| 41 / Čes. slov. Farm. 2025;74(1):37-42 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz SAMOLÉČBA Pacient s alergickými příznaky a možnosti samoléčby lékařského předpisu patří lokálně působící léčivé přípravky, např. mast s obsahem hydrokortisonu nebo nosní sprej s obsahem beklometasonu nebo flutikasonu. Nejčastějším nežádoucím účinkem glukokortikoidů po nazálním podání je epistaxe, která většinou samovolně odeznívá, a často se vyskytuje suchá nebo podrážděná nosní sliznice. Proto se doporučuje jejich aplikace odkloněním trysky spreje od nosní přepážky (6, 36, 37). Hydrokortison vykazuje výrazný protizánětlivý, antialergický a imunomodulační efekt. Je indikován k symptomatické léčbě kožních alergických projevů. Mast není vhodné používat na akutní mokvavé formy, plísňová či jiná infekční onemocnění a na otevřené rány. Aplikace u dětí by neměla přesáhnout čtrnáct dní a v místě obličeje deset dní (6, 38). Beklometason má po lokálním podání silné protizánětlivé a vazokonstrikční účinky. Používá se v prevenci a léčbě celoroční a sezónní alergické rinitidy, včetně senné rýmy, jako suspenze ve formě nosního spreje u dospělých a dětí od 6 let (37). Flutikason má silnou protizánětlivou aktivitu a je dostupný ve volném prodeji jako suspenze ve formě nosního spreje. Používá se u dospělých pro symptomatickou léčbu alergické rinitidy na podkladě senné rýmy nebo jiných vzdušných alergenů. Maximálního účinku může být dosaženo po třech až čtyřech dnech trvalého používání. Léčbu je potřeba ukončit nebo se poradit s lékařem, pokud během sedmi dnů pravidelného používání nedojde ke zmírnění příznaků (39). Lokální sympatomimetika Pro zmírnění alergických příznaků se mohou používat lokální sympatomimetika působící na α-adrenergní receptory. Jejich účinek spočívá ve zvýšení tonu cév, čímž se snižuje lokální prokrvení nosní sliznice, a celkově snižují cévní permeabilitu. Následkem je snížení edému, podráždění, pálení, svědění a nadměrného slzení. Účinky jsou čistě symptomatické a přípravky nejsou určené k dlouhodobému používání. Mezi molekuly ve volně prodejných nosních přípravcích patří nafazolin, oxymetazolin, xylometazolin a tramazolin a polykompozitní molekuly s obsahem fenylefrinu a dimetindenu (6, 40). Délka aplikace by neměla být delší než 1 týden u dospělých a 3 dny u dětí z důvodu rizika atrofie nosní sliznice (rebound fenomén) a systémového působení. Mezi rizikové skupiny patří pacienti léčení inhibitory monoaminooxidázy (nebo léčbu ukončili před méně než dvěma týdny), pacienti s nekompenzovanou arteriální hypertenzí nebo jiným kardiovaskulárním onemocněním, zvýšeným nitroočním tlakem (zejména glaukomem s uzavřeným úhlem). U těchto pacientů se samoléčba lokálními sympatomimetiky nedoporučuje (40). V úvodu terapie je vhodné použití nazálních glukokortikoidů. Volně prodejné oční kapky obsahující tetryzolin lze použít na dočasné zmírnění hyperemie při alergické rinitidě. Jsou indikovány pro dospělé a děti od 6 let, na doporučení lékařem i pro děti od 2 let (6, 40). Režimová opatření K základním režimovým opatřením patří snaha o bezalergenový režim a úpravu prostředí. Z toho důvodu je vhodné, aby pacient poznal alergeny vyvolávající jeho obtíže a snažil se vyvarovat jejich působení, např. vyhýbáním se rozkvetlým loukám, sekání trávy, minimalizací větrání, omezením kontaktu s domácími zvířaty a s dalšími alergeny v domácnosti a dalšími faktory, jako např. cigaretovým kouřem. V