Česká a slovenská farmacie – 2/2024

| 95 / Čes. slov. Farm. 2024;73(2):93-102 / ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE www.csfarmacie.cz PŮVODNÍ PRÁCE Polékové hospitalizace – zkušenosti z České republiky následně podrobeny konsenzuálnímu, na sobě nezávislému hodnocení třemi klinickými farmaceuty. Klasifikace Ke kódování léčiv byla využita anatomicko-terapeuticko-chemická (ATC) klasifikace (11). Pro klasifikaci klinických projevů byl využit slovník medicínské terminologie pro regulační činnosti (MedDRA) (12). Výpočet potřebné velikosti souboru a statistická analýza K výpočtu potřebné velikosti souboru byl použit následující vzorec: n=Z2 P(1-P)/d2. P vyjadřuje očekávanou prevalenci, Z vyjadřuje proměnnou odpovídající intervalu spolehlivosti a d vyjadřuje požadovanou přesnost. Na základě 95% intervalu spolehlivosti (Z = 1,96), zvolené přesnosti (d = 2 %) a prevalence 15,4 % (získané z nejnovějšího systematického přehledu studií (13)) představovala potřebná velikost souboru pro odhad prevalence polékových hospitalizací 1 252 hospitalizací. K analýze dat byla využita deskriptivní statistika. Kategorické proměnné byly vyjádřeny absolutní a relativní četností. Numerické proměnné byly vyjádřeny jako medián s mezikvartilovým rozpětím (interquartile range, IQR). Výsledky Ve studii bylo analyzováno 1 252 neplánovaných hospitalizací ve Fakultní nemocnici Hradec Králové cestou Oddělení urgentní medicíny. Počet hospitalizovaných pacientů byl 1 202, protože někteří pacienti byli hospitalizovány více než jednou. Identifikováno bylo 145 hospitalizací z důvodu lékových problémů souvisejících s bezpečností farmakoterapie. Prevalence polékových hospitalizací byla 12 % (95% interval spolehlivosti 10–13). Na základě hodnocení kauzality se jednalo v 53 % případů o pravděpodobnou kauzalitu a 47 % případech o možnou kauzalitu. V 62 % polékových hospitalizací se lékový problém pouze podílel na hospitalizaci, ale nebyl hlavní příčinou hospitalizace. Demografické a klinické charakteristiky souboru pacientů jsou prezentovány v tabulce 1, nejčastější komorbidity jsou uvedeny v tabulce 2 a léčiva v lékové anamnéze jsou uvedena v tabulce 3. Léčiva podílející se na polékových hospitalizacích Tabulka 4 uvádí skupiny léčiv podílející se na polékových hospitalizacích. Léčiva, která nejčastěji vedla k hospitalizaci, patřila dle ATC klasifikace do skupiny léčiv kardiovaskulárního systému (27 %), krve a krvetvorných orgánů (26 %), cytostatik a imunomodulačních léčiv (16 %) a nervového systému (11 %). Podle podrobnější úrovně ATC klasifikace se nejčastěji jednalo o skupinu B0A1 (26 %, antitrombotika), C07A (6 %, beta-blokátory), H02A (6 %, systémové kortikosteroidy), M01A (5 %, nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva), L01X a L01C (5 % a 4 %, cytostatika), L04A (4 %, imunosupresiva), N02A (4 %, opioidní analgetika), C03A (3 %, thiazidová diuretika), C09A (3 %, ACE inhibitory) a C03D (3 %, antagonisté aldosteronu a jiná kalium šetřící diuretika). Nejčastějšími léčivy podílejícími se na polékových hospitalizacích byly nízkodávková kyselina acetylsalicylová (n = 23), warfarin (n = 22), prednison (n = 8), hydrochlorothiazid (n = 8), klopidogrel (n = 7), furosemid (n = 7), perindopril (n = 6), inzulin (n = 6), amiodaron (n = 5), bisoprolol (n = 5), ibuprofen (n = 5), nadroparin (n = 5) a spironolakton (n = 5). Klinické projevy polékových hospitalizací Tabulka 5 uvádí klinické projevy polékových hospitalizací. Klinické projevy polékových hospitalizací se nejčastěji týkaly gastrointestinálních poruch (dominantně krvácení z gastrointestinálního traktu), poruch metabolismu a výživy (zejména hyponatremie, hypoglykemie) a poruch Tab. 1. Demografické a klinické charakteristiky souboru pacientů Charakteristika Celkem Polékové hospitalizace Ostatní hospitalizace Polékové hospitalizace preventabilní nepreventabilní N = 1252 n = 145 n = 1107 n = 50 n = 95 Věk medián 71 77 70 82 76 IQR 58–82 70–85 56–81 71–86 69–83 Pohlaví ženy – n (%) 570 (46 %) 72 (50 %) 498 (45 %) 27 (54 %) 45 (47 %) muži – n (%) 682 (54 %) 73 (50 %) 609 (55 %) 23 (46 %) 50 (53 %) Počet léčiv v lékové anamnéze (počet účinných látek) medián 5 9 5 8 10 IQR 2–9 6–12 2–8 5–10 7–13 Komorbiditní index Charlsonové medián 4 6 4 6 6 IQR 2–6 4–7 2–6 4–7 4–7 Odhadovaná rychlost glomerulární filtrace medián 66 54 70 54 54 IQR 44–88 32–74 47–90 34–76 31–74 BMI medián 26 26 26 26 26 IQR 23–31 23–31 23–31 23–28 24–31 IQR: mezikvartilové rozpětí

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=