou terapeutickou skupinu. Alternativou jsou doporučené postupy gynekologických a porodnických odborných společností. V obou případech platí nutnost sledovat aktualizace daných dokumentů, které nejsou vždy u doporučených postupů pravidlem. Z postupů obecného charakteru obsahujících kapitoly o těhotenství lze zmínit britský National Institute for Health and Care Excellence, který volně zpřístupňuje stručné postupy o prevenci a léčbě různých nosologických jednotek. Věnuje se také typickým onemocněním vyskytujícím se v těhotenství, jako je hypertenze (41). Širokou škálu doporučení u těhotných žen nabízí australské a novozélandské odborné společnosti. V tomto ohledu to jistě souvisí s klasifikačním systémem pro předepisování léčiv v těhotenství, který byl v Austrálii vyvinut a v současnosti patří k mezinárodně platným systémům. Australský regulační úřad provozuje i volně dostupnou online databázi pro předepisování léčiv v těhotenství, která je určena především pro zdravotnické pracovníky, má velmi obecnou povahu, je pravidelně aktualizovaná. Databáze je určena jako možná podpora v rozhodování o preskripci, nikoliv jako jedinečný zdroj pro komplexní zhodnocení farmakoterapie podávané během těhotenství (42). Z poskytovatelů odborných doporučených postupů se jedná především o The Royal Women´s Hospital v Melbourne, největší australskou nemocnici specializující se na péči o zdraví žen a novorozenců. Nemocnice provozuje online databázi volně přístupných doporučených postupů a placenou databázi Pregnancy and Breastfeeding Medicines Guide pro zdravotnické profesionály obsahující stručné monografie o farmakoterapii v těhotenství a kojení. Nemocnice také aktivně provozuje informační servis vedený farmaceuty poskytující odpovědi na lékové dotazy po telefonu, respektive přes online webový formulář (43). Dále Society of Obstetric Medicine of Australia and New Zealand (SOMANZ) a The Royal Australian and New Zealand College of Obstetricians and Gynaecologists (RANZCOG) jsou mezioborové společnosti vytvářející či revidující odborná doporučení, směrnice a informace pro pacienty (44, 45). Další neméně známou klasifikací, která slouží pro doporučení, kdy bezpečně podávat léčiva v těhotenství, je systém vyvinutý Food and Drug Administration. Tento systém v poslední dekádě zaznamenal výrazné změny, neboť písmenová kategorizace A, B, C, D a X nahradila podrobnější a specifičtější formát hodnocení, tzv. Pregnancy and Lactation Labeling Rule (46). Česká lékárnická komora vydala začátkem roku 2025 doporučený postup ohledně farmakoterapie v těhotenství zpracovaný PharmDr. Karolinou Tížkovou, téže autorky výše zmíněné monografie. Jedná se o velmi stručný návod, který lze použít v případě léčby nejčastějších stavů, se kterými se lze setkat při konzultační činnosti v lékárně (47). Další specificky zaměřené zdroje Cybele je pravidelně aktualizovaná databáze zabývající se bezpečností léčiv v těhotenství a při kojení, která vznikla jako projekt Farmaceutické fakulty Katholieke univerzity v Leuven v Belgii. Databáze byla zpřístupněna široké veřejnosti roku 2020, a to v nizozemštině a francouzštině. Vzniku předcházely dvě knihy s obdobnou tematikou publikované v 90. letech 20. století. Autory projektu jsou lékaři a farmaceuti. V současnosti se pracuje na integraci databáze do výdejního či předpisového zdravotnického softwaru. Součástí databáze jsou také klinické informace týkající se otcovských expozic či bezpečnosti užívání léčivých rostlin v těhotenství a při kojení. Databáze rozděluje rizikovost těhotenství do prekoncepčního, trimestrálního a perinatálního období znázorněného pomocí barev semaforu. Informace čerpá z mnoha literárních zdrojů, regulačních autorit či informačních center (48). Centrum Infpreg provozované ve švédské Univerzitní nemocnici Karolinska ve Stockholmu vzniklo v roce 1999. Od té doby shromažďuje znalosti o infekcích a jejich možných účincích na těhotenství. V centrem provozované interaktivní databázi lze najít multidisciplinární informace o dopadu infekce na zdraví matky či dítěte, možnostech diagnostiky a léčby, kompatibilitě farmakoterapie s kojením, doporučení pro očkování či jiných preventivních opatření. Databáze obsahuje každoročně aktualizované volně dostupné informace ve švédštině ve dvou verzích, a to pro širokou veřejnost a zdravotnické pracovníky (49). Dalším švédským zdrojem je volně dostupná databáze Janusmed, jež poskytuje informace o použití LP registrovaných ve Švédsku v těhotenství a při kojení. Spravuje ji tamní Správa zdravotní a lékařské péče a za obsah odpovídá multidisciplinární tým zdravotníků. Databáze je určena primárně pro zdravotnické pracovníky. Informace jsou čerpány např. ze švédského registru lékařských porodů. Obsah je ve švédštině a průběžně aktualizován (50). Maternity and Infant Care Database je bibliografická britská databáze určená pro předplatitele, obsahující přes 300 000 záznamů o prekoncepční péči, těhotenství, prenatální péči, porodu, postnatální péči, kojení a péči o kojence do dvou let věku. Databáze je určena primárně pro porodní personál a dostupná je od roku 1988 (51). Teratogen Information System (TERIS) provozuje online databázi obsahující informace o teratogenních rizicích léčiv, enviromentálních látkách, infekcích či vakcínách. TERIS byl založen klinickým genetikem prof. Friedmanem v roce 1986 v USA. Databáze je určena primárně zdravotnickým profesionálům, vědcům a farmaceutickým firmám. Každá monografie je před svým zveřejněním schvalována multidisciplinárním poradním výborem, který na základě konsensu generuje teratogenní riziko. Součástí předplatného je také přístup do výše zmíněného Shepardova katalogu teratogenních látek (52).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=