| 109 / Čes. slov. Farm. 2025;74(2):108-113 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz PRO PRAXI KLINICKÉHO FARMACEUTA Zdroje dat a odborných informací o farmakoterapii v těhotenství kojení) proto nabývá na stále větším významu a vyšší poptávka po aktuálních a relevantních informacích je zřejmá. Důvodů, proč je častěji vyžadováno posouzení vhodnosti farmakoterapie u těhotných žen, je celá řada. Mezi ně patří zvyšující se výskyt onemocnění v mladém věku, vstup nových léčiv na trh, rostoucí průměrný věk rodiček, častější přítomnost chronických onemocnění u těhotných žen nebo nárůst počtu rizikových těhotenství (2). Dostupnost informací o léčivech používaných u této populační skupiny je však nižší než u ostatních skupin pacientů, zejména pokud jde o nová léčiva. Situaci dále komplikuje heterogenita těhotenství a probíhající významné fyziologické změny v téměř všech tělesných systémech ženy (3). Navíc těhotné ženy nejsou zařazovány do většiny klinických předregistračních studií, pokud léčiva nejsou přímo určena pro použití v těhotenství, což omezuje možnost ověření jejich bezpečnosti (4, 5). Poskytování odborných informací o léčivech patří mezi nezbytné a důležité dovednosti farmaceutů s cílem zlepšit péči o pacienta. Základním zdrojem dat týkajících se účinnosti a bezpečnosti registrovaných léčivých přípravků (LP) při poskytování farmaceutické péče je obvykle souhrn informací o přípravku (SmPC). Tento dokument sice obsahuje oddíl 4.6 Těhotenství a kojení, avšak často poskytuje pouze stručné údaje obecného charakteru a nabádá zdravotníky k nadměrné opatrnosti, aniž by dostatečně vysvětlil pozadí oficiálního doporučení. Teoretické informace z SmPC je proto vhodné doplnit o další odborné informační zdroje o léčivech a o konkrétní klinické zkušenosti (1, 2). Ve specifických případech je pak možné se obrátit na léková informační centra (LIC), respektive teratologické informační služby (TIS), které poskytují informace zpracované podle principů medicíny založené na důkazech (6). Předkládaný článek přináší narativní přehled odborných informačních zdrojů o léčivech používaných v těhotenství včetně zdrojů dat, které jsou využívány k hodnocení bezpečnosti farmakoterapie v těhotenství a je možné se na ně v klinické praxi odkázat. Metodika vyhledávání Zdroje dat a odborné informační zdroje o léčivech byly vyhledávány pomocí databáze PubMed, běžného internetového vyhledávání, doporučené literatury mnohých odborných společností, webových stránek LIC a TIS či monografií zaměřených na problematiku farmakoterapie v těhotenství. Preferenčně byly vyhledávány zdroje psané v angličtině, češtině, francouzštině, němčině a slovenštině. Existuje široká škála informačních zdrojů, které lze využít pro racionální rozhodování ohledně farmakoterapie v těhotenství. Jednotlivé typy možných informačních zdrojů shrnuje tabulka 1. Zdroje dat pro hodnocení bezpečnosti léčiv v těhotenství Před registrací originálních LP probíhají pouze testy na embryotoxicitu a mutagenitu u zvířat, přičemž získané výsledky nelze jednoznačně extrapolovat na lidskou populaci. K dispozici mohou být také strohé údaje o náhodných neplánovaných těhotenstvích v rámci randomizovaných kontrolovaných klinických studií. Většina dostupných informací však pochází z postmarketingových studií až po uvedení léčiva na trh (7). V rámci identifikace a průkaznosti vztahů mezi expozicí léčivům a jejich dopadem na průběh a výsledek těhotenství v reálné klinické praxi se uplatňují farmakoepidemiologické studie. Hodnocení terapeutické hodnoty léčiv v těhotenství by mělo být prováděno prostřednictvím rozsáhlých observačních analytických studií. Překážkou je zde však potřeba velké populace a dlouhého času sledování k prokázání asociace související se vzácnými expozicemi či vzácnými nežádoucími účinky. V současnosti jsou tak rámci observačních studií využívány spíše zdroje dat deskriptivního charakteru odhalující signály, které naznačují míru rizika, dle kterého jsou pak nastavena opatření regulující použití léčiva v těhotenství. Například se jedná o stažení LP z trhu, které je typické zejména pro vysoce riziková teratogenní léčiva, omezení preskripce na specializovaného lékaře či programy prevence početí (7, 8, 9). V následujícím textu jsou popsány databáze hlášení podezření na nežádoucí účinky, teratologické informační služby a registry vrozených vývojových vad, které se primárně podílejí na sběru a hodnocení signálních dat ohledně bezpečnosti léčiv v těhotenství, a zároveň plní funkci vzdělávací, osvětovou, regulační, poradenskou apod. Databáze hlášení podezření na nežádoucí účinky léčiv Hlášení podezření na nežádoucí účinky léčiv tvoří základ farmakovigilance a slouží k monitorování bezpečnosti léčiv u žen, které byly vystaveny nepříznivému působení léčiv během těhotenství. Opakovaný výskyt několika hlášení o stejném nepříznivém účinku podporuje hypotézu o potenciální teratogenitě nebo fetální toxicitě LP. Takto byla dána příčinná souvislost pro teratogenní expozici např. u mykofenolátu či isotretinoinu. Mezi hlavní limity hlášení patří nekompletnost údajů či podhlásivost (7, 10). Příkladem farmakovigilanční databáze hlášení podezření na nežádoucí účinky léčiv je databáze Světové zdravotnické organizace VigiBase, která obsahuje hlášení od svého založení v roce 1968 a je pravidelně aktualizována. V roce 2015 byl spuštěn VigiAccess, veřejný přístup k informacím z VigiBase, jež zahrnuje na 40 miliónů anonymizovaných hlášení (11). Analogicky v Evropské unii jsou jednotlivá hlášení o podezření na nežádoucí účinky léčiv zaznamenávána v systému EudraVigilance spravovaném Evropskou lékovou agenturou. Od roku 2012 jsou informace z této databáze veřejně přístupné (12). Teratologické informační služby TIS byly zřízeny za účelem sběru a vyhodnocování dat ze sledování průběhu těhotenství náhodně exponovaných léčivům, drogám, infekčním agens a jiným exogenním látkám v důsledku perinatální expozice matky nebo otce. Hlavním cílem každé TIS je prevence vrozených vad prostřednictvím včasné detekce potenciálních rizikových faktorů a poTab. 1. Spektrum zdrojů pro čerpání informací o farmakoterapii v těhotenství Souhrn údajů o přípravku Předešlé dotazy řešené v klinické praxi Monografie, faktografické databáze Doporučené postupy Webové stránky a online databáze pro zdravotnické profesionály Léková informační centra, teratologické informační služby Farmakovigilanční databáze, webové stránky regulačních autorit Primární výzkum, sekundární výzkum (bibliografické databáze, systematické rešerše, metaanalýzy)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=