| 111 / Čes. slov. Farm. 2025;74(2):108-113 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz PRO PRAXI KLINICKÉHO FARMACEUTA Zdroje dat a odborných informací o farmakoterapii v těhotenství populační registr provozovaný Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Jsou zde evidovány všechny vrozené vady, vzácná onemocnění či geneticky podmíněná onemocnění diagnostikovaná v dětství či dospělosti. Sledování četnosti vrozených vad slouží k tvorbě koncepce státní zdravotní politiky (27). Analogicky působí na Slovensku Národný register vrodených chyb, který provozuje Národné centrum zdravotnických informácií (28). Vedle národní úrovně probíhá pravidelné hlášení vývojových vad na celoevropské (European Concerted Action on Congenital Anomalies and Twins, EUROCAT) a celosvětové úrovni (International Clearinghouse for Birth Defects Surveillance and Research, ICBDSR). EUROCAT vznikl v roce 1979 jako evropská síť populačních registrů pro dohled nad vrozenými anomáliemi. Spravuje data ze všech členských registrů a uvolňuje je pro výzkumné účely. ČR reprezentuje Klinika lékařské genetiky ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. ICBDSR je nezisková mezinárodní organizace založená v roce 1974 v Helsinkách a je přidružena ke Světové zdravotnické organizaci. Sdružuje registry pro sledování vrozených vad z celého světa včetně českého Národního registru reprodukčního zdraví (29, 30). I farmaceutické společnosti mohou zřídit těhotenské registry pro sledování a vyhodnocování prenatálních expozic schváleným LP. Zřízení takových registrů může být doporučeno či požadováno regulačními autoritami, zejména když LP budou pravděpodobně užívány těhotnými ženami. Data jsou získávána prospektivně metodou rozhovoru mezi lékařem a těhotnou ženou. Obecně nevýhody registrů zahrnují dobrovolnost registrace a s tím související nízký počet registrovaných pacientek, potenciální selekční předpojatost a chybějící údaje v dokumentaci. Příkladem těhotenského registru je Antiretroviral Pregnancy Registry nebo COVID-19 Vaccines International Pregnancy Exposure Registry (7, 10). Odborné zdroje informací o léčivech užívaných v těhotenství V rámci posuzování účinnosti a bezpečnosti farmakoterapie v těhotenství lze využít různé odborné literární zdroje informací o léčivech, které shrnují a na příkladech demonstrují dostupné informace v této oblasti. Vždy je doporučeno využívat aktuální a recenzované informace založené na medicíně na důkazech, přičemž se obvykle při hledání požadovaných informací v první řadě přistupuje k terciárním zdrojům (např. monografie, doporučené postupy, faktografické databáze), až posléze jsou rešeršovány sekundární zdroje (např. systematické přehledy a metaanalýzy, bibliografické databáze) a primární výzkum. V případě těhotenství je však situace složitější kvůli omezené dostupnosti informací a dat a mnohdy nezbývá, než se spolehnout na jednotlivé kazuistiky a další signální studie, jak bylo uvedeno výše v textu, případně na klinickou erudici specialistů a informačních center (Tab. 1). Nezbytné je využívat v dané problematice více než jeden informační zdroj (8). Monografie a faktografické databáze Z terciárních informačních zdrojů je nejčastěji přistupováno jednak do knih v tištěných, elektronických či online verzích, jednak do online faktografických biomedicínských databází. Pokud kniha nabízí monografie léčiv, sama o sobě může být považována za faktografickou databázi, což je příklad hned prvního uvedeného titulu. Mnohé knihy jsou zaměřené na specifickou skupinu léčiv nebo onemocnění a obsahují pouze kapitoly o podávání určitých léčiv u těhotných žen. To platí i pro online databáze, které jsou spíše všeobecného charakteru a jen některé obsahují moduly zaměřené na reprodukční zdraví. Kniha Drugs in Pregnancy and Lactation od autorů Briggs a kol. je jedním z nejvíce využívaných komplexních zdrojů v hodnocení bezpečnosti léčiv podávaných v těhotenství a při kojení. Je sepsána americkými lékaři a klinickými farmaceuty, kteří se podílejí na péči o těhotné či kojící ženy. První vydání bylo publikováno již v roce 1983, poslední 12. vydání vyšlo v roce 2021. Vedle tištěné verze je dostupná i e-kniha, online verze a aplikace, přičemž online verze je pravidelně aktualizována (31). Z dalších monografií vydaných v posledních pěti letech lze zmínit Neonatal Formulary: Drug Use in Pregnancy and the First Year of Life (2020, 8. vyd.). Autorem je britský neonatolog S. Ainsworth, který předkládá monografie léčiv pro předepisování v těhotenství, při kojení, u novorozenců a kojenců (32). Clinical Pharmacology During Pregnancy (2021, 2. vyd.) je pětisetstránková publikace od autorů D. Mattison a AL. Halbert pojednávající o léčbě vybraných nosologických jednotek v těhotenství (33). Pro zdravotnické profesionály je určena i čtyřsetstránková kniha Handbook of Obstetric Medicine (2021, 6. vyd.) od britské porodní lékařky C. Nelson-Piercy popisující nejčastější a nejzávažnější onemocnění, se kterými se lze setkat při péči o těhotné ženy. Vychází také jako e-kniha (34). Mnohými autory je doporučována, nicméně není nověji aktualizována, kniha Drugs During Pregnancy and Lactation: Treatment Options and Risk Assessment (2015, 3. vyd.) od německých autorů Schaefer C a kol. Tato publikace uvádí rizika léčiv, diagnostických postupů, očkování, toxických látek, polutantů, bylin nebo doplňků stravy používaných v těhotenství a při kojení. Tištěná verze byla vedle původního německého jazyka publikována i v jazyce anglickém, čínském a ruském (35). V posledních pěti letech publikované knihy v českém jazyce, které jsou v klinické praxi často využívané a jsou určené nejen lékařským profesím, ale i farmaceutům, sestrám či porodním asistentkám, zahrnují následující tituly: Moderní farmakoterapie v gynekologii a porodnictví (Fait T., Zikán M., Mašata J., 2024, 4. vyd.; přehledná a praktická monografie, která získala odborná ocenění) (36), Tabulky léčiv v těhotenství a při kojení (Tížková K., 2023, 1. vyd.; autorkou příručky s praktickými tabulkami je klinická farmaceutka) (37), Antibiotika a infekce v těhotenství a laktaci (Adámková V., 2022, 1. vyd.; kniha pojednává o léčbě infekcí v těhotenství a je určena pro mezioborové auditorium) (38), Nemoci v těhotenství a řešení vybraných závažných peripartálních stavů (Binder T., 2020, 1. vyd.; autorem je lékař gynekolog, dostupná je e-verze) (39). Ze starších titulů je vhodné zmínit knihu Farmakoterapie v těhotenství a při kojení (Vachek J., Tesař V., Zakyianov O., a kol., 2016, 2. vyd.), která podává komplexní a detailní informace o léčivech u daných populačních skupin (2). Faktografické všeobecné a nezávislé databáze (American Hospital Formulary Service Drug Information, British National Formulary, Martindale, UptoDate apod.) obsahují spíše stručné až omezené informace o těhotenství reflektující mnohdy SmPC. Ucelenější pohled na možné toxické působení léčiv na matku a plod uvádí placená da-
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=