24 | ČESKÁ A SLOVENSKÁ FARMACIE / Čes. slov. Farm. 2024;1(73):22-26 / www.csfarmacie.cz PŮVODNÍ PRÁCE Přímá perorální antikoagulancia pohledem českých farmaceutů – názory, postoje, sebejistota a edukace pacientů při výdeji v lékárně studium (Ph.D.). Získání specializované způsobilosti uvedlo 47 % a 25 % respondentů bylo v přípravě. Jako hlavní pracoviště uváděli farmaceuti nejčastěji tzv. veřejnou streetovou lékárnu (42 %), dále veřejnou lékárnu na poliklinice či v jiném zdravotním středisku (24 %), veřejnou lékárnu v obchodním centru (19 %) a nemocniční lékárnu (11 %). Dispenzace DOAC v lékárně Farmaceuti vydávali DOAC v lékárnách velmi často (30 %), respektive často (24 %). Tuto četnost výdeje uvedlo 64 % farmaceutů z veřejných lékáren na poliklinice nebo jiném zdravotním středisku a 63 % farmaceutů v nemocničních lékárnách oproti nižší četnosti farmaceutů z veřejných lékáren v obchodním centru nebo streetových lékárnách (χ2 = 48,40; p < 0,001). Aspekty výdejní činnosti, na které respondenti kladli důraz u chronického užívání DOAC, shrnuje tabulka 1, přičemž nejčastěji se respondenti věnovali dávkování, způsobu podání a lékové formě DOAC. Jak znázorňuje tabulka 2, mezi respondenty celkově převažovala vyšší míra sebejistoty ohledně DOAC při poskytování odborných informací pacientům. Významně vyšší sebejistotu pak měli farmaceuti z nemocničních lékáren a z veřejných lékáren situovaných na poliklinice či ve zdravotním středisku oproti farmaceutům z ostatních veřejných lékáren (χ2 = 26,77; p < 0,05). Stejně tak významně vyšší míru sebejistoty měli farmaceuti poskytující klinicko-farmaceutickou péči (U = 1033,0; p < 0,05) a ti, kteří vydávali DOAC v lékárně velmi často nebo často oproti ostatním skupinám respondentů (χ2 = 44,44; p < 0,001). Pohlaví, příslušnost k jednotlivým OSL, dosažené vzdělání v oboru, specializovaná způsobilost ani délka praxe v oboru nehrály v tomto ohledu statisticky významnou roli. Míra sebejistoty byla hodnocena i v kontextu konkrétních oblastí diskutovaných během dispenzace DOAC, kdy vyšší sebejistotu měli ti farmaceuti, kteří se při výdeji věnovali důvodu užívání DOAC (H = 14,04; p < 0,05), způsobu užití DOAC (H = 24,39; p < 0,001), nežádoucím účinkům (H = 14,65; p < 0,05) a lékovým interakcím DOAC (H = 15,43; p < 0,05). V oblasti sebevzdělávání 17 % respondentů uvedlo, že se vzdělává pravidelně v oblasti DOAC, zatímco většina (77 %) farmaceutů se vzdělávala příležitostně. Možnost dále se vzdělávat v oblasti léčby DOAC by však ocenilo 98 % respondentů. Bezpečnost a účinnost DOAC Tabulka 3 ukazuje názory farmaceutů na bezpečnost a účinnost DOAC u pacientů s FS ve srovnání s warfarinem. Většina respondentů uvedla, že vnímá DOAC jako obecně bezpečnější léčiva a stejně účinná nebo účinnější ve srovnání s warfarinem. Edukace pacientů a adherence k léčbě DOAC Mezi možnosti, které respondenti využívali při edukaci pacientů ohledně základních principů léčby DOAC, patřily zejména individuální konzultace v lékárně (26 %), tištěné materiály farmaceutických firem (12 %), odkazy na webové stránky s tématikou vztahující se k léčbě (12 %) a interní materiály vytvořené ve zdravotnickém zařízení (7 %). Více než polovina respondentů (55 %) však odpověděla, že žádné další edukační možnosti nevyužívá a pacienty nijak detailně nad rámec základní dispenzace needukuje. Limitací v edukaci pacientů ohledně léčby DOAC byl především nezájem pacientů (66 %), nedostatek času (65 %) a nedostatek prostoru v lékárně (56 %). Nezájem pacientů byl konkrétně zaznamenán u 77 % respondentů z veřejných lékáren v obchodních centrech (N = 26), ale jen u 44 % respondentů z nemocničních lékáren (N = 16). Jako další limity vnímali respondenti nedostatečnou znalost lékárníků ohledně DOAC (36 %), nedostatek edukačních materiálů (35 %) a chybějící podporu od vedení nebo provozovatele lékárny (12 %). Pouze 4 % respondentů žádné limity v edukaci pacientů nevnímala. Podle většiny respondentů by pak měli nést odpovědnost za edukaci pacientů ohledně léčby DOAC předepisující lékaři (91 %) a lékárníci (81 %). Jen 9 % zvolilo možnost všeobecná sestra v ambulanci předepisujícího lékaře. Podle 61 % farmaceutů jsou pacienti dostatečně informováni předepisujícím lékařem ohledně léčby DOAC. Z pohledu hodnocení adherence k DOAC u pacientů s FS ji jako naprosto nebo spíše dostatečnou považovalo celkem 75 % respondentů. Dotazovaní současně hodnotili význam dostupných nástrojů na podporu adherence k léčbě, který uvádí tabulka 4. Tab. 1. Činnosti během dispenzace DOAC (N = 139) Dávkové schéma DOAC 77 % Písemný záznam dávkového schématu na obal léčivého přípravku 65 % Způsob podání a zacházení s lékovou formou 55 % Ověření, že pacient podaným informacím porozuměl 53 % Možné lékové nebo jiné interakce DOAC 47 % Vysvětlení důvodu a nutnosti terapie DOAC pacientovi (indikace léčiva) 40 % Doporučení režimových a dietních opatření 40 % Možné nežádoucí účinky DOAC 31 % Výše úhrad DOAC ze zdravotního pojištění a doplatky pacienta 29 % Zjednodušené vysvětlení mechanismu účinku DOAC 6 % Možnosti a podmínky likvidace nespotřebovaných/nepoužitelných léčivých přípravků s DOAC 4 % Jiné 1 % DOAC = přímá perorální antikoagulancia, N = denominátor (100 %) Poznámka: Součet procentuálních četností přesahuje hodnotu 100 %, jelikož respondenti měli možnost zvolit jednu nebo více odpovědí Tab. 2. Sebejistota farmaceutů při poskytování odborných informací pacientům ohledně léčby DOAC (N = 139) Naprosto jistě 9 % Spíše jistě 64 % Spíše nejistě 21 % Naprosto nejistě 1 % Nedokážu posoudit 5 % DOAC = přímá perorální antikoagulancia, N = denominátor (100 %) Tab. 3. Bezpečnost a účinnost DOAC u pacientů s fibrilací síní ve srovnání s warfarinem Část A: Názory na bezpečnost (N = 139) DOAC bezpečnější než warfarin 78 % Nevím 12 % DOAC stejně bezpečná jako warfarin 10 % DOAC méně bezpečná než warfarin 0 % Část B: Názory na účinnost (N = 139) DOAC stejně účinná jako warfarin 42 % DOAC účinnější než warfarin 36 % Nevím 21 % DOAC méně účinná než warfarin 1 % DOAC = přímá perorální antikoagulancia, N = denominátor (100 %)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=