250 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2024;73(4):245-250 / www.csfarmacie.cz PRO PRAXI KLINICKÉHO FARMACEUTA Přídatná léčba poruch chování u pacientů s kognitivním deficitem Závěr Kognitivní poruchy představují významný zdravotní problém, který ovlivňuje jak pacienty, tak jejich pečovatele. Jejich včasné rozpoznání a správná diagnóza je zásadní pro efektivní léčbu a zlepšení kvality života postižených osob. BPSD pak představují další výzvu, neboť mohou výrazně narušit denní život pacientů a výrazně zvýšit zátěž pro pečovatele. Efektivní management těchto symptomů zahrnuje jak nefarmakologické metody, tak pečlivě vybranou farmakoterapii, vždy s ohledem na individuální potřeby a rizika pro pacienta. Celkově je nezbytné zajistit komplexní přístup k léčbě těchto pacientů, který zahrnuje preventivní opatření, včasnou diagnózu, multioborový přístup aj., aby se dosáhlo pro pacienty s demencí co nejlepšího možného výsledku. LITERATURA 1. Mohr P, et al. Klinická psychofarmakologie. 2017. Praha: Maxdorf. ISBN: 978-80-7345-546-0. 2. Tašková I. Kognitivní poruchy vyvolané medikací II. Remedia. 2023;33(4):1-7. 3. Holmerová I, et al. Poruchy kognitivních funkcí u starších pacientů. Kap Kardiol. 2012;4:24-27. 4. Bartoš A. Kogitivní funkce, soběstačnost a kognitivní syndromy. Psychiatrie pro praxi. 2022;23(2):91-97. 5. Rektorová I. Neurodegenrativní demence. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2009;72/105(2):97-109. 6. Blazer DG et Schultz SK. (2018). Geriatric Psychiatry. Clinical Review Articles. Psychiatric Clinics of North America. Philadelphia: Elsevier. ISBN: 978-0-323-58170-7. 7. Tašková I, et al. (2021). Psychofarmaka v kazuistikách. 1. vydání. Praha: Maxdorf jesenius. ISBN: 978-80-7245-678-8. 8. Korábečný J, et al. (2020). Alzheimerova nemoc. Praha: Maxdorf. ISBN: 978-80-7345-643-6. 9. Jirák R. Poruchy chování a nálady u demencí. Psychiatrie pro praxi. 2011;12(2):56-60. 10. Taylor D, et al. (2018).The Maudsley Prescribing Guidelines in Psychiatry, 13. vydání. London: Wiley Blackwell. 11. Boustani M, Campbell N, Munger S, et al. Impact of anticholinergics on the aging brain: a review and practical application. Aging Health. 2008;4:311-320. 12. Nochaiwong S, Ruengorn C, Awiphan R, et al. Use of serotonin reuptake inhibitor antidepressants and the risk of bleeding complications in patients on anticoagulant or antiplatelet agents: a systematic review and meta-analysis. Ann Med. 2022 Dec;54(1):80-97. doi: 10.1080/07853890.2021.2017474. PMID: 34955074; PMCID: PMC8725830. 13. Rahman AA, He N, Rej S, et al. Concomitant Use of Selective Serotonin Reuptake Inhibitors and Oral Anticoagulants and Risk of Major Bleeding: A Systematic Review and Meta-analysis. Thromb Haemost. 2023 Jan;123(1):54-63. doi: 10.1055/a-1932-8976. Epub 2022 Aug 29. PMID: 36037829. 14. Ali A, Siddiqui AA, Ali M, et al. Meta-analysis on performance of ABC and GARFIELD- -AF compared to CHA2DS2-VASc and HAS-BLED in anticoagulated atrial fibrillation patients. Cardiovasc Revasc Med. 2023 Oct 12:S1553-8389(23)00848-5. doi: 10.1016/j.carrev.2023. 10. 007. Epub ahead of print. PMID: 37880043. 15. Gao X, Cai X, Yang Y, et al. Diagnostic Accuracy of the HAS-BLED Bleeding Score in VKA- or DOAC-Treated Patients With Atrial Fibrillation: A Systematic Review and Meta-Analysis. Front Cardiovasc Med. 2021 Nov 22;8:757087. doi: 10.3389/fcvm.2021.757087. PMID: 34881309; PMCID: PMC8648046. 16. Stahl MS. (2013). Stahl’s Essential Psychopharmacology: Neuroscientific Basis and Practial Applications (4th ed.). Cambridge: Cambridge University Press. ISBN: 978-1-107-68646-5. 17. Hsu WT, Esmaily-Fard A, Lai CC, et al. Antipsychotics and the Risk of Cerebrovascular Accident: A Systematic Review and Meta-Analysis of Observational Studies. J Am Med Dir Assoc. 2017 Aug 1;18(8):692-699. doi: 10.1016/j.jamda.2017. 02. 020. Epub 2017 Apr 18. PMID: 28431909. 