pylových sezónách omezit větrání a používat ochranné protipylové sítě v oknech. U alergií na blanokřídlý hmyz je důležité vyvarovat se rizikovému chování, jako je jídlo a pití venku v letních měsících nebo chůze naboso nebo nošení barevných oděvů, které přitahují hmyz (6, 8, 41, 42). Vhodné je praní povlečení jednou za dva týdny, lůžkovin jednou za dva až tři měsíce při teplotě nad 60 °C nebo jejich vystavení mrazu, případně používání hypoalergenních přikrývek nebo bezpečné domácí chemie. Koberce, čalounění a matrace pravidelně (alespoň jednou týdně) vysávat kvalitním vysavačem s HEPA filtrem. Mezi obecná režimová opatření patří zanechání kouření (u kuřáků), zvýšení sportovní aktivity, pobyt v solných jeskyních, lázeňská rehabilitace či dechová cvičení (42). Závěr Rostoucí incidence alergických onemocnění vede ke zvyšující se poptávce po bezpečné a účinné samoléčbě. Volně prodejné léčivé přípravky jsou určeny ke krátkodobé terapii méně závažných akutních příznaků. Patří mezi ně lokální nebo systémové přípravky obsahující antihistaminika, lokální přípravky s obsahem glukokortikoidů a adjuvantní lokální léčivé přípravky s obsahem α-sympatomimetik. Nedílnou součástí správného managementu alergických onemocnění je dodržování režimových opatření. Dlouhodobá samoléčba alergických onemocnění není obecně vhodná a k trvalému zlepšení příznaků je důležitá konzultace s lékařem. LITERATURA 1. Institute forQuality and Efficiency in Health Care. Overview: Allergies.Cologne: Infomed.org [Internet]. 2023 [cited 24/10/24]. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/ books/NBK447112/. 2. Alergie – statistiky. In: Centrum alergie [Internet]. [cited 24/10/24]. Available from: Alergie–statistiky–Centrum alergie.cz 3. Hospodka M, Seberová E, Seifert B, et al. Pacient s alergickým onemocněním v ordinaci praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2017. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP; 2017, 20 s. ISBN 978-80-86998-97-8. 4. Sršeň V. Počet alergiků mírně stoupá. Jen na léčbu alergické rýmy VZP loni vynaložila téměř 115 milionů korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [Internet]. [cited 24/10/24]. Available from: Počet alergiků mírně stoupá. Jen na léčbu alergické rýmy VZP loni vynaložila téměř 115 milionů korun –VZP ČR 5. Watt J. Hypersensitivity Reactions. Immunology [Internet]. 2021 [cited 24/10/24]. Available from: 1 –Hypersensitivity Reactions | Types | Compared | Geeky Medics. 6. Kotolová H. Alergické onemocnění – možnosti samoléčení. Prakt. lékáren. 2018;14(1):2228. 7. Kopelentová E, Vernerová E. Potravinové alergie z pohledu alergologa. Prakt. lékáren. 2016;13(5):242-247. 8. Mlejnková V. Alergická rýma. Institut klinické a experimentální medicíny [Internet]. 2010 [cited 24/10/24]. Available from: Alergická rýma | IKEM. 9. Vranová V, Vašut K. Doporučený postup: alergická rhinitida. Česká lékárnická komora [Internet]. 2018 [cited 27/01/25]. Available from: https://lekarnici.cz/wp-content/ uploads/2018/09/DP-Alergicka-rhinitida-2018-01-23.pdf. 10. Brachert C, Fokkens AJ, Haahtela T, et al. ARIA 2019: Doporučení péče o pacienty s alergickou rýmou v České republice. Alergie Supplementum Jan 2020. RESPIRAL, s.r.o., Plzeň, ČIPA ČR. 11. Salajka F, Teřl M, Prokeš M. Astma bronchiale – novelizace 2022. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP; 2022, 16 s. ISBN 978-80-88280-35-4.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=