| 113 / Čes. slov. Farm. 2024;73(2):113-117 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz SAMOLÉČBA Cestovatelské průjmy – co aktuálně poradit v lékárně? https://doi.org/10.36290/csf.2024.016 Cestovatelské průjmy – co aktuálně poradit v lékárně? Markéta Olšovská Lékárna IKEM, Praha Cestování do zahraničí s sebou nese riziko výskytu cestovatelských průjmů, které postihují 20 až 50 % jedinců. Tento článek se zaměřuje na definici, klasifikaci, epidemiologii, etiologii, prevenci a management léčby cestovatelských průjmů. Popisuje také doporučení pro pacienty cestující do rizikových oblastí, která může využít farmaceut při poradenské činnosti v lékárně. Klíčová slova: cestovatelský průjem, samoléčba, antimotilika, antisekreční léčiva, adsorbencia, rehydratace. Travellers’ diarrhoea – what to advise at a pharmacy currently? Traveling abroad carries the risk of traveler‘s diarrhea, which affects 20 to 50% of individuals. This article focuses on the defi nition, classification, epidemiology, etiology, prevention, and treatment management of traveler‘s diarrhea. It also describes recommendations for patients traveling to higher-risk areas, which can be used by pharmacists in counceling activities in the pharmacy. Key words: traveler’s diarrhea, self-treatment, antimotility agents, antisecretory drugs, adsorbents, rehydration. Úvod Průjem cestovatelů je nejčastější zdravotní komplikací, která se může vyskytnout při cestování do zahraničí. Vyskytuje se u 20–50 % osob (1). Definice a klasifikace Akutní forma cestovatelského průjmu je definována jako vodnatá stolice s frekvencí častější než 3× denně. Současně se může vyskytnout také křečovitá bolest břicha, nauzea, případně zvracení, horečka, tenesmus, příměs hlenu či krve ve stolici (1, 2). Pokud obtíže přetrvávají déle než 2 týdny, hovoří se o perzistentním průjmu, po 4 týdnech je průjem klasifikován jako chronický (1). Dle klinického obrazu je možné rozeznat průjem dyzenteriformní (horečka, křeče, ve stolici může být příměs hlenu a krve), choleriformní (vodnaté stolice bez příměsí, bez horečky) a s těžkým průběhem (závažná dehydratace, alterace celkového stavu) (2). Epidemiologie a etiologie Cestovatelským průjmem trpí nejčastěji osoby cestující do zemí s nižším hygienickým standardem než v zemi domovské. Rizikovost možnosti výskytu průjmu cestovatelů shrnuje tabulka 1 (1, 3). Nejčastějšími původci cestovatelských průjmů jsou bakterie. Jedná se především o Escherichia coli (enterotoxigenní, enteroagregativní a enteropatogenní), Campylobacter jejuni, Salmonella spp., Shigella spp., Plesiomonas shigelloides a Aeromonas spp. Virová etiologie cestovatelských průjmů je méně běžná. Viry způsobující cestovatelské průjmy jsou rotaviry a noroviry. Příčinou cestovatelských průjmů mohou být také ale prvoci (Giardia lamblia, Entamoeba histolytica, Cryptosporidium) (1). Prevence, profylaxe a management léčby Aby se cestovatelé dokázali vyhnout cestovatelským průjmům, je nezbytné dodržovat preventivní opatření. Ta se týkají hygieny, vody a úpravy pokrmů. Jedním ze zásadních opatření je kvalitní mytí rukou nejen před jídlem. Ruce je potřeba mýt 15–30 sekund dezinfekcí nebo 40–60 sekund tekutým mýdlem a vodou. Správný postup mytí rukou je uveden na obrázku 1 (4). Voda pro pití na cestách by měla být striktně balená. Nevhodné jsou nápoje s ledem, i když obsahují alkohol. Alkohol obsažený v nápojích není schopen případné patogeny zlikvidovat. Některé zdroje uvádějí, Mgr. Markéta Olšovská Lékárna IKEM, Praha marketa.olsovska1@gmail.com Cit. zkr: Čes. slov. Farm. 2024;73(2):113-117 Článek přijat redakcí: 15. 4. 2024 Článek přijat po recenzích: 16. 5. 2024
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=