18. CDPC 2015: Laver K, Cummin RG, Dyer SM, et al. Clinical practice guidelines for dementia in Australia. Med J Aust. 2016;204(5):191-193. Available from https://cdpc.sydney.edu. au/wp-content/uploads/2019/06/CDPC-Dementia-Guidelines_WEB.pdf 19. S3-Leitlinie „Demenzen“ (Langversion – Januar 2016). Available from https://dnvp9c1uo2095.cloudfront.net/cms-content/S3-Leitlinie_Demenzen_Langversion_2023_11_28_Final_1701248604534.pdf 20. Mühlbauer V, Möhler R, Dichter MN, et al. Antipsychotics for agitation and psychosis in people with Alzheimer’s disease and vascular dementia. Cochrane Database Syst Rev. 2021 Dec 17;12(12):CD013304. doi: 10.1002/14651858.CD013304.pub2. PMID: 34918337; PMCID: PMC8678509. 21. Zangani C, Giordano B, Stein HC, et al. Efficacy of tiapride in the treatment of psychiatric disorders: A systematic review. Hum Psychopharmacol. 2022 Sep;37(5):e2842. doi: 10.1002/hup.2842. Epub 2022 Mar 21. PMID: 35313032. 22. Roger M, Gerard D, Leger JM. Intérêt du tiapride dans les états d’agitation du sujet âgé. Revue des études publiées [Value of tiapride for agitation in the elderly. Review of published studies]. Encephale. 1998 Sep-Oct;24(5):462-8. French. PMID: 9850821 23. Allain H, Dautzenberg PH, Maurer K, et al. Double blind study of tiapride versus haloperidol and placebo in agitation and aggressiveness in elderly patients with cognitive impairment. Psychopharmacology (Berl). 2000 Mar;148(4):361-6. doi: 10.1007/s002130050064. PMID: 10928308. 24. Jirák R. Farmakoterapie neklidu u demencí. Doporučené postupy psychiatrické péče Psychiatrické společnosti ČLS JEP, 2018. Available from https://postupy-pece.psychiatrie. cz/specialni-psychiatrie/demence/farmakoterapie-neklidu. 25. Huhn M, Nikolakopoulou A, Schneider-Thoma J, et al. Comparative efficacy and tolerability of 32 oral antipsychotics for the acute treatment of adults with multi-episode schizophrenia: a systematic review and network meta-analysis. Lancet. 2019 Sep 14;394(10202):939-951. doi: 10.1016/S0140-6736(19)31135-3. Epub 2019 Jul 11. Erratum in: Lancet. 2019 Sep 14;394(10202):918. PMID: 31303314; PMCID: PMC6891890. 26. Wijdicks FME. Neuroleptic malignant syndrome. UpToDate. Available from www.uptodate.com. 27. Wu CC, Liao MH, Su CH, Poly TN, Lin MC. Benzodiazepine Use and the Risk of Dementia in the Elderly Population: An Umbrella Review of Meta-Analyses. J Pers Med. 2023 Oct 12;13(10):1485. doi: 10.3390/jpm13101485. PMID: 37888096; PMCID: PMC10608561. 28. Ferreira P, Ferreira AR, Barreto B, Fernandes L. Is there a link between the use of benzodiazepines and related drugs and dementia? A systematic review of reviews. Eur Geriatr Med. 2022 Feb;13(1):19-32. doi: 10.1007/s41999-021-00553-w. Epub 2021 Aug 17. PMID: 34403113. 29. Zhong G, Wang Y, Zhang Y, Zhao Y. Association between Benzodiazepine Use and Dementia: A Meta-Analysis. PLoS One. 2015 May 27;10(5):e0127836. doi: 10.1371/journal. pone.0127836. PMID: 26016483; PMCID: PMC4446315. 30. Reeve E, Farrell B, Thompson W, Herrmann N, Sketris I, Magin P, Chenoweth L, Gorman M, Quirke L, Bethune G, Forbes F, Hilmer S. Evidence-based Clinical Practice Guideline for Deprescribing Cholinesterase Inhibitors and Memantine. Sydney: The University of Sydney; 2018. The full guideline and supporting documents are available at: http://sydney. edu.au/medicine/cdpc/resources/deprescribing-guidelines.php. 31. Clodomiro A, Gareri P, Puccio G, et al. Somatic comorbidities and Alzheimer’s disease treatment. Neurol Sci. 2013 Sep;34(9):1581-9. doi: 10.1007/s10072-013-1290-3. Epub 2013 Feb 1. PMID: 23370896; PMCID: PMC3784058. 32. Guidelines for the Management of Behavioural and Psychological Symptoms of Dementia (BPSD). Summary document for Primary Care Produced November 2017 review date November 2020. Available from: https://lancsmmg.nhs.uk/media/1064/27-guidelines-for-bpsd-full-document-revised-may-2022.pdf.